Tým astronomů z observatoře na jihočeské hoře Kleť se zúčastnil mezinárodního workshopu na téma astronometrická radarová pozorování blízkozemních asteroidů v Itálii. Cílem setkání odborníků bylo propojit národní komunity, které se zabývají obranou lidstva před nebezpečnými tělesy.

Spojené státy americké mají NASA, Japonsko JAXA, Ruská federace Roskomos a evropské země společnou ESA. V 70. letech 20. století se totiž desítka západoevropských států dohodla, že lepší než vytvářet národní kosmické agentury bude sdružit prostředky i chytré lidi a vytvořit mezivládní organizaci.

5. října 1925 se narodil švýcarský astronom Paul Wild, objevitel více než stovky planetek, ještě více supernov a sedmi komet. K jedné z těchto komet, původně označované P/Wild 2 a později 81P/Wild, letěla kosmická sonda, které se jako první podařilo odebrat vzorky vytroušeného prachu.

K měsíci říjnu, který už je typicky podzimní, patří v Česku změna letního času na klasický středoevropský čas. K té vždy dochází poslední říjnovou neděli, letos tedy 26. října. O třetí hodině ranní letního času posouváme ručičky o hodinu zpět a až do jara u nás platí středoevropský čas, který má většina Evropy.

85. narozeniny oslavil astronom a geodet Jan Vondrák, který se zabývá takzvanou geodetickou a fundamentální astronomií. „To znamená ty úplné základy astronomie – počítání oběhu Země kolem Slunce, velmi přesné polohy Země, oběhu Měsíce, případně planet, rotace Země kolem své osy,“ vysvětluje jihočeská astronomka Jana Tichá.

Tři nebeské krasavice, tak Francouzi označují hvězdy, které tvoří vrcholy takzvaného Letního trojúhelníku. Jedná se o tři hvězdy ze tří souhvězdí – Deneb v souhvězdí Labuti, Vega v souhvězdí Lyry a Altair v souhvězdí Orla.

Druhým kosmonautem v historii lidstva byl German Stepanovič Titov. Sovětský astronaut odstartoval 6. srpna 1961 na lodi Vostok 2 na oběžnou dráhu a vrátil se zpátky po sedmnácti obletech zeměkoule.

V neděli 7. září máme po delší době opět příležitost vidět úplné zatmění Měsíce. Ten vyjde v 19.30 hodin středoevropského letního času. „A právě v tu chvíli začíná úplné zatmění. Měsíc tedy vyjde už zatmělý. Podle stavu atmosféry může být měsíční kotouč ve stínu Země různě zbarvený, od oranžové přes temně rudou až do hnědé,“ říká jihočeská astronomka Jana Tichá.

K měsíci září patří podzimní rovnodennost. Okamžik, kdy Slunce projde průsečíkem ekliptiky a nebeského rovníku zvaným podzimní bod, letos nastane 22. září ve 20.19 hodin středoevropského letního času.

Spolu s Janou Tichou, ředitelkou českobudějovického planetária a observatoře zamíříme naše zraky k nebeskému rovníku, u kterého se nachází souhvězdí orla. A pozor, neplést s orlí mlhovinou, ta je pro změnu v souhvězdí hada.

Houstone, máme problém. Tato věta proslavila Jima Lovella, i když ji ve skutečnosti řekl trochu jinak, než jak později zazněla ve filmu. Jeden z nejproslulejších amerických astronautů, známý hlavně jako velitel smolného Apolla 13, zemřel 7. srpna 2025 v úctyhodném věku 97 let.

Nový, nejlepší a nejvýkonnější dalekohled světa ve své kategorii od letošního léta skenuje oblohu z observatoře Vera C. Rubin Observatory v Chile. A právě tady můžeme najít i českou stopu.

Byly zveřejněny první snímky vzdálených hvězd a galaxií pořízené novým a nejvýkonnějším dalekohledem. V současnosti zřejmě nejlepší astronomický teleskop na světě se původně označoval zkratkou LSST, nyní se pro něj stejně jako pro celou observatoř užívá název Vera Rubin.

Srpen je měsícem padajících hvězd. Nastává maximum meteorického roje Perseid, jednoho z nejbohatších a nejjasnějších meteorických rojů celého roku. „Perseidy získaly svůj název podle toho, že mají takzvaný radiant – místo, ze kterého zdánlivě vyletují – v souhvězdí Persea,“ vysvětluje jihočeská astronomka Jana Tichá.

Jedním z letních souhvězdí je souhvězdí Střelce. „Z našich zeměpisných šířek je vidět v podstatě pouze v létě a i tehdy se nachází nízko nad jižním obzorem. A dokonce ještě od nás není vůbec vidět celé,“ říká jihočeská astronomka Jana Tichá.

Na přelomu června a července objevili astronomové v Chile velmi pozoruhodné těleso. „Známe dosud pouze dva objekty tohoto typu, tento je třetí, takže je to úplný unikát. Podle dráhy víme, že těleso přiletělo z mezihvězdného prostoru do naší sluneční soustavy a zase vyletí, možná k jiné hvězdě,“ říká jihočeská astronomka Jana Tichá.

Devadesáté narozeniny oslavil Harrison Schmitt, americký astronaut, člen posádky Apollo 17 a jeden ze dvou posledních lidí na Měsíci. „Byl to zároveň první vědec na Měsíci a jeden z prvních vědců mezi astronauty,“ doplňuje jihočeská astronomka Jana Tichá.

Měsíc červenec přináší prázdniny, dovolené, dlouhé dny a krátké světlé noci, kdy slunce nezapadá hluboko pod obzor. Na obloze je přesto možné pozorovat řadu astronomických úkazů.

Jana Tichá, ředitelka českobudějovické observatoře a planetária, připravila povídání o jednom souhvězdí, která patří mezi největší na obloze, v tyto dny nabízí krásné pokoukání a zároveň se k němu váže impozantní antický příběh.

V červnu byla zprovozněna nová součást ochrany Země před nebezpečnými asteroidy – teleskop, kterému se říká Flyeye. Jeho úkolem je prohledávat oblohu a zachytit i poměrně malé objekty, které by se mohly pohybovat po kolizní dráze přímo k Zemi.