Spojovalo je divadlo a také dabing. Společně účinkovali v mnoha inscenacích v Divadle ABC, Jan Szymik jako nováček, Jana Drbohlavová jako zkušená opora souboru. Přesto byla první, kdo mu nabídl tykání. Vzniklo tak herecké přátelství plné humoru, důvěry a vzájemné úcty.

Skvělá herečka a odvážná žena Vlasta Chramostová a kameraman Stanislav Milota, „frajer ze Žižkova, který se nedal koupit“. Manželský pár, který odmítl Husákovu normalizaci i za cenu ztráty dvaceti let umělecké práce.

„Hraju roli otce, který tragickým a brutálním způsobem přijde o svoji dceru. Nebyla to rozsáhlá role, ale důležitá,“ popisuje herec Václav Vašák v Blízkých setkáních natáčení filmu Stvůry. „Přiznám se, že detektivky nejsou můj žánr, ale scénář Kristýny Trpkové mě zaujal. Kromě toho se mi líbila i odvaha udělat kriminálku pro kina, a ne pro televizi. Mám rád výzvy a odvážné lidi,“ říká v rozhovoru s Terezou Kostkovou za účasti publika v Radiocafé Vinohradská 12.

„Co se změnilo od začátku války? Začali jsme dostávat instrukce o tom, že vyučující musí vést hodiny jiným způsobem. Dostávali jsme přesné instrukce o tom, jak máme učit, začali jsme dostávat hotové prezentace a videa,“ popisuje učitel na ruské základní škole a spoluautor snímku Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin. Jaké vzpomínky si spojuje se začátkem invaze? A proč se rozhodl usadit v Česku? Poslechněte si rozhovor.

Herec Ondřej Pavelka nedávno oslavil životní jubileum, bilancování ale příliš neholduje. „Raději žiju přítomností,“ prozradil Adéle Gondíkové v Blízkých setkáních. Řeší podle něj muži svůj věk podobně jako ženy? Byly mu jeho modré oči někdy na obtíž? A v čem je specifické natáčení na horách?

Čerstvý nositel medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury čtvrtým rokem přibližuje názory Ukrajinců ve válce, především z ruskojazyčného přístavního města Oděsa. „Co poslouchám na ulicích, určitě by přivítali, kdyby ten tlak na Putina byl daleko větší a prostě už si nechal teď, co má a zastavil to,“ říká válečný reportér Martin Dorazín. Jak se žije pod neustálou hrozbou dronů a raket? Kdy se znovu narodil? A co probíral s prezidentem, když přebíral ocenění?

Muž, o kterém se mluví jako o kronikáři moderních českých dějin. Jeho kniha Zbabělci ho dostala na seznam nežádoucích a později i do emigrace. Jak se mu podařilo prosadit ve své nové vlasti, kterou byla Kanada? A jakou roli hrál při zakládání divadla Járy Cimrmana? Odpovědi nabídne v Úžasných životech zakladatel Společnosti Josefa Škvoreckého a jeho blízký přítel Václav Krištof.

Rozhlasový pořad Mistři pěvci opeřenci byl nominován na prestižní cenu Prix Europa. Jeho autor, skladatel a publicista Lukáš Hurník, v něm s lehkostí a nadhledem propojuje svět hudby a přírody. „V odborných textech jsem si něco našel ke každému ptáčkovi a pak jsem hledal paralely s hudbou,“ vysvětluje v Blízkých setkáních autor pořadu, který je zároveň šéfredaktorem rozhlasových stanic D-dur a Jazz.

28. října 1939 se obyvatelé protektorátu Čechy a Morava postavili proti okupaci, a jejich odvážný postoj překvapil nejen nacisty, ale i samotné členy odboje. Historik Koura připomíná, co se v tento den odehrálo a jakou sílu a odhodlání Češi projevili. Proč se dnes klade důraz hlavně na datum založení české státnosti? Jakým způsobem se k říjnu 1939 stavěli komunisté? A proč o sobě vůbec tvrdíme, že nejsme stateční?

Autor kultovních knih Kniha o Jizerských horách, Chvály Zadní země nebo Karpatské hry vypráví o své lásce k ptákům a výpravách po slovenských a rumunských horách, vzpomíná na místa a okamžiky, kdy se člověk stává součástí vesmíru. Mluví také o tom, jak je důležité vést mladé lidi k samostatnosti.

