Jak se píše hit? A co všechno to v praxi obnáší? To bylo téma šestého pokračování projektu Headliner půda 8.9. v Malostranské besedě.
Hosty Honzy Vedrala byli David Koller, songwriter Jenda Vávra a Roman Strejček z Ochranného svazu autorského. V podcastovém záznamu z druhé části večera dojde na historky z devadesátek i umělou inteligenci.
I písně, které dnes bereme jako samozřejmé, měly na krajíčku. Hned na začátku se Honza Vedral dotkne historky, která se týká dávného hitu Lucie, písně Sen, kterou David Koller nazpíval s Lenkou Dusilovou. „Vypráví se, že z vydavatelství chtěli, abys ji zpíval sám. A producent Ivan Král se proti tomu musel řekl, že ne,“ říká Kollerovi. Ten nad tím sice zavrtí hlavou, ale pak příběh jedné z nejhezčích písní své bývalé kapely odvypráví do detailu.
O tom, jak těžké v takové semknuté skupině rozlišit, kdo je skutečný autor, se shodli všichni. „Někdy to nemá cenu rozebírat. Když jsme se v kapele hádali míň, podepsali jsme se všichni,“ vzpomíná Koller s úsměvem. Jenda Vávra tomu dal dnešní perspektivu: principy spolupráce a „popdisu“ hitu se zas tolik neliší – ať už jde o kapelu nebo songwriting camp.
Projekt Headliner půda podpořili Ministerstvo kultury ČR, Ochranný svaz autorský a Městska část Praha 1.
Jak se dnes skládají hity a píšou texty? Co se za poslední roky v hudební tvorbě proměnilo a co naopak zůstává stejné? A z čeho vůbec autoři písní žijí a jak je to s jejich právy?
Hosty Headliner půdy byli 8.9. v Malostranské besedě David Koller, songwriter Jenda Vávra a šéf Ochranného svazu autorského Roman Strejček.
Poslechněte si záznam z první části večera a doražte na další Headliner půdu už v pondělí 13.10. do Malostranské besedy. Tématem tentokrát budou média a hosty Jarda Špulák z Práva, Jan Hanousek z Impulsu a tiktokový fenémén Slavíček. Začíná se v 19:30.
„Na ranveji to vypadalo jako scéna z akčního filmu – všude kolem spousta hasičských vozů a majáků, chyběla jen vlající americká vlajka v pozadí,“ popisuje Ben Cristovao neobvyklou cestu na rozhovor v Headlineru, která si vynutila mezipřistání v Paříži. Kvůli dramatickému letu jsme se ale nesešli. Spíš mě zajímalo, co to s hudebníkem udělá, když se mu povede vyprodat fotbalový stadion. A taky jak vznikalo album Khaosan, které se stalo nepsaným soundtrackem léta.
Ben Cristovao za sebou má extrémně úspěšné období. Jen pár týdnu po úspěchu v Edenu vydal album Khaosan, které natočil společně se Sofianem Medjmedjem. A to během pár týdnů ovládlo letní hitparády. Po nabité festivalové sezóně říká: „Nepotřebuji si nutně dávat další a další cíle. Nemám nic nalinkovaného. Popravdě, čím míň toho dopředu vím, tím líp. Baví mě, když mě budoucnost překvapí něčím nečekaným.“
A něčím nečekaným nás prý Ben překvapí i během října. Více v rozhovoru.
Poznáte ho jen podle kšiltovky stažené do čela, tmavých brýlí a nakažlivého úsměvu. Jméno ani věk říct nechce. Přesto patří mezi nejposlouchanější české mladé interprety. Slavíček je fenomén generace Z, který se díky TikToku vystřelil z nuly k milionům streamů na Spotify. O tom, jak tato síť funguje, mluví i ve svém vůbec prvním podcastovém rozhovoru, který poskytnul Headlineru.
Když Slavíček před dvěma lety začal házet na TikTok první minisongy, neměl žádný plán ani kontakty. Jen kytaru, MacBook a GarageBand. „Ze začátku jsem dělal i covery, ale vůbec to nefungovalo. Až když jsem začal sypat svoje věci každý den, chytlo se to. TikTok má rád kvantitu,“ vysvětluje v podcastu Headliner CZ s Honzou Vedralem.
