Jak vznikají vzpomínky a co určuje jejich intenzitu?

Proč si tak málo pamatujeme z dětství? Je možné vzpomínku vymazat?

Nakolik paměť formuje naši osobnost?

A jak můžeme naši paměť trénovat?

Na otázky odpovídá neurovědec Aleš Stuchlík (vedoucí oddělení Neurofyzilogie paměti, Fyziologický ústav AV ČR)

Jak složité je rozpoznat šikanu ve školním kolektivu? Jak na ni vhodně zareagovat a čeho se naopak vyvarovat? Jaké formy šikana může mít? A jak ji předcházet?

Odpovídá odbornice na problematiku šikany Lenka Kollerová (Psychologický ústav AV ČR).

Digitální technologie jsou všude kolem nás. S chytrým telefonem běžně vstáváme i usínáme. Jak to ovlivňuje naši duševní pohodu? Proč se nemůžeme někdy odtrhnout od neustálého scrollování? Kdy je potřeba dopřát si digitální detox?A jak bezpečně provádět digitálním světem děti?

Odpovědi v nové epizodě.

Kateřina Lukavská, Katedra psychologie PedF UK a Klinika adiktologie 1. LF UK

Jak moc společnost ovlivňují předsudky? Jak přesně vznikají? Jaký mají dopad na konkrétního jedince a jeho duševní zdraví? Máme všichni nějaké předsudky? A jak se jich zbavit? Odpovědi hledáme v nové epizodě. 

Sylvie Graf, psycholožka a vedoucí Brněnské laboratoře meziskupinových procesů, Psychologický ústav AV ČR

Monika Mihaličková, psycholožka, Brněnská laboratoř meziskupinových procesů, Psychologický ústav AV ČR

Střevo jako druhý mozek. Věta, která v posledních letech zaznívá velmi často. Střevní mikrobiom totiž zásadním způsobem ovlivňuje lidský organismus a vědci zkoumají jeho vliv na fyzické i psychické zdraví. Jak mikroorganismy v našich střevech souvisí například s depresí, poruchami příjmu potravy nebo kvalitou spánku? Má smysl užívat probiotika? Co jíst, abychom se dobře starali o náš mikrobiom? A co jsou pouze reklamní triky, které vlnu zájmu o mikrobiom zneužívají pro komerční účely? Odpovídáme v nové epizodě.

Host: Radka Roubalová, výzkumná pracovnice, Laboratoř buněčné a molekulární imunologie, Mikrobiologický ústav AV ČR

Lidé patřící k sexuálním menšinám jsou více ohroženi duševní problémy i sebevražednými myšlenkami. Potvrdila to i rozsáhlá studie Národního ústavu duševního zdraví. Její hlavní autor Michal Pitoňák v podcastu mluví o tom, čemu queer lidé ve společnosti čelí a jak to dopadá na jejich psychické zdraví. Jak dlouhá a komplikovaná je cesta ke coming outu? Jak člověka ovlivňuje menšinový stres? A jaký efekt na duševní zdraví má manželství pro všechny v zemích, kde bylo schváleno? Poslechněte si v nové epizodě.

Host: Michal Pitoňák, výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví a spoluzakladatel Queer Geography

Osvojování mateřského jazyka probíhá už v děloze matky. S jakou jazykovou výbavou přicházíme na svět? Jak se mateřština projevuje v pláči miminek? Jakým způsobem děti postupují, když se učí jazyk? A čím se od nich můžou inspirovat dospělí, když se chtějí dobře naučit cizí jazyk? Poslechněte si v nové epizodě.

Host: Kateřina Chládková, psycholingvistka, vedoucí skupiny SPEAKin lab, Psychologický ústav AV ČR a Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK

Násilí je možné zastavit. Heslo, kterým se řídí klinická psycholožka Barbora Jakobsen. Věnuje se prevenci násilného chování v blízkých vztazích. Působí v Norsku a ve své praxi pracuje s oběťmi násilí, ale i s těmi, kteří se ho dopouštějí. Násilí se objevuje už v prvních vztazích velmi mladých lidí. Nemusí mít jen fyzickou podobu, ale taky psychickou. Jak ho rozpoznat? A jak o něm ve společnosti mluvit? Co se odehrává v duši dítěte, které je svědkem násilí v rodině? A jak zabránit tomu, aby se takové chování předávalo z generace na generaci? Odpovědi hledáme v nové epizodě.

Host: Barbora Jakobsen, klinická psycholožka, organizace Alternativa násilí

Každý den si v České republice vezmou život přibližně tři lidé. Sebevraždám je přitom možné předcházet. Jakých varovných signálů bychom si měli všímat u lidí ve svém okolí? Jak extrémně citlivé téma otevřít v rozhovoru s někým blízkým? A kdo je sebevraždou nejvíce ohrožen? V rozhovoru mluvíme o prevenci sebevražd, o příkladech dobré praxe ze zahraničí i tom, jak o problematice informovat v médiích.

Host: Roksana Táborská, psycholožka, Národní ústav duševního zdraví

Dezinformace jsou všude kolem nás. Kdo je vůči nim více zranitelný? V jakých situacích podléhají i ti odolnější? A jak postupovat, když nepravdivým zprávám a konspiračním teoriím propadne někdo blízký? V epizodě se zaměříme i na budoucí hrozby nebo na to, jak posilovat svoji imunitu proti dezinformacím. Host: Nikola Hořejš, psycholog a analytik STEM, programový ředitel Nadace BLÍŽKSOBĚ

Lidé se schizofrenií můžou vidět a slyšet věci, které nejsou skutečné. Postupně ztrácí kontakt s realitou. Jde o jedno z nejvážnějších onemocnění ze skupiny psychotických poruch. Kolik toho o schizofrenii ví současná věda? Jak se dá předcházet návratu onemocnění? O výzkumu, možnostech i limitech léčby mluví v podcastu Filip Španiel z Národního ústavu duševního zdraví.

Psychické problémy u dětí a mladistvých jsou čím dál častější. U školáků se objevují deprese, úzkosti nebo sebepoškozování. Jak rozpoznat problém ve školním kolektivu? Co můžou školy pro duševní pohodu svých žáků dělat?  A jak rozvoji psychických potíží předcházet? V této epizodě se zaměříme na preventivní programy a wellbeing ve školách. Proč je důležité, aby se děti i učitelé ve škole cítili dobře, vysvětluje předsedkyně organizace Society for All Lenka Felcmanová.

Výzkum ayahuascy v srdci amazonského pralesa. O poslední výpravě do Peru mluví v novém dílu podcastu psychiatr Tomáš Páleníček. Ayahuascu užívají domorodé kmeny při rituálech po tisíce let.  České vědce zajímá možné využití psychoaktivní látky například pro léčbu depresí. Jak působí ayahuasca na lidský mozek? Co všechno může člověk prožít? Dá se uvažovat o využití ayahuascy i v prostředí západní medicíny? Řeč byla i o dalších psychedelických látkách jako je psilocybin nebo ketamin. Jak se jejich účinek liší od klasických antidepresiv? Pro koho je/není taková terapie vhodná? Výzkum psychedelik v oblasti péče o duševní zdraví je tématem nové epizody.

Host: Tomáš Páleníček, psychiatr, vedoucí Centra pro výzkum psychedelik v NÚDZ a klinika Psyon

Má to být nejkrásnější období v životě, přesto se řada žen s příchodem mateřství potýká s psychickými problémy. Po porodu se můžou objevit například úzkosti nebo deprese. Na vině je celá řada faktorů. Nedostatek spánku, hormony, nová životní role, problémy s kojením i necitlivé chování okolí. Podle autorů projektu Perinatal nevyhledá odbornou pomoc 75 % žen. Přitom včasná intervence může maminkám poskytnout rychlou úlevu. Duševní pohoda je důležitá pro ženu samotnou i její dítě. Jak poznat problém včas? Kde hledat pomoc? A jak by se k čerstvým maminkám (ne)měli chovat blízcí? Na duševní zdraví v perinatálním období se zaměříme v této epizodě.

Hosté:

Lucie Kočová, vedoucí pražského centra, Úsměv mámy

Antonín Šebela, psychiatr v Národním ústavu duševního zdraví a garant projektu Perinatal.cz

Stigmatizace lidí s duševním onemocněním představuje dlouhodobý problém. Projevuje se i na pracovním trhu.  Návrat do zaměstnání navíc může komplikovat dlouhá hospitalizace. Nový start nabízí třeba práce v kavárně V. kolona, která se nachází přímo v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice. Vyzkoušel si ji i Jeník Tyl. Divadelník a muž, který se dlouhodobě věnuje osvětě v oblasti duševních onemocnění. Sám má diagnostikovanou bipolární poruchu. Jak se naučit s nemocí žít? A co lidem může usnadnit návrat nejen do pracovního procesu, ale i do běžného života? Odpovíme v další epizodě podcastu.

Hosté:

Silvie Jeřábková, vedoucí V. kolona, Green Doors

Jeník Tyl, divadelník 

Léčba fobií prostřednictvím virtuální reality. 3D brýle můžou být pomocníkem při zvládání strachu z výšek, pavouků nebo třeba veřejných prostranství. Výhodou technologie je možnost upravit virtuální prostředí pro potřeby pacienta. VR se používá i u posttraumatické stresové poruchy nebo obsedantně kompulzivní poruchy. Výzkumu se věnuje Iveta Fajnerová z Národního ústavu duševního zdraví. Jak přesně tato forma terapie vypadá? Jak působí na lidský mozek? Co všechno můžou lidé v simulovaném prostředí vyzkoušet a co odborníci naopak nedoporučují? A jaké bude využití virtuální reality v psychoterapii v blízké budoucnosti?

Host: Iveta Fajnerová, vedoucí Centra výzkumu virtuální reality v duševním zdraví a neurovědách, NÚDZ

Závislosti k nám patří od nepaměti. A závislí můžeme být na čemkoli, říká adiktolog Michal Miovský. Podle čeho poznat, že už je to za hranou? Dá se predikovat, jaká droga se ve společnosti chytne? Jak velký problém aktuálně představují digitální technologie? A jak se proměňuje léčba závislosti na alkoholu, v jehož konzumaci patří Češi dlouhodobě mezi rekordmany? Hostem podcastu byl Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze

Anorexie, bulimie, záchvatovité přejídání. Lidí s poruchami příjmu potravy stále přibývá. Onemocnění má devastující vliv na tělo i psychiku. Ničí vztahy a vede k sociální izolaci. Co patří mezi časté spouštěče? V čem se poruchy příjmu potravy podobají závislostem? A proč i posedlost zdravou stravou může být nebezpečná? Na otázky odpovídá prof. Hana Papežová, vedoucí Centra pro poruchy příjmu potravy na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze.

Proč se nám zdají sny? A kolik toho o snech ví současná věda? Fascinující svět lidského spánku nám přiblížila neuroložka a specialistka na spánkovou medicínu Jitka Bušková. Zkoumá například náměsíčnost. Proč jsou lidé schopni během spaní třeba posílat e-maily nebo řídit auto? Jaký je rozdíl mezi noční můrou a nočním děsem? A jak se různé parasomnie dají řešit? Kvalita spánku má zásádní vliv na fyzické i duševní zdraví. V jakých situacích je vhodné obrátit se na odborníka?

Odpovídala vedoucí lékařka Oddělení spánkové medicíny Národního ústavu duševního zdraví Jitka Bušková. Zkušenosti v oboru spánkové medicíny získala rovněž na University of Yale, Faculté de Medicine, Hopital Gui de Chauliac v Montpellier nebo v Hopital Pitié Sal-Petriere v Paříži. Kromě klinické medicíny se věnuje výuce studentů medicíny a postgraduálních studentů v oboru Neurovědy na 1.LF UK a 3.LF UK.

,,Děti jsou naším odrazem. Jestli se nám nelíbí chování našich dětí, tak bychom vždy měli začít u sebe,“ říká klinický psycholog Radek Ptáček. Výchova je náročný proces a neexistuje na něj univerzální návod. Pro děti je zásadní vztah založený na důvěře. To, že si rodiče občas neví rady, je podle klinického psychologa a psychoterapeuta Radka Ptáčka v pořádku. Co v pořádku rozhodně není, jsou fyzické tresty. Jakákoli forma násilí zásadním způsobem dopadá na dětskou psychiku a formuje člověka i v dospělosti. Fyzické trestání přitom stále používá víc než třetina rodičů v Česku. Upozornil na to výzkum, který Radek Ptáček vedl se svými kolegy. Proč jsou fyzické tresty stále součástí české společnosti? Jaké to má dopady? V rozhovoru jsme se zaměřili i další věci, které ovlivňují děti a jejich psychické zdraví. Proč dětí potřebují volnost i nicnedělání? Co když je rodič příliš protektivní? A dá se i rozvod zvládnout dobře?

Hostem prvního dílu podcastu byl Radek Ptáček, klinický psycholog, psychoterapeut, profesor lékařské psychologie. Za svou práci získal řadu prestižních ocenění. Působí na 1. LF UK a University of New York in Prague.