Podcast s GenZ se přerodil v podcast Poslední generace nového média Téma.21 https://tema21.cz/ Pokud vás tedy zajímá tvorba nejmladší generace audiotvůrců, přelaďte si:)
https://open.spotify.com/show/4pknpXLZK91Vdc4DVWTJLt
Byli na základce, když zavraždili slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenku Martinu Kušnírovou. Přesto se nebojí novinářské profese. Anebo ano? Jak pracují se strachem či s proklamovanou křehkostí své generace mladí studenti žurnalistiky na brněnské Masarykově univerzitě Kristína Kobolková, Lucie Jančíková, Jakub Kožíšek a Martina Kašná? Ptá se Jan Hanák, jejich pedagog. Zvuk Jerguš Čermák.
Podcast GenZ se proměňuje v podcast Poslední generace v novém médiu Téma21. Důvodů je víc, ale hlavně to, aby se tvorba nejmladší generace tvůrců dostala k širšímu publiku, názorově, věkově, česko-slovensky.
tema21.cz
tema21.sk
https://open.spotify.com/show/4pknpXLZK91Vdc4DVWTJLt
Opilí a Proces. Dvě pětiminutové hry představující různé varianty toho, jak strávit čas doma. Přičemž podstatnou roli při tom hraje hudba. Spolu se zvukovými příběhy uvádíme rozhovor s oběma autory, studenty ateliéru Audiovizuální tvorba a divadlo na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, který vede jejich pedagožka Tereza Reková. Zvuk Jerguš Čermák.
Linda Dobrovolná: Opilí
Zvukový příběh inspirovaný divadelní hrou Opilí od Ivana Vyrpajeva, který popisuje tři úvodní situace skupiny opilců, kteří na této své opilecké jízdě prožívají zcela jiné příběhy a situace.
Ivan Petráš: Proces
Zvukový příběh o tom, jak Ivan využívá hudební kreativitu ve volném čase k tvoření. Zachycuje proces psaní písničky.
Tři zvukové miniatury, tři autorky, tři příběhy založené výhradně na jejich fantazii. Jedna je inspirovaná populární pohádkou, v druhé útočí fiktivní, ale velmi zvukomalebné monstrum, v třetí je dobýván chrám ve zbroji. S autorkami, studentkami Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kolem těchto miniatur a jejich fantazijního světa vede rozhovor jejich pedagožka Tereza Reková. Zvuk Jerguš Čermák.
Klára Klocová: Strážce chrámu
Neznámý narušitel se vloupá do chrámu, aby využil jeho báječné akustiky ke zpěvu. Je však nečekaně vyrušen tamější stráží a musí se dát na útěk. Strážce ho pronásleduje, brzy ho však dožene a strhne se krátký, intenzivní boj. Bohužel pro našeho narušitele nedopadá dobře...
Eva Bučeková: Nový spolubývajúci
Príchod domov zo školy je vždy nádherným momentom kratučkej katarzie následovanou zrelaxovaním. Zopár sekúnd, pred tým ako sa nanovo vrhneme do života úloh a prác. Ale čo keď je táto rutina dvojice študentov náhle narušená nasťahovaním nového a hlavne nevítaného spolubývajúceho a ešte horšie - spolubývajúci, ktorý sa im nie len prežral špajzom a kuchyňou, ale ktorý každú chvíľu môže vyštartovať po nich?
Věra Tarkowská: Sedmero krkavců
Jde o zvukovou adaptaci klasického příběhu Sedmero krkavců, která se drží hlavních témat a kostry příběhu. Jedná se o motivy jako vykoupení a odpuštění, rodinné vazby a loajalita, přeměna člověka ve zvíře, magie a nadpřirozeno.
Slam poetry. Neboli performativní žánr "stand-up" poezie, který krom dalšího určuje přímá interakce s publikem. Představujeme jednoho z talentovaných tvůrců, slam poetristu Václava Ponikelského alias Vaška z Aše. Svým humorem dovede pobavit, ale také přivést k zamyšlení, třeba v textech "Čísla nelžou" nebo "Čekání". Autorský přednes v nahrávce protne dumání nad čajem společně s Míchaelou Randusovou o Vaškově zkušenosti a přístupu k umělecké práci, ať už v divadle nebo právě v psaní.
Začínáme pořadem "Čekáme v čajovně až čísla zalžou", který natočila Michaela Randusová, studentka druhého ročníku Ateliéru rozhlasové a telvizní dramaturgie a scénáristiky na brněnské Janáčkově akademii múzických umění. Následuje rozhovor s autorkou o procesu tvorby, který vede její pedagožka Tereza Reková (od 23:10). Pořad obsahuje i pozvánky na nejbližší akce slam poetry. Zvuk Jerguš Čermák.
Reportáž a rozhovor s autorkou Inesou Havryk, studentkou žurnalistiky MUNI.
Reportáž (od 2:35) přibližuje příběhy lidí na Ukrajině během třetího válečného roku. Prostřednictvím tradičního pokrmu kuťa, symbolických vánočních ozdob a prázdného talíře pro nepřítomné blízké ukazuje, jak silně je rodinné i národní dědictví zakořeněno v každodenním životě. Dojemné výpovědi přibližují bolestný osud rozdělených rodin, ztrátu blízkých na frontě a neochvějnou snahu uchovat si i v čase války alespoň zlomky vánoční radosti a naděje.
V následném rozhovoru (od 12:01) Inesa mimo jiné velmi osobně svědčí o tom, jak se vyrovnat s nenávistí, kterou tato válka rozehrála. Ptá se Jan Hanák. Zvuk Pavel Zgarba.
Se začátkem nového roku a závěrem roku předcházejícího a závěrem podzimního semestru a tím pádem závěrem práce semestrálního studentského týmu podcastu GenZ uvádíme speciál, totiž debatu o závěrech či přímo koncích a nových začátcích. Interviewerkou je Kristína Kobolková (studentka) a interviewovanými jsou Oskar Fersko (student), Gabriela Zárubová (studentka), Jan Hanák (pedagog), Tereza Reková (pedagožka) a její syn Bernard. Zvuk Filip Johánek (pedagog).
Končí semestrální studentský tým, který rozjížděl instagramový marketing, tvořil audiogramy, reels, jednoduše upoutávky, tak trochu i vedl rozhovory. Které uvedené dokumenty a zvukové experimenty studenty nejvíce zaujaly? Když studenti se mění a plynou dál svou cestou, jsou pedagogové něčím jako konstantami? Jaké zmatky sami řešili ve svých studentských časech? Jak zacházet s předsevzetími, nejen novoročními?
Dokument JAMU a rozhovor s autorkou Adélou Ryvolovu.
Téměř každý si prošel školním vzdělávacím systémem a devíti lety studia na základní škole. Zdaleka ne všichni však ze strany učitelů zažili stejný přístup, stejnou míru pozornosti a důvěry. A protože to jsou klíčové faktory, které výrazně ovlivňují naše budoucí směřování a vnímání sebe sama, vznikl dokument Pygmalion in the Classroom inspirovaný stejnojmenným experimentem provedeným v 60. letech 20. století v Kalifornii.
Efekt očekávání vedoucího k odpovídajícímu výsledku se Adéla Ryvolová, studentka druhého ročníku Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Janáčkově akademii múzických umění, pokusila otestovat i v dnešní době. Srovnala výpovědi svého kamaráda Honzy a jeho bývalé třídní učitelky ze základní školy. Do jaké míry na Honzu působil Pygmalion efekt? Co sám touží jakožto budoucí učitel předávat svým studentům? To a mnohem více uslyšíte v dokumentu (od 3:22). Po jeho skončení následuje i debata s autorkou, ve které se dotkneme filosofických i destruktivních témat (od 13:45). Ptá se dramaturgyně, dokumentaristka a pedagožka JAMU Tereza Reková. Zvuk Jerguš Čermák.
Sirotenky. Příběhy čtyř mladých žen, které přišly v dětství nebo v rané dospělosti o rodiče. Je to vyprávění nejen o ztrátě, ale především o různých podobách truchlení a cestách, jak se vypořádat s životem bez mámy nebo táty. Sirotenky zkoumají hloubku svých emocí, zranitelnost a izolaci, která pramení z toho, že nevíme, jak si být na blízku. Je to návod pro každého, kdo se potýká se ztrátou.
V prvním dílu třídílné série autorka Esther Hyhlíková, studentka druhého ročníku Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Janáčkově akademii múzických umění, zpovídá svou kamarádku Markétu Mikuláškovou, které zemřel otec v jejích desíti letech.
Po dokumentu (od 3:50) následuje rozhovor (od 30:00) krom jiného o tom, jak Esther vnímá vlastní hlas i co přichází v následujících dílech. Ptá se dramaturgyně, dokumentaristka a pedagožka JAMU Tereza Reková. Zvuk Jerguš Čermák.
Dokument JAMU a rozhovor s autorkou Michaelou Randusovou.
Zvuk Jerguš Čermák.
Baví vás chataření? Jednoduchá otázka, na kterou ale může být odpověď pěkně složitá.
Autorka dokumentu Michaela Randusová, studentka druhého ročníku Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scénáristiky na brněnské Janáčkově akademii múzických umění, se vrací téměř každý víkend domů. Tedy domů.. Spíš na rodinnou chatu, kam se zpravidla rodina o víkendu uchyluje. Ale není to i tak krásné? Taková chatová idylka. Asi by to i bylo krásné, kdyby někteří z rodiny nechtěli trávit víkend i nějak jinak a někde jinde.
Znamená chataření únik od všedního přesyceného světa? Jak radostné či naopak otravné je zastříhávat každý keřík a zalévat všechno kvítí? Co chataření znamená pro autorčinu rodinu a vlastně pro kohokoliv, kdo se mu oddává? Je to tradičně oblíbená česká aktivita. Ale baví nás vůbec?
Rozhovor s autorkou vede dramaturgyně, dokumentaristka a pedagožka JAMU Tereza Reková.
Dokument JAMU a rozhovor s autorkou Klárou Prchalovou.
Zvuk Jerguš Čermák.
„Na světě existuje mnoho nezodpovězených otázek: Patří ananas na pizzu? Je země placatá? Bylo dřív vejce, nebo slepice? A nad těmito otázkami se vede dlouhá diskuze. Je tu ale ještě jedna otázka, která mi už dlouho nedá spát. Záleží v hudbě na vzhledu?“
Na tuto otázku se autorka dokumentu Klára Prchalová, studentka druhého ročníku oboru Audiovizuální tvorba a divadlo na brněnské Janáčkově akademii múzických umění, ptala lidí okolo sebe, od přátel až po pouliční umělce, a snažila se najít odpověď. Existuje ale vůbec nějaká jednoznačná odpověď?
Rozhovor s autorkou vede dramaturgyně, dokumentaristka a pedagožka JAMU Tereza Reková.
Dokument JAMU a rozhovor s autorkou Monikou Ostrovskou. Zvuk Jerguš Čermák.
Řemeslo má zlaté dno. Právě s touto okřídlenou větou se autorka Monika Ostrovská pustila do natáčení. Dlouholetá zkušenost prodavačky ji totiž dovedla k úvahám, že toto povolání má už spíš jen to dno, než že by bylo zlaté.
Může být i v oboru nevyučený plnohodnotným prodavačem? Na jaké situace žádná škola nepřipraví? Po uvedení dokumentu následuje rozhovor, jak proces natáčení probíhal, jak autorka v roli prodavačky píše obchodní poezii na umaštěné tácky od salámů, a jak to možná bude vypadat, až nás jednou budou obsluhovat roboti.
Monika Ostrovská je studentkou druhého ročníku Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scénáristiky na brněnské Janáčkově akademii múzických umění. Rozhovor s ní vede dramaturgyně, dokumentaristka a pedagožka JAMU Tereza Reková.
Dokument JAMU a rozhovor s autorkou Lenkou Kolomazníkovou. Zvuk Jerguš Čermák.
Jaké je pro věřícího člověka potýkat se s temnými až sebevražednými myšlenkami? A jak se na to dívá církev?
Snímek experimentální formou propojuje výpovědi dvou kněží Petra Baláta a Michaela Shmitze s výraznou zvukovou koláží skutečných snů a poetického textu. Vede nás až k mrazivému večeru u kostela a k otázce: "Kdybys chtěl, byl bys?"
Autorka Lenka Kolomazníková je studentkou Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scénáristiky na brněnské Janáčkově akademii múzických umění. Rozhovor s ní vede dramaturgyně, dokumentaristka a pedagožka JAMU Tereza Reková.
Dokument MUNI a debata s autorem Tomášem Kosinou.
Nikotinové sáčky jsou svého druhu fenoménem doby. ‚Vítejte v nikotinovém světě, ale docela jinak než vaši rodiče. Buďte sví.’ Nové vábení tabákového průmyslu má i svůj newspeak. Malé sáčky se uchovávají v krabičce, která se nazývá puk. Konzumace těchto sáčků se označuje jako nabíjení. Poslechněte si příběhy těch, kteří svou mladickou nezávislost přežvýkali v závislost, včetně samotného autora.
28. října/októbra uvádíme speciál. V den výročí vzniku Československa, státu, který neexistuje, a přesto se slaví, nikoliv bez kontroverzí, debatuje pětice mladých "čechoslováků" žijících momentálně v Brně - Kristína z Kysúc, Oskar z Lelekovic, Barbora z Mariánských lázní, Gabriela z Trnavy a Julie z Hustopečí.
„Smířit se znamená naučit se s tím žít.“
Dokument MUNI a debata s autorkou Danielou Chroboczkovou.
Autorský rozhlasový dokument věnovaný šokujícímu setkání mladého člověka s vlastní diagnózou roztroušené sklerózy a otázkou, zda a jak lze s tímto těžkým onemocněním žít, respektive se s ním smířit. V prvé řadě je třeba ocenit autorčinu odvahu vyjít na světlo s tématem, kterého se mnoho lidí děsí, přitom bez zatěžkávajícího, téměř povinného smutku, který podobná témata občas nevhodně až kýčovitě provází. Dokument těžké téma vypráví s jistou lehkostí, což umožňuje pozice protagonistek, které všechny s touto nemocí žijí. Tento styl vyprávění téma nezlehčuje, ale lidi žijící s touto diagnózou celkem inkluzivně uvádí do světa lidí relativně zdravých. A přesahy se zde samozřejmě nabízejí, protože analogický razantní nechtěný zásek, který dosavadní život zásadně proměňuje, ať už v jakékoliv podobě, se většině z nás buď už stal, nebo se pravděpodobně někdy stane, i když ještě není jasné, v jakých kulisách.
Dokument vypráví skrze výpovědi čtyř protagonistek natáčené v různých zvukových prostředích, což snímku dává jistou životnost, tedy že nepřebývají samy uzavřené kdesi ve vzduchoprázdnu, ale i nadále v reálném životě. „Smířit se znamená naučit se s tím žít,“ říká jedna z protagonistek, což představuje jednu z ústředních výpovědí snímku. Nezní to na první poslech nijak zvlášť objevně, přelomově, katarzně, ale v situaci takového životního zlomu je dost možná právě toto tím zásadním zjištěním, snad právě proto, že neokázalým.
Dokument bude v upravené kratší verzi uveden ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Dokument MUNI o inkluzivním přátelství a rozhovor s autorkou Zuzanou Šimerovou. Autorský rozhlasový dokument zachycuje příběh skupiny přátel, jejíž součástí je dívka s Downovým syndromem. Součástí skupiny je také autorka dokumentu, která do příběhu vstupuje. Dokument dále představuje perspektivu autorčina spolužáka a blízkého kamaráda, který nemá o Downově syndromu žádné povědomí. Autorka prostřednictvím záznamu každodenních situací a rozhovorů se svými vrstevníky zkoumá otázky týkající se podstaty přátelství, blízkosti, odlišností i předsudků vůči neznámému.
Dokument vznikal jako bakalářská práce na FSS MUNI. Z posudku pedagoga: "Jde o velmi zdařilé dílo, které plyne klidně, bez zádrhelů, přirozeně, v jakoby vzájemném vyprávění, sdílení přátel, kam je posluchači dovoleno nahlédnout dosti blízce. Autorka vystupuje jako jeden z protagonistů, ale přiznaně s tím, že je zároveň autorkou snímku. Jde o prakticky zcela observační dokument, což vůbec není snadné a autorce se tento přístup opravdu vydařil. Oceňuji práci s uvěřitelnými situacemi. Oceňuji též jemné a funkční využití hudby, která vždy nese silný emotivní akcent a je třeba s ní zacházet s rozvahou, což se autorce podařilo. Hudba napomáhá dobré zvukové interpunkci snímku. Stejně jako práce stichem. Dynamice, plastičnosti vyprávění slouží i jemné zvraty, které postupně přicházejí. Poměrně svižně přestane posluchač řešit Zuzčin Downův syndrom a zaposlouchá se do příběhů a témat, kterými skupina přátel žije a která nastoluje a rozpřádá a jsou to témata přesažná, takže posluchač postupně s protagonisty snímku zavádí ve vlastních myšlenkách hovor, své osobní souznění či polemiku. Inkluze se zdá být dokonalá, vrstevnatá. Jde o autorčinu profesionální prvotinu a je až s podivem, jak zralé dílo to je."
Dokument byl v upravené kratší verzi uveden i ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Dokument MUNI a debata s autorem Martinem Pospíškem o stěhování a životních cestách, které jsou spojeny s jeho rodným Šumperkem. Toto okresní město přišlo v posledních třiceti letech o šestinu obyvatel, hlavně z důvodu nedostatku atraktivní práce a dost možná i uspokojivé životní perspektivy. Mladí lidé odcházejí. Autorský rozhlasový dokument přináší příběhy a názory mladých lidí, kteří se v Šumperku narodili a z města odešli a někteří překvapivě i vrátili a zároveň pohled rodiče, který celkem jasně vnímá, chápe a snad i podporuje, že jeho vlastní děti na návrat ani nepomýšlejí. Je to smutné? Je to pochopitelné? Prostě vývoj nezastavíš? Jak žít na periférii?
Reportáž MUNI a debata s autorkou Kristinou Lejchtovou. Skrze autentický příběh člověka, který žije na ulici už 28 let, reportáž přibližuje život lidí bez domova a činnost spolku Mezi4stěny - Pomoc potřebným. Jsou různé důvody, proč mohou lidé skončit na ulici. Někteří se snaží svoji situaci změnit a pomáhají při tom i ostatním. Spolek Mezi4stěny docela jedinečně spolupracuje s městskou částí Brno - Židenice a krom jiného realizuje takzvaný peer program. V brněnské „kulturní fabrice“ Industra se v sobotu 14. září 2024 chystá benefiční multižánrový festival BEZDfest24.
Lidská komunikace se odehrává převážně v neverbální rovině, což se možná překvapivě děje, i když chybí obraz či dotyk, jen ve zvuku. Rozhlasová tvorba s tím pracuje již odedávna, co to umožnila technologie záznamu, a říká takovým zvukům ruchy, hluky, zvuková prostředí.. ale třeba i barva či melodie hlasu. Jak srozumitelné ale zvukové dílo může být, pokud slovo eliminuje zcela? Tento díl podcastu GenZ tři takové snímky představí. Autoři jsou studenti JAMU. Martin Chmelík: Na židli. Adéla Ryvolová: Rainy day. Kristýna Fantová: Hukalky.