Videa, kde se nikdy neukázal bez kapuce a brýlí, rychle získávala pozornost. Pravidelnost a tajemství fungovaly líp než snaha o perfektní kvalitu.
„Až po uši“ a efekt laviny
Největší průlom přinesla skladba „Až po uši“. Původně ji složil během jednoho dne a považoval za obyčejný love song. Rok po vydání se ale stala součástí virálního trendu. „Na Majálesu jsem natočil video s Yzomandiasem, dal k němu tu písničku a čekal jsem tisíc poslechů navíc. Ale během dvou týdnů na ni vzniklo 17 tisíc dalších videí. A já jsem najednou měl o dva miliony streamů víc,“ popisuje. Během pár dnů vyskočil z 15 na 200 tisíc měsíčních posluchačů na Spotify. „Bylo to z nuly na sto, úplně šílený,“ dodává.
TikTok ≠ koncerty
Slavíček zároveň dobře ví, co TikTok umí a co ne. „TikTok přivede lidi na Spotify. Ale kdo přijde na koncert, to je spíš Instagram. Tam jsou ti věrní, co vás chtějí vidět i naživo,“ říká.
První koncert odehrál na kolínském Majálesu. Měl připravených pět písniček, ale musel hrát 45 minut. „Chtěl jsem se otočit a jet domů. Nakonec jsem vařil z vody, přidával soutěže a stand-up. Ale lidi to vzali a já nikdy nezapomenu,“ směje se.
Od kapuce k vyprodaným klubům
Dnes už má za sebou vyprodaný Café v lese a podepsanou smlouvu s Redhead Music. Přesto se dál drží anonymity a obyčejné mikiny. „Hudba je jediný, co chci dělat. Žádný plán B nemám. Manifestuju si to od začátku a jinak to nebude,“ říká v podcastu.
Ať už Slavíček jednou sundá kapuci nebo ne, jeho příběh ukazuje, že i v Česku už k začátku hudební kariéry může stačit krom odhodlání, talentu a pár minut denně na TikToku.
"Studená fúze? Kvantový počítače? Lék na rakovinu slinivky?!" vyjmenovává nadšeně MC Dr. Kary, co všechno se může na světě klidně stát. To poslední je ale bohužel diagnóza, kterou se první český propagátor raggamuffinu letos dozvěděl.
"Mám rakovinu slinivky. V mediánu to znamená pět až deset měsíců života. Ale já mířím k dvaceti," říká na úvod otevřeného podcastového rozhovoru s Honzou Vedralem.
"Ze začátku jsem nemohl spát. Už od dvanácti let mám strach z toho, že umřu. Ta představa, že usneš a už se nevzbudíš, ve mě vyvolává vertigo," popisuje svoje pocity.
Zlou diagnózu se Dr. Kary rozhodl léčit hudbou. Vyjel na poslední turné a rád by dokončil první sólovou desku.
V téměř dvouhodinovém rozhovoru mluvíme o celé jeho kariéře od folkových začátků, prvních mejdanech s Liquidem A, přes kočování a hraní se soundsystemy Gardenzitty a ProSound, vystupování s kapelami Nana Zorin či Fastfood Orchestra, nebo nahrávání kultovních Bratrů v rýmu s Indy & Wich. A taky samozřejmě dojde na osudovém setkání s Cocomanem, Boldrikem a dalšími důležitými postavami české reggae, ska i klubové scény.
Řeč je sice o smutných věcech, ale protože za mikrofonem je ten překvapivě citlivý, skromný a sečtělý hromotluk s nejhlubším hlasem v zemi, celý rozhovor je prodchnutý touhou žít. A krom rekapitulování hudebních zážitků v něm nechybí mejdany, holky, panáky, ganja... a spousta reggae.
Držíme palce ve všem, Kary!
Už jsme doma slaví čtyřicet let. O tom, co všechno obnáší život kapely, která odehrála stovky koncertů po celém světě a nikdy se nevzdala češtiny ani DIY přístupu, si Míra Wanek tentokrá za asistence Honzy Vedrala povídá s Márdim z Vypsané fiXy.
Výjimečně otevřený rozhovor dvou muzikantů pojednává o klubové dřině, zahraničních turné i koncertování s popelem věrného fanouška v kapse.
Je to povídání o oddanosti i o tom, jak se z punkové kapely z Teplic stal do not a itinerářů vepsaný životní projekt.
Přijďte to oslavit na narozeninový koncert 29.7. do pražského Lucerna Music Baru.
Třicet let festivalu Rock for People. Třicet let příběhů, které se na plakáty nevejdou. Právě na ty se zaměřila výjezdní edice Headliner půdy, která se poprvé v historii odehrála mimo Malostranskou besedu – přímo na Conference stage v areálu festivalu. A že bylo o čem mluvit.
Na pódiu usedli tři pamětníci, kteří Rock for People znají zepředu i zezadu – moderátor a šéfredaktor Headlineru Honza Vedral, hudební publicista a autor festivalové kroniky Jarda Špulák a Márdi, frontman Vypsané Fixy, kapely, která má na Rock for People pomalu víc koncertů než festival ročníků. Nikdo z pořadatelů ovšem přizván nebyl, aby mohla zaznít celá pravda.
Další Headliner půdu plánujeme na 8.9. O programu vám dáme vědět brzy!
Projekt Headliner půda vzniká za podpory Ministerstva kultury a ochranného svazu autorského.
„Když jsem jako malá poprvé viděla Hannu Montanu, bylo mi jasné, že tohle je přesně to, co chci dělat,“ vypráví Adéla Jergová. O slovenské zpěvačce s růžovými vlasy jste nejspíš ještě neslyšeli, přesto má letos šanci stát se opravdu výrazným popovým jménem. A to globálně. Žije v Los Angeles, účinkovala v trháku od Netflixu a její videoklipy mají milionové views. V tom novém s ní hraje i Grimes. A nově ji podepsal světový label Interscope.
Adéla Jergová, jednadvacetiletá rodačka z Bratislavy, je ten typ, kterému velmi brzy došlo, že z Česka nebo Slovenska se světový pop dělat nedá. „Uvědomila jsem si, že všechny moje oblíbené popové hvězdy jsou Američanky. Řekla jsem si, že když už sama nemůžu být odtamtud, můžu tak alespoň znít,“ vzpomíná na dětství. „Takže jsem hodiny sledovala americké youtubery a rozhovory s mými oblíbenými zpěvačkami a trénovala angličtinu, abych zněla perfektně jako ony,“ popisuje s až chladnou racionalitou, kterou v sobě obyčejně holky na základce nemají.
V podcastu Honzy Vedrala se dozvíte, jak její hudební příběh začal. A jak bude pokračovat? To se teprve uvidí.
PS: Omluvte sníženou kvalitu nahrávky
Digitální streamovací platformy mění způsob, jakým posloucháme hudbu. Ale také způsob, jakým se (ne)uživí ti, kdo ji tvoří. V druhé části debaty Headliner Půdy s podtitulem Kde jsou peníze? jsme se ponořili hlouběji do ekonomiky hudebního provozu – od Spotify přes koncertní haly až po grantové výzvy.
Na pódiu Malostranské besedy se potkali tři zástupci různých hudebních světů: Petr Ostrouchov (Animal Music), Lukáš Rychtařík (Championship Music) a Štěpán Suchochleb (Blues Alive). Každý má jiné publikum, jiný typ interpretů, jiný přístup ke koncertům, produkci i distribuci. Co je spojuje? Všichni se dlouhodobě snaží přežít v systému, kde peníze za hudbu tečou, ale často úplně jinam, než by si přáli.
Záznam z druhé poloviny večera Headliner půdy, který se konal 5.5. v Malostranské besedě, uzavírá hudební vystoupení Petra Ostrouchova. Přišel i speciální host Mirek Tabák.
