Barbora Lichorobiec přináší k mezinárodnímu dni vývojovéporuchy jazyka (DLD day), který připadá na 17. října, rozhovor s klinickou logopedkou Gabrielou Solnou o vývojové dysfázii, poruše neviditelné, avšak své nositele omezující a často nedostatečně pochopené. Co je to vývojová dysfázie? Jaké jsou její příčiny? Jaké jsou její hlavní příznaky a jak se tato porucha diagnostikuje? Je přítomna porucha porozumění řeči u všech osob s vývojovou dysfázií? Jaká jsou častá přidružená neurovývojová onemocnění k této poruše? Kde hledatpomoc a proč ji hledat co nejdříve? Nejen na tyto otázky naleznete odpovědi v naší nové epizodě. Přejeme příjemný poslech a hezký (nejen) DLD day!
Rozhovor Petra Šmída s Klárou Jačkovou, (nejen) hlasovouterapeutkou, fyzioterapeutkou a muzikoterapeutkou, je koktejlem inspirace anápadů jak a proč pečovat o svůj hlas. Proč je dech základem hlasové terapie ajak se s dechem v hlasové terapii pracuje? Jak se máme o svůj hlas starat aproč je šeptání či odkašlávání pro hlas tolik škodlivé? Jaká je úloha hlasovéhoterapeuta u dětí a jaká u dospělých? Proč je častou příčinou hlasových poruchgastroesofageální reflux? Jak pomáhá hlasová terapie transgender klientům a jaktaková terapie probíhá?
Přejeme vám radost z poslechu a objevování nových informací!
Rozhovor Markéty Trtílkové s Janou Mironovou Tabachovou přináší méně známé, zato velmi zásadní a komplexní téma myofunkčních poruch v orofaciální oblasti. Jak se projevují tyto poruchy v průběhu vývoje dítěte? Proč a jak mohou ovlivňovat kojení, růst a vývoj čelisti, dýchání nosem či dokonce držení těla? Kdy je správný okamžik pro vyhledání klinického logopeda a ortodontisty? Jak lze včasnou terapií myofunkčních poruch ovlivnit nejen zdraví a kondici dítěte, ale také růst a vzhled obličeje? Vítejte ve světě, kdy velké změny mohou vznikat řadou velmi drobných a někdy až překvapivě snadných krůčků.
Linda Trpišovská, kognitivní trenérka Nemocnice Pardubickéhokraje a Karolína Divíšková v této epizodě představí zatím ne zcela běžnou profesi v českém zdravotnictví. Kdo je kognitivní trenér/terapeut a komu je jeho péče určena? Jaký je rozdíl mezi kognitivní rehabilitací a kognitivním tréninkem? Jaké jsou techniky kognitivní rehabilitace a jak vypadá například kognitivní trénink u lůžka pacienta? Jaká je úloha exekutivních funkcí a pozornosti v kognitivní rehabilitaci? Vítejte vesvěte myšlení, paměti, pozornosti a radosti z poznávání a znovuobjevování skrytých vnitřních zdrojů, které ukrývá náš mozek, a to bez ohledu na věk.
Zaposlouchejte se do poutavého rozhovoru Barbory Lichorobiec s Barborou Richtrovou, terapeutkou hliněného pole, klinickou logopedkou a předsedkyní Asociace klinických logopedů na téma selektivní mustismus. Jedná se o úzkostnou či neurovývojovou poruchu? Jaké jsou její subtypy? Jaký je vliv dědičnosti a prostředí na tuto poruchu? Kdy tato porucha vzniká a kdy je nejlépe vyhledat odbornou pomoc? Jaké jsou terapeutické postupy a kterému typu dětí pomáhá v terapii hliněné pole?
Věříme, že rozhovor, který plyne jako klidná řeka, jež si najde svou cestu i mezi kameny, potěší nejen laiky, ale i odborníky.
Co jsou simultánní a sekvenční bilingvismus? Co znamená lidový a elitářský bilingvismus? Jaké mýty přetrvávají v laické i odborné veřejnosti v pohledu na bilingvní výchovu a vzdělávání? Kdy začít s výukou druhého jazyka, pokud není dítě simultánně bilingvní? Jak poznat přirozené odlišnosti, které jsou součástí vývoje jