Hudební publicista Pavel Klusák napsal knihu s názvem Suchý a Šlitr / Semafor 1959—1969. Znovu prožijeme zázrak jménem Semafor, vrátíme se do šedesátých let. „Na jednu stranu je kniha psaná veskrze seriózně, ale na druhou stranu se týká svou komikou velmi hravého přístupu k životu a tvorbě. Doufám, že ta semaforská hravost je z té knihy patrná. Suchý pracoval se slovy. A byl v nich velmi bdělý směrem k tomu, co se kolem něj dělo. Některé publikum může číst moji knihu právě kvůli té hravé anekdotické rovině, ale neubrání se tomu, aby nevnímalo i tu společenskou rovinu. A naopak, kdo bude knihu číst kvůli tomu politickému nebo společenskému kontextu, může se postupně prokousat i k té radosti,“ vysvětluje Pavel Klusák.
Autorka podcastu: Klára Kubíčková
Znělka a hudba: Andrej Nechaj
Logo: Alena Gratiasová
Technická spolupráce: Vojtěch Nemčok Březík, Martina Škrabalová
Cesta Michala Skalníka na český knižní trh byla velmi svérázná: rukopis svého povídkového souboru nazvaný Chudáčkovia nejprve nabídl k vydání několika slovenským nakladatelům, ale když nepochodil, rozhodl se, že zvýší svoje šance a nabídne knihu k vydání v Česku. Jenomže potřeboval překladatele. A tak se obrátil na známého novináře a překladatele Libora Dvořáka. O spolupráci s ním i o tom, proč se dnešní muži občas chovají jako chudinky, vypráví v dalším díle podcastu Host mezi řádky.
Autorka podcastu: Klára Kubíčková
Znělka a hudba: Andrej Nechaj
Logo: Alena Gratiasová
Technická spolupráce: Vojtěch Nemčok Březík, Martina Škrabalová
Nikdy neměla spisovatelské ambice. Začínala bez zkušeností s vedením rozhovorů. Jenomže získala fotografie svého pradědečka, který jezdil s cirkusem a staral se o slony. A ty obyčejné černobílé fotky, které ukazovaly zákulisí cirkusu, ne blýskavou show, jí učarovaly. Začala pátrat po tom, jak to vlastně u cirkusu chodilo a chodí. A po několika setkáních s lidmi z úžasné semknuté rodiny cirkusových akrobatů, artistů, drezérů a klaunů měla jasno — takové příběhy by neměly odcházet spolu se stárnoucími cirkusáky, ale měly by žít dál. Pět let psala knihu, díky které se naučila psát, šlo jí to skvěle, možná i proto, že zkušenost vyvažovala nadšením a zápalem. Karolína Skučková v knize To je cirkus! předává dál neuvěřitelné kouzlo cirkusu: „Víc než finální výstup, ta show, mě zajímala každodennost, zákulisí. Výstupy jsou samozřejmě nádherné, úžasné, ale mnohem víc mě obohatil život okolo, bytí s těmi lidmi jako lidmi, ne artisty nebo drezéry špičkové úrovně,“ říká o setkávání s cirkusáky v podcastu Host mezi řádky.
Autorka podcastu: Klára Kubíčková
Znělka a hudba: Andrej Nechaj
Logo: Alena Gratiasová
Technická spolupráce: Vojtěch Nemčok Březík, Martina Škrabalová
Na nový román Jiřího Hájíčka se čekalo čtyři roky, jmenuje se Drak na polní cestě. Znovu se odehrává na jihočeském venkově, jeho ústředním tématem je tentokrát drancování půdy a krajiny a pirátské skupování malých zemědělských podniků velkými predátorskými firmami. Přes tohle byznysové téma zůstává Hájíček pokorný, lidský a pozorný ke vztahům a jejich jemným nuancím. „Drak na polní cestě není román, který by šlo napsat od stolu. Byznys na hraně zákona se v agrárním sektoru skutečně děje, malé a střední firmy jsou skupované velkými, které často stojí i mimo zemědělství. Mám stále přátele a známé na vsi a v zemědělské výrobě, takže jsem mohl jít přímo ke zdroji, když jsem rešeršoval to téma,“ vysvětluje Jiří Hájíček, jak Drak na polní cestě vznikal, v podcastu Host mezi řádky.
Autorka podcastu: Klára Kubíčková
Znělka a hudba: Andrej Nechaj
Logo: Alena Gratiasová
Technická spolupráce: Vojtěch Nemčok Březík, Martina Škrabalová
Eva a Klára Pospíšilovy napsaly román Nocturno pro Erika, young adult příběh o vztahu dvou nevlastních bratrů v zasněžených horách. Přestože jsou obě autorky ženy, navíc partnerky, mnohem lépe než ženské charaktery se jim tvoří a píší kluci. A mají ke svým klučičím postavám dokonce tak úzký vztah, že s nimi doslova „žijí“ v jejich bytě. „Nejen že na ně vzpomínáme, my o nich vlastně pořád mluvíme. Ať jdeme ven se psy, nebo si vaříme něco k jídlu, napadá nás: Jí kluk z Pátý minuty brokolici? A kde jsou kluci asi teď, kolik už jim asi je? Jak se spolu mají? Pro nás ty příběhy přetrvávají i mimo naše knížky a hrozně rády i sdílíme se svými čtenáři třeba to, co bylo předtím, než se potkali, a to, co bylo potom,“ říkají obě autorky v dalším díle podcastu Host mezi řádky.
Autorka podcastu: Klára Kubíčková
Znělka a hudba: Andrej Nechaj
Logo: Alena Gratiasová
Technická spolupráce: Vojtěch Nemčok Březík, Martina Škrabalová
Markéta Pilátová a Radek Malý. Píšou knihy pro děti i dospělé, oba jsou držitelé řady literárních cen, oba jsou čtení, uznávaní a na české literární scéně dlouho etablovaní. A oba taky strašně rádi zahradničí! I proto se rozhodli, že společně napíšou knihu o hlíně, kytkách, zelenině, slimácích a včelách pro děti od sedmi do sta let, kterou nazvali Pohádky pana Zahrádky a paní Pivoňkové. „Ať už si z města nesete jakékoli starosti, zahrada je spolehlivě rozpustí,“ říkají o terapeutické funkci zahradničení. A přidávají recept na pivoňkové želé či žížalí čaj!
Autorka podcastu: Klára Kubíčková
Znělka a hudba: Andrej Nechaj
Logo: Alena Gratiasová
Technická spolupráce: Vojtěch Nemčok Březík, Martina Škrabalová
Po mysteriózním thrilleru Petry Klabouchové Ignis fatuus vydáváme v nakladatelství Host další původní český horor, tentokrát od Viléma Koubka. Jeho Zatloukání hřebů se odehrává v kulisách polorozbořených domů, do nichž se noří skupinka milovníků takzvaného urbexu. „Takové domy mají speciální napjatou atmosféru. I když jsou to opuštěné stavby, jako by v nich něco z původního života zůstalo a viselo to tam ve vzduchu,“ říká autor v podcastu Host mezi řádky. Autorka Klára Kubíčková si s ním povídala o konceptu liminality, o tom, proč nás víc než zombíci děsí sklepení pod paneláky z osmdesátých let i o terapeutické funkci hororu.
Autorka podcastu: Klára Kubíčková
Znělka a hudba: Andrej Nechaj
Logo: Alena Gratiasová
Technická spolupráce: Martina Škrabalová, Vojtěch Nemčok Březík
Novinář, fotograf, cestovatel a spisovatel Jiří Pasz procestoval padesát zemí celého světa. Viděl bídu a utrpení v Africe i v Asii, chudobu, smrt a lidské tragédie, zoufalství a zkázu. Ale i v těch nejtemnějších koutech světa a lidského života objevil také laskavost, soucit, pochopení a naději. Právě o lidskosti uprostřed zmaru napsal knihu reportáží nazvanou Páchat dobro. „Nadějeplné pro mě je hlavně to, že jsem takové lidi, kteří činí dobro navzdory okolnostem, skutečně našel všude na světě. To je přece strašně dobrá zpráva,“ říká. Kromě jeho aktuální knihy vyšel Paszovi v Hostu ještě pozoruhodný soubor rozhovorů o duševním zdraví Normální šílenství.
Autorka podcastu: Klára Kubíčková
Znělka a hudba: Andrej Nechaj
Logo: Alena Gratiasová
Technická spolupráce: Martina Škrabalová, Vojtěch Nemčok Březík
„Horor je taková pohádka pro dospělé, vrací nás do dětských let, kdy se člověk rád bál nevysvětlitelného, sledoval boj dobra se zlem a přesně věděl, na čí straně stát a že má dobro zvítězit. Jen místo sedmihlavých saní vystupují v hororu věrohodnější děsivé postavy z našich nočních můr,“ říká Petra Klabouchová, autorka hororu Ignis fatuus. Bojí se při psaní? A jak je to na její rodné Šumavě s bludičkami, beztělci a nekřtěňátky? Čemu se dá věřit a je potřeba pro všechno hledat vědecká vysvětlení?
S bestselleristkou Petrou Klabouchovou, autorkou románů Prameny Vltavy, U severní zdi a Ignis fatuus si povídá autorka podcastu Klára Kubíčková.