Další Headliner půdu plánujeme na 8.9. O programu vám dáme vědět brzy!
Projekt Headliner půda vzniká za podpory Ministerstva kultury a ochranného svazu autorského.
Veřejné peníze, granty, sponzoři, mecenáši, ale také klesající honoráře z vydávání alb, koncertní a festivalový byznys a práce takřka zadarmo. Ve čtvrtém pokračování Headliner Půdy moderovaném Honzou Vedralem se otevřeně mluví o tom, kde jsou v hudbě peníze – a kde rozhodně ne.
Hosté:
• Lukáš Rychtařík (Championship Music, manažer Bena Cristovaa)
• Štěpán Suchochleb (ředitel festivalu Blues Alive)
• Petr Ostrouchov (hudebník, producent, zakladatel labelu Animal Music)
Diskuse se věnuje grantovým výzvám, spolupráci se státem, komerčním partnerstvím, ale i tomu kde a pro koho peníze na české hudební scéně jsou. Záznam z první poloviny večera, který se konal 5.5. V Malostranské besedě, uzavírá hudební vystoupení Petra Ostrouchova.
Projekt Headliner půda vzniká za podpory Ministerstva kultury a ochranného svazu autorského.
Rok 2025 přináší trojí výročí spojené se zpěvákem Petrem Mukem – 60 let od jeho narození, 40 let od vzniku skupiny Oceán a 24. května to bylo 15 let od jeho úmrtí. V podcastu Headliner CZ se k jeho příběhu vrací producent Karel Deniš, který s Mukem spolupracoval více než dvě dekády. Společně s Honzou Vedralem mapují výjimečnou kariéru zpěváka, jenž zásadně ovlivnil podobu české populární hudby.
Rozhovor přináší svědectví o vzniku hitů, hledání víry, úžasných koncertech, hudební revoluci i o tom, jak Muk ve své hudbě otevřeně zpracovával psychickou nemoc. Deniš přibližuje také okolnosti britského turné s Erasure, rozpad kapely Oceán, židovskou inspiraci Šalomu i vznik posledního alba, které vyšlo krátce před Mukovou smrtí.
V podcastu se dozvíte o Denišově aktuální knize, Oceán, alom, Petr Muk (a já) i o aktuální výstavě v Popmuseu.
Ve druhé části záznamu diskusního večera Headliner Půda na téma Jak se prosadit se Honza Vedral se svými hosty Lenny, Jiřím Koubou a Kateřinou Královou dostává od obecných otázek k těm nejkonkrétnějším. Jaké kroky vedou k hudebnímu úspěchu? Proč virální hit nestačí a co následuje po něm? Lenny mluví o své cestě mezi popem a rokenrolem, Jiří Kouba o budování kariéry Pam Rabbit a síle TikToku. Kateřina Králová přidává postřehy z PR zákulisí a připomíná, že za každým úspěchem stojí dřina – a dobře zvolené cíle. Zazní i důležitá otázka: Co je vlastně koncert pravdy?
Projekt Headliner půda vzniká za podpory Ministerstva kultury A ochranného svazu autorského.
Zpěvačka Lenny, píáristka Kateřina Králová a umělecký ředitel Universal Music Jiří Kouba byli hosty Honzy Vedrala na třetím setkání projektu Headliner Půda, který je určen pro lidi "do" muziky a "od" muziky.
Tentokrát se hosté věnovali tématu Jak se prosadit. V Malostranské besedě mluvili o úspěchu, zkušenostech, které k němu vedou, a o tom, že hudební kariéra se nedá narýsovat jen na papíře, ale občas je to potřeba. A že autenticita, trpělivost a práce mohou ledacos přiblížit. Třeba i čísla.
Poslechněte si první část záznamu. Brzy vám nabídneme i druhou. A přijďte na další natáčení, které se v Galerii Malostranské besedy koná již v pondělí 5.5. od 19:00.
Téma tentokrát bude: Kde jsou peníze? A hosty Lukáš Rychtařík z Championship Music, Štěpán Suchochleb z Blues Alive a Petr Ostrouchov z Animal Music, který bude i zpívat a hrát.
Projekt Headliner půda vzniká za podpory Ministerstva kultury a Ochranného svazu autorského.
Petr Janda. Kytarista, skladatel, frontman Olympicu – ale taky pracant, který za šedesát let na scéně neztratil zápal. V sedmnácti zahodil housle, v dvaaosmdesáti pořád skládá nové písničky, objíždí koncerty doma i v Americe, denně cvičí alespoň hodinu na kytaru a třikrát týdně hraje tenis. Místo důchodu? Nová deska Bombarďák, která zní syrově a živě.
V rozhovoru s Honzou Vedralem vzpomíná na klub Olympic, kde to všechno začalo, i na dobu, kdy ještě nebylo jisté, jestli se v rocku smí zpívat česky. Vypráví, jak vznikl hit Želva, jak ho ovlivnil metal, proč si nikdy nepsal taháky s texty – a taky, proč investoval vlastní miliony, co mu slavné písničky vynesly, do Rockmapy, aby dal šanci tehdy novým kapelám jako Arakain nebo Kabát.
A dojde i na dnes již legendární píseň Kaťata, na kterou nepanuje jednotný názor ani v samotném Olympicu.
Je to druhý díl záznamu z Headliner půdy. Michal Thomes z Rock for People a Suki z Let It Roll pokračovali v debatě o tom, co všechno se může na festivalech přihodit. Od dramatických bitek v zákulisí po absurdní historky o cashless systémech a přemrštěné nároky interpretů – druhá část večera, jak festivaly skutečně fungují zevnitř. Svým humorem a nadhledem přispěl i Pokáč.
Druhá polovina setkání v Malostranské besedě zahájil Pokáč písní o tom, že nejlepší lék je víno. A Honzou Vedralem následující debatu trefně otevřel otázkou, která festivalům generuje peníze a návštěvníkům kocovinu. „Slyšel jsem, že současná mladá generace vůbec nechlastá,“ poznamenal ironicky. S tím ale hosté příliš nesouhlasili. Michal Thomes z Rock for People nakonec připustil, že „pochopit mladou generaci je pro nás stále výzvou.“ Suki z dodal to přešel kulantně: „Možná to s pitím platí obecně, ale určitě ne na festivalech.“ Tržby z festivalových barů stále rostou.
A tak přišla řeč na cashless, které některé festivaly doslova zachránil. Začaly padat historky, které pobavily celé publikum. „Měli jsme stánek s gyrosem, který nám platil roky třicet tisíc korun a ještě u toho brečel, že je to moc. Po zavedení cashless systému jsme zjistili, že jeho skutečná tržba byla milion korun,“ vyprávěl Suki pobaveně. „Teď platí tři sta tisíc a usmívá se.“ To samé se ověřilo i u placených sprch. „Mysleli jsme, že návštěvníci jsou čuňata a nevyužívají je. Až díky cashlessu se ukázalo, že se sprchují pravidelně – jen ty peníze za sprchy předtím záhadně mizely.“
Ekonomika festivalů dnes znamená i nekonečné smlouvání s agenty o cenách kapel, které šly v posledních letech prudce nahoru. „Wilkinson u nás kdysi hrál jen za letenku, dnes žádá desítky tisíc eur,“ přiblížil realitu Suki. Michal Thomes zmínil podobný trend: „Muse nebo Offspring jsou dnes třikrát dražší než před deseti lety.“ Oba pořadatelé se shodli, že ačkoli jsou ceny interpretů vysoké, velká jména stále přitahují nejvíce návštěvníků a investice do nich se tak nakonec vyplatí.
K absurdním festivalovým historkám patří i nekonečné dohady o velikosti kapelních log na plakátech. „Kvůli pořadí kapel na plakátu jsme jednou tři měsíce nemohli zveřejnit program,“ vzpomínal Suki. Jendou dokonce zrušili headlinera jen kvůli tomu, že nebyl spokojen s umístěním na festivalovém plakátu. Ale tvrdé lokty je třeba mít i na místě. Michal Thomes dodal ostrou historku z Rock for People, kde se jednou v zákulisí střetli Die Antwoord a Cage The Elephant: „Securiťák od Die Antwoord surově odstrčil kytaristu Cage The Elephant, což vyústilo v házení lahví a bitku s dvoumetrovým bodyguardem,“ vypráví o incident, u kterého hrozilo, že bude mít právní dohru. Nakonec skončil prohlášením managementu, že „je to rock’n’roll, necháme to být.“
A co rider kapel? Pokáčův za sebe přidává český rozměr: „Voda, jídlo a možná energetický nápoj,“ vyjmenovává, co má na seznamu požadavků, zatímco zahraniční hvězdy mívají větší nároky. Pokáč svým riderem přítomné pobavil: „Jednou jsme přidali energetický nápoj, ale pak jsem ho ani nevypil. Nakonec jsem to radši zrušil,“ dodal se smíchem. Jeho historka kontrastovala s příběhy organizátorů, kteří často bojují s bizarními nároky zahraničních hvězd – tedy spíš jejich managmentů.
Nakoenc se hosté Headliner půdy shodli na jednom: festivaly tu budou vždy, protože jejich kouzlo spočívá v osobním setkávání. „A setkávání je součástí lidské DNA,“ shrnul to trefně Suki.
Headliner půda se koná za podpory Ministerstva kultury a OSA. Poslechněte si celý záznam a přijďte 14.4. na další setkání. Tentokrát na téma Jak se prosadit s píáristkou Kateřinou Královou, uměleckým ředitelem Universal Music Jiřím Koubou a Lenny. Jako vždy v Galerii Malostranské besedy.
Michal Thomes a Suki začínali s festivaly před desítkami let s minimem zkušeností a bez peněz. Dnes stojí za obřími hudebními přehlídkami s mezinárodním přesahem. Co všechno se může na festivalu povést a pokazit? Dozvíte se v první části záznamu z Headliner půdy na téma festivaly. Svými muzikantskými zkušenostmi a písněmi přispěl i Pokáč.
Festivaly nejsou jen hudba. Jsou to příběhy, setkání a tvrdá práce – a právě to bylo témate, druhého setkání pod názvem Headliner půda v Malostranské besedě. Hosty byli Michal Thomes (Rock for People), Zdeněk "Suki" Souček (Let It Roll) a Pokáč. Šéfredaktor Headlineru Honza Vedral otevřel diskusi otázkou, co pro ně znamená festival – a odpovědi ukázaly, jak rozdílně, a přesto podobně, festivaly vnímají.
Začátky v mlze a mafián jako první sponzor
Ale začít jsme museli od začátků. Michal Thomes popisoval na první ročníky Rock for People v roce 1995 jako na směs nadšení, naivity a chaosu. „Byli jsme kámoši z basketu a řekli jsme si, že do Českého Brodu přitáhneme kapely, které máme rádi. Na prvním ročníku měla být headliner kapela Sluníčko s Lenkou Dusilovou – ale zrušili to pár dní před akcí, tak jsme narychlo domluvili Support Lesbiens."
A jak festival financovali? „V Českém Brodě tehdy žil kmotr české mafie pan Mrázek. Když jsem ho požádal o podporu, z kapsičky tílka vytáhl dva tisíce a řekl, že žádnou smlouvu nepotřebuje. A tak jsme měli prvního sponzora,“ vypráví Thomes pobaveně „mafiánskou“ historku.
Suki začínal v polovině 90. let na undergroundové taneční scéně. "Chodil jsem na techno party do squatů a na Ladronku. Pak jsem si řekl, že chci být víc než jen návštěvník – koupil jsem si gramofony a začal pořádat vlastní akce." Nejdřív to byly reggae festivaly. „Všechno jsem dělal sám – stavěl stage, natahoval plachty, zvučil kapely. Spal jsem čtyři hodiny a pak sbíral odpadky," popisuje začátky. „První Let It Roll jsme udělai v klubu Mlejn. Později se přesunul na další místa. A když jsem se z toho rozhodli udělat vícedenní festival, byl jsem překvapenej, že najednou přišlo míň lidí.“
Profesionalizace a růst
Přechod od nadšeneckých projektů k profesionálně řízeným akcím přišel postupně. Michal Thomes přestal pracovat v potravinářství a začal se festivalu věnovat naplno kolem roku 2000. "Rodiče z toho nebyli nadšení, ale respektovali to," vzpomíná.
Let It Roll prošel podobnou proměnou. "V roce 2013 jsme se přesunuli do Benešova, začali investovat do designu stage a booking zahraničních DJů. Najednou jsme byli jediný vícedenní open-air festival pro drum and bass na světě," vysvětluje Suki. A ve světě skutečně zazářili, dnes na Let It Roll míří až 80 % zahraničních návštěvníků a má i britského partnera a úspěšné zahraniční edice.
Česká festivalová scéna na světové mapě
Rock for People i Let It Roll se během let staly respektovanými značkami na evropské festivalové scéně. S profesionalizací si to vyžádalo i další kroky. „Když jsme vstoupili do evropské festivalové asociace, otevřelo nám to dveře k lepšímu bookingu a spolupráci se zahraničními agenty,“ vysvětluje Thomes.
Let It Roll má dnes reputaci největšího drum and bass festivalu na světě. "Pomohlo nám, že jsme se od začátku soustředili na kvalitní line-up a silný vizuální styl. Když přijdeš na Let It Roll, musíš hned poznat, kde jsi," říká Suki a popisuje, že i na londýnskou edici si vozí kulisy z Česka.
Festivaly dnes nejsou jen hudba – jsou to zážitky, prostor pro setkávání a zároveň tvrdý byznys. „Už to není jen o tom postavit stage a prodat pivo. Dnes je to komplexní operace s týmem lidí, co makají celý rok,“ uzavírá Thomes první část povídání.
Záznam druhé poloviny setkání vám v podcastu Headliner CZ nabídneme za týden. Další Headliner půda se koná 14.4. v Galerii Malostranské besedy. Téma je Jak se proslavit a hosty budou píáristka Kateřina Králová, umělecký ředitel Universal Music Jiří Kouba a Lenny.
Projekt Headliner půda se koná za podpory Ministerstva kultury a OSA.
Podcastové rozhovory Honzy Vedrala jsou zpátky. Tentokrát byl hostem Thom Fröde z kapely Imodium, která bude jednou z hvězd narozenin časopisu Headliner. Ještě než si 13. března stoupne na pdium Malostranské besedy, zrekapitulovali jsme jeho hudební začátky, vývoj i současnost.
Čekají vás historky z dob, kdy na patnáctiletá ucha z Broumova naběhli ostří hoši v Rock Café a vyhrožovali jim, a přestanou pošlapávat odkaz Kurta Cobaina. Ale taky ty o ježdění s tátou, rozpadu kapely kvůli přemíře pití a těžkostech i radosti, kterou s sebou nesl návrat na scénu a nahrávání výborného alba Horizont.
Přijďte si Imodium poslechnout naživo na narozeniny Headlineru 13. března do Malostranské besedy. Vstup je zdarma, zahrají také Prago Union s kapelou a vše propukne už v 16:30 pokračováním projektu Headliner půda, tentokrát na téma festivaly.
Headliner půda je nový prostor pro setkávání lidí, co jsou zažraní „do“ muziky s těmi „od“ muziky. Protože se to často prolíná, rozhodl se tým časopisu Headliner sérií speciálně pojatých večerů oživit půdu Malostranské besedy, kde panuje skvělá atmosféra.
Jednou za čas si tu bude šéfredaktor časopisu Honza Vedral společně s vámi diváky a vybranými hosty povídat o různých tématech, která se týkají nejen české hudební scény. Taky se u toho budou poslouchat písničky a sdílet zkušenosti.
Abychom si to všechno osahali, první Headliner půdu jsme pojmuli ryze domácky a ve stylu "do it yourself" – natáčením jubilejní padesáté epizody podcastové revue Noty Vole! V té pánové Ságo, Šroubek a Šéfík 10. února 2025 trochu rekapitulovali. A pak – vzhledem k blížícímu se Valentýnu – obšírně probrali téma love songy. Jak se měnila jejich témata v čase? A jak se stalo, že jsme v popu od cudného držení ruky dospěli až k mokrým genitáliím? A byla v Československu padesátých let důležitější láska partnerská nebo láska ke straně? A jak to bylo dál?
Tak o tom všem byla řeč ve více než dvouhodinové živé revue, ve které nechyběly ani tradiční rubriky Trendy a Tipy reflektující aktuální hudbu. Svými písničkami povídání naživo doprovodil Wóďa s Terkou. Ty se nám ale bohužel nepovedlo zaznamenat, tak si v rámci podcastu můžete poslechnout alespoň Wóďovy písničky z jeho EP.
A kdy se na půdě uvidíme příště? Už 13. března jako „warm up“ narozenin Headlineru! Tentokrát ovšem už bez NOTY VOLE. Téma je jasné: Festivaly zevnitř i zvenku. Hosty Honzy Vedrala budou šéf Rock for People Michal Thomes a zakladatel festivalů Let It Roll či Frontline Zdeněk „Suki“ Souček. Svými zkušenostmi, slovem i písní přispěje Pokáč. A po skončení Headliner půdy se můžete plynule přesunout dolů do klubu na oslavu 11. narozenin časopisu, který to všechno spískal.
Představte si zaplněný sál pražské Malostranské besedy. Parket plný tanečníků v elegantních outfitech, kteří se ve víru starých soulových hitů střídají figury jako by byli zpátky v Anglii 70. let. DJ střídá sedmipalce s raritními singly. A mezi klasiky klidně zazní i česká skladba Modrej vřes. Píseň, o níž si Marta Kubišová nepamatuje, že ji kdy nazpívala. Ale překvapivě dokázala zapadnout mezi americké a britské soulové hity. Hostem podcastu Headliner CZ byl organizátor Prague Allnighters Ondřej Roček známý jako Mr. Cat.
Abychom pochopili, proč se tato skladba ocitla na parketu vedle amerických rarit 60. let, musíme se vrátit ke kořenům jednoho z nejzáhadnějších hudebních žánrů vůbec, pro který se vžilo označení northern soul. Tento hudební styl vznikl v Anglii v 60. a 70. letech, když mladí lidé objevili a zamilovali si neúspěšné americké soulové nahrávky. Skladby, které sice neuspěly v USA, našly nový život v severoanglických tanečních klubech. Northern Soul byl od počátku spojen s rychlým tempem, emotivními vokály a energií, která explodovala na tanečním parketu.
V České republice se northern soul stal fenoménem právě díky Ondřeji Ročkovi. Podivuhodným způsobem dokázal přenést atmosféru anglických tanečních nocí do Prahy, kam na ně dnes míří nejen místní, ale i mezinárodní publikum. Nejbližší „weekender“ se bude konat 7.-10. března v pražské Malostranské besedě.
Drzá holka s harmonikou na sebe během dvou let strhla pozornost. Provokuje sprostě milostnými písněmi a historkami nebo tím, že na sebe navlíkne pytel. S její tvrdou palicí si ale nedovedlo poradit ani velké vydavatelství. Odmítla slavného kanadského producenta a druhé album Láska, hlína, rýč si nahrála a vydala sama. Ve výročním best of Headlineru se překvapivě stalo jednou z nejskloňovanějších nahrávek. A Josef Vlček jej v recenzi označil za „vzpurné generační gesto“.
„Dobrý, jsem docela spolehlivá,“ ucedí Rozálie na otázku, jaké to je dělat teď sama sobě i manažerku. Na nové album si vzala pilu, postavila kapelu a rozhodla se vyprávět jeden milostný příběh od začátku až do konce a hlavně se vším všudy. Povídáme si o českém šoubyznysu, spolupráci s Adrianem Rassem, za kterým vtrhla do šatny jako bláznivá fanynka, i cestě k hudební svobodě.
Poslechněte si audioverzi titulního rozhovoru lednového Headlineru.