Kde začínají a kde končí ženské síly? „Není v pořádku křičet na okolí, ale vysvětluje to tu poslední příslovečnou kapku, kdy už naše hranice byla překročena,“ říká spoluautorka knihy Přetíženy Kateřina Trávníček. Podle ní se ženy často samy zraňují tím, že na sebe pohlížejí přísně. „Když si říkáme, že jsme hysterky, nejsme k sobě laskavé. Ale když si přiznáme, že jsou věci, které nás k přetížení dovedly, můžeme mít soucit samy se sebou.“

„Dneska odpoledne budu fotit meteority a těším se na to úplně stejně jako na Annapurnu. Budu mít v ruce meteority, mám jich plný šuplík,“ usmívá se přírodovědec, fotograf a popularizátor vědy Petr Jan Juračka. O čem píše ve své nové knize Nejsou to šlapky? Jaké zážitky si přivezl z Antarktidy? A proč se o něm říká, že je fakultní maskot? Poslechněte si rozhovor.

I když žije od deseti let v Americe, kde vystudovala několik prestižních škol, Českou republiku stále považuje za svou domovinu. V devatenácti letech zjistila, že je třetí generací přeživších Romů v holokaustu a jejím snem je vznik komunitního romského centra v New Yorku. Kolik v této megapoli žije Romů? Čím to, že mluví lépe romsky než její matka? Jakou sílu má i v léčbě vývojových poruch hudba? A jak vnímá současný český jazyk? Ptá se Renáta Spisarová.

Daně Milatové nebylo ani patnáct let, když zachránila spolu se svým tatínkem desítky lidských životů. Stalo se to za druhé světové války ve Zlíně. Jejího otce Františka Gajdošíka věznilo gestapo, mělo podezření, že někde ukrývá zbraně. Vězeň ale s rodinou našel pozoruhodný způsob, jak z věznice vynášet motáky „ve velkém“, tím instruoval, co je prozrazené. Zachránil tím další rodiny.

Od dětství ji provázela hudba, později zpívala v kapele, spolupracovala se světoznámými umělci a měla velké plány. Narozením prvního syna se ale její život převrátil naruby. Hudbě se sice věnuje doteď - jen trochu jinak - její specializací je muzikoterapie. O léčivé moci tónů i o autismu mluvila v pořadu Až na dřeň Veronika Boulterová.

Jeho životem zní hudba jazzová i klasická a samozřejmě i ta, která se jeho rodem nese už několik generací: chytlavá dechovka. Které aranžmá celosvětového hitu Škoda lásky považuje Josef Vejvoda za více než vydařené? Proč si za tatínkova života nedovolil napsat polku nebo valčík? A co ho odradilo od spolupráce se specialisty na autorské právo?

Na scéně české popmusic patřil k nepřehlédnutelným. Karel Černoch byl nejen lyrickým tenorem, ale i komikem, který bavil diváky mnoha televizních pořadů. Komikem se Karel Černoch stal díky televiznímu scenáristovi a režisérovi Františku Polákovi.

Růžová barva se stala symbolem boje proti rakovině prsu. Vyjadřuje nejen sílu a odhodlání, ale i klid, protože právě psychika hraje v uzdravování obrovskou roli. „Chceme být dokonalými a úspěšnými ženami, ale zapomínáme na sebe,“ říká lékařka Lenka Borská, která si nemocí sama prošla. „Chtěla bych zdůraznit, že když věnujete hodinku denně svému vlastnímu potěšení a radosti, nic neztratíte. Naopak, můžete jen získat.“ Poslechněte si Blízká setkání Terezy Kostkové.

Původně žurnalista, nyní režisér a scenárista Ondřej Moravec je průkopníkem virtuální reality v České republice. Jsou žurnalistika a virtuální realita světy, které se dají spojit? „Určitě. Na poli virtuální reality je silná dokumentaristická linie. Cílem zpravodajství, dokumentaristiky, je přinést realitu co nejblíž publiku. A to ta virtuální realita dokáže zprostředkovat opravdu dobře,“ popisuje Ondřej Moravec.

Jaroslav Dietl a Jiří Křižan. Dva scénáristé, dva rozdílné přístupy k tomu, jak přežít 70. léta minulého století. Tvrdý promoskevský kurz nejvyššího komunistického představitele Gustáva Husáka nenabízel příliš možností, jak uhnout. Novému režimu, pro který se dodnes používá Husákův výraz normalizace, museli umělci prostě přitakat. A naučit se v něm kličkovat.