Autorka podcastu: Klára Kubíčková
Znělka a hudba: Andrej Nechaj
Logo: Alena Gratiasová
Technická spolupráce: Martina Škrabalová, Vojtěch Nemčok Březík
Žádný jiný český básník neprodává tisíce knih. Jen tento dekadent skrytý na brněnské periferii, který sype ptáčkům a po nocích v rytmu svých čtyřverší osahává smrtelnost a marnost lidského bytí, hledí do zrcadla i zvedá oči k nebesům, spílá Brnu a má ho rád jen nazapřenou. J. H. Krchovský. Proč ho tolik čteme? A může se stát představitel undergroundu svou vlastní značkou?
S redaktorem poezie Martinem Stöhrem si o fenoménu Krchovský povídá autorka podcastu Klára Kubíčková, básník si čte své básně sám.
Autorka podcastu: Klára Kubíčková
Znělka a hudba: Andrej Nechaj
Logo: Alena Gratiasová
Technická spolupráce: Martina Škrabalová
Proč jsou zrovna Běguni nejprodávanější knihou nobelistky Olgy Tokarczukové, když přitom nejde o ucelený román, ale o mozaiku poskládanou z cestovatelských střípků a nomádských úvah? Změnila se nějak tvorba přední polské spisovatelky poté, co získala Nobelovu cenu za literaturu? Čím a proč popouzí polské konzervativce? A jaké to je, když někoho překládáte druhé desetiletí a stárnete s ním?
S překladatelem Petrem Vidlákem si nejen o Běgunech povídá autorka podcastu Klára Kubíčková.
Ukázku z knihy Běguni načetla Eva Kecková.
Autorka podcastu: Klára Kubíčková
Znělka a hudba: Andrej Nechaj
Logo: Alena Gratiasová
Technická spolupráce: Martina Škrabalová
Málokterý žánr má tak zapálené fanoušky a fanynky jako young adult. A málokterý žánr se tak dynamicky proměňuje, od dob Belly ze Stmívání jeho hrdinky hodně vyrostly a osamostatnily se. Jako třeba Paige, protagonistka série Kostičas britské autorky Samanthy Shannonové, které se u nás prodalo skoro dvacet tisíc výtisků. Proč kritikové young adult neuznávají, proč by měli a proč je dobré číst nejenom Kostičas?
S redaktorkou young adult literatury a spisovatelkou Kateřinou Šardickou si o silných hrdinkách pro dospívající čtenářky povídá autorka podcastu Klára Kubíčková.
V podcastu byla použita ukázka z audioknihy Kostičas vydavatelství Audiotéka načtená Magdalénou Holzovou.
Autorka podcastu: Klára Kubíčková
Znělka a hudba: Andrej Nechaj
Logo: Alena Gratiasová
Technická spolupráce: Martina Škrabalová
Celkem 416 tisíc prodaných výtisků na českém trhu, 100 milionů prodaných výtisků celosvětově. Trilogie Milénium Stiega Larssona znamenala pro existenci nakladatelství Host zcela zásadní předěl. Kniha Muži, kteří nenávidí ženy a její další dvě pokračování odstartovaly vlnu zájmu o severskou krimi na celém českém trhu. Jak se to stalo, kdo na Larssona navázal a proč jsme v Hostu nekoupili třeba i práva na Joa Nesbøho?
S ředitelem nakladatelství a velkým fanouškem severských detektivek Tomášem Reichelem rozebírá fenomén Larsson autorka podcastu Klára Kubíčková.
V podcastu byla použita ukázka z audioknihy Muži, kteří nenávidí ženy vydavatelství OneHotBook načtená Martinem Stránským.
Autorka podcastu: Klára Kubíčková
Znělka a hudba: Andrej Nechaj
Logo: Alena Gratiasová
Technická spolupráce: Martina Škrabalová
V roce 2012 přistál v mailu šéfredaktora nakladatelství Host Mirka Balaštíka rukopis neznámé debutantky, učitelky a překladatelky Aleny Mornštajnové Slepá mapa. O rok později kniha vyšla a během dvou let se jí prodalo přes pět tisíc výtisků. Následoval podobně úspěšný Hotýlek. A v roce 2017 vyšla Hana, román, který proměnil český knižní trh. V čem je kouzlo úspěchu Slepé mapy, existuje něco, čemu se říká hostovská škola, a jak se vlastně dopředu pozná, že kniha bude mít úspěch? Jaké to je objevit tak výraznou autorku a proč se každý další román Aleny Mornštajnové prodává stejně dobře nebo lépe než ty předchozí?
S Mirkem Balaštíkem si o tom všem povídá autorka podcastu Klára Kubíčková.
V podcastu byla použita ukázka z audioknihy Slepá mapa vydavatelství OneHotBook načtená Veronikou Gajerovou.
Autorka podcastu: Klára Kubíčková
Znělka a hudba: Andrej Nechaj
Logo: Alena Gratiasová
Technická spolupráce: Martina Škrabalová
