Poprvé po volbách se v novém složení schází Sněmovna. V jejím čele by podle předpokladů měl stanout předseda hnutí SPD Tomio Okamura, na kterém se shodla nastupující vládní koalice. Dosavadní předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) před tím varuje. „Představitele strany, která je extremistická a radikální a v minulém období tu samotnou instituci destruovala, nepovažuji za vhodného nástupce,“ říká v Interview Plus.

V nadcházejícím volebním období bude klíčová obhajoba svobody tvorby, řekl v jedné z předvolebních debat odcházející ministr kultury Martin Baxa (ODS). Přímé ohrožení nyní nevidí, vyzývá ale k obezřetnosti. „Od Motoristů jsem slyšel, že je třeba, aby veřejná podpora umění nepodléhala aktivismu. Z těchto vět mám trošku mrazení, protože je třeba, aby se rozhodovalo odborně a aby ministr třeba do rozdělování dotací nezasahoval,“ zdůrazňuje v pořadu Interview Plus.

Zástupci národnostních menšin v Česku jsou znepokojeni tím, že by se čestný předseda Motoristů sobě Filip Turek mohl stát šéfem tuzemské diplomacie. „Člověk, který zastává nejvyšší diplomatický post, by se měl vyznačovat velkým respektem k jiným kulturám a národům. Pan Turek s ohledem na svou minulost tyto kvality nemá,“ říká člen Rady vlády pro národnostní menšiny Georgi Bečev.

Resort ministerstva zahraničí by měl v nové vládě připadnout motoristům sobě. Ti mluví o návratu realismu do zahraniční politiky. Kdo bude šéfem v Černínském paláci? „Tuto funkci mi nikdo nenabízí a ani já se pro ni nikomu nenabízím. Uzavřít kariéru na domácí scéně s tím, že můžete ovlivňovat zahraniční politiku, je lákavé, ale k tomu nemusíte zastávat post ministra,“ říká v pořadu Interview Plus Jan Zahradil, expert Motoristů sobě na zahraniční politiku.

Sociální sítě a silná vizuální identita dnes představují nezbytnou součást politického úspěchu. „Často se smějeme tomu, co politici produkují za obsah, ale myslím, že je za tím naše poptávka, kterou vytváříme. A třeba diskvalifikujeme jiné lidi, kteří by politickou práci vykonávali také dobře,“ říká Jakub Ondráček, režisér dokumentu Vládce Grolich. V Interview Plus komentuje vznik snímku a současnou politiku také producentka Rebeka Fučíková.

Americký prezident Donald Trump zastavil jednání o summitu s Vladimirem Putinem a uvalil sankce na ruské ropné společnosti Rosněft a Lukoil. „Zdá se, že velký vliv na něj má ten poslední člověk, se kterým hovoří. Není to člověk, který by měl pevné názory nebo ideologii. Vyslechne všechny strany a zařídí se podle toho,“ soudí novinářka Jana Ciglerová.

Začleňování dětí se zvláštními potřebami do běžných tříd, takzvaná inkluze, se v českých školách praktikuje už dvě desetiletí, dodnes ale není přijímána jednoznačně. Část budoucí vládní koalice požaduje její revizi. „Nedokáži si představit, v čem by měla revize spočívat, kromě zlepšení podpory pedagogů a školských poradenských zařízení,“ kritizuje v pořadu Interview odbornice na vzdělání a inkluzi Lenka Felcmanová, ředitelka společnosti Society for All.

Americká administrativa tlačí na Izrael i na palestinské hnutí Hamás, aby v Pásmu Gazy dodržovaly příměří. Humanitární situace se mezitím zlepšuje jen pomalu. „Od vyhlášení příměří se nám do Gazy podařilo dostat jen dva kamiony s materiálem. Potřebovali bychom násobky, protože po té dlouhotrvající blokádě jsou naše rezervy vyčerpané,“ říká farmaceut Stanislav Havlíček působící na misích Lékařů bez hranic mimo jiné i v Gaze.

Žádné zásadní překážky podle svých slov nenašli zástupci ANO, SPD a Motoristů při jednání o vládním programu v oblasti financí. Do vyjednávání přitom vstupovali s rozdílnými představami, zejména o vývoji rozpočtového schodku. „Motoristé ve svém programu chtějí vyrovnaný rozpočet do čtyř let. Není to nemožné, ale hnutí ANO by muselo být rozhodnuto začít velice rázně odtučňovat. A to v programu nemají, naopak tam jsou relativně drahé sliby,“ upozorňuje ekonom Vít Hradil.

Americký prezident Donald Trump v pátek v Bílém domě naléhal na svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky ukončení války na Ukrajině. Podle informací britského deníku Financial Times mu doslova řekl, že Vladimir Putin v opačném případě Ukrajinu zničí. „Jednání jsou tam, kde byla před dvěma měsíci. Ruské požadavky se lehce změnily, ale stále jsou pro Ukrajinu nepřijatelné,“ míní Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny.

O nadcházejícím summitu Evropské unie či migrační paktu ve čtvrtek jednal předseda hnutí ANO Andrej Babiš se slovenským ministrem vnitra Matúšem Šutajem Eštokem. Šéf vládní strany Hlas se podle zpráv tisku těší na spolupráci s novou českou vládou a věří v obnovu formátu visegrádské čtyřky. „Ať je vláda modrá, červená, nebo zelená, ty vzájemné česko-slovenské vztahy by vždy měly být na více než bratrské úrovni,“ zdůrazňuje v Interview Plus.

Europoslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, který uspěl ve sněmovních volbách, v Evropském parlamentu nahradí exministr kultury Antonín Staněk z hnutí Přísaha. „Styl mojí politiky je zásadně odlišný od toho, který je spojován s Filipem Turkem. Nicméně pokud vím, tak je podáno trestní oznámení na autory těch informací, zároveň výroky prošetřuje policie. Počkal bych na výsledky,“ komentuje aféru svého předchůdce.

Předsedou Sněmovny se může stát Tomio Okamura (SPD). Ten přitom, jak upozorňuje novinář Ondřej Kundra z Respektu, minulý týden přišel o nominaci na ministra vnitra, když požadoval výměnu policejního prezidenta v přímé souvislosti s vlastním trestním stíháním. „Šéf Sněmovny, to je pozice normotvorná, jde o třetího nejvýše položeného ústavního činitele. Každý by měl přemýšlet, jaký politik bude zastávat tento post a zda to má být někdo, kdo má za sebou takové průšvihy,“ soudí.

Po patnácti letech v Poslanecké sněmovně usednou zástupci Strany zelených. Dvě poslankyně budou součástí klubu Pirátů, s nimiž kandidovaly ve volbách, jednou z nich je i spolupředsedkyně strany Gabriela Svárovská. „Je to úspěch. Náš záměr byl posílit nám programově nejbližší politickou stranu, aby hlasy pro Zelené tentokrát nepropadly. To se podařilo,“ vyzdvihuje v pořadu Interview Plus.

Palestinské hnutí Hamás propouští posledních 20 rukojmí, která přežila více než dva roky v zajetí teroristů. Izrael výměnou za to propustí bezmála dva tisíce vězněných Palestinců včetně 250 doživotně odsouzených a jeho armáda se začíná stahovat z Pásma Gazy. „Premiér Benjamin Netanhaju si uvědomil, že už nemůže dále odolávat tlaku. Z Izraele se stal pária – úplně izolovaný kulturně, politicky, ekonomicky,“ míní slovensko-izraelská dokumentaristka a novinářka Nataša Dudinská.

Izraelská armáda začala opouštět část území Pásma Gazy poté, co byla schválena dohoda o příměří s palestinským hnutím Hamás. Obě strany se shodly na počáteční fázi mírového plánu. Dohodu oznámil prezident USA Donald Trump, který přes svá očekávání neobdržel Nobelovu cenu za mír. „Zasadil se o to, že Izrael začal brát dohodu vážně,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a amerikanista Tomáš Klvaňa.

ODS čeká na začátku příštího roku volba nového lídra, dosavadní předseda Petr Fiala po dvanácti letech v čele strany končí. Jedním z kandidátů, kteří by mohli Fialu nahradit, je stávající ministr dopravy Martin Kupka. „Je pracovitý a mediálně zdatný. Zásadní negativum nebo výhradu nemám,“ komentuje v Interview Plus jeho případné zvolení Miloš Vystrčil, předseda Senátu a bývalý místopředseda ODS.

Francouzský premiér Sébastien Lecornu v pondělí předal prezidentovi Emmanuelu Macronovi svou demisi. V úřadu byl 27 dní. Zástupci opozice vyzvali k vypsání nových parlamentních voleb a žádají odstoupení prezidenta. „Velmi zřetelně se ukazuje, že prezident je teď ve velké izolaci. Stále více ho kritizují i jeho vlastní lidé,“ popisuje v Interview Plus současnou situaci na francouzské politické scéně zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha.

TOP 09 bude mít v nové Poslanecké sněmovně jen devět zákonodárců místo čtrnácti. „Volby jsme prohráli, byť v absolutních počtech dostaly strany pětikoalice o něco více hlasů. Ale nelze to považovat za kdovíjaký úspěch pro vládní koalici ani pro TOP 09,“ hodnotí výsledky voleb místopředseda strany Matěj Ondřej Havel.

Parlamentní volby suverénně vyhrálo hnutí ANO, jeho předseda Andrej Babiš zisk téměř 35 procent hlasů označil za svůj životní úspěch. „Zúročilo svou kontinuální a dobře řemeslně zpracovanou a zacílenou kampaň. V posledních 8 letech se řídí marketingovými průzkumy, vytipovali si voličskou skupinu důchodců a nese to, jak vidno, své ovoce,“ konstatuje bývalý člen hnutí a ostravský exprimátor Tomáš Macura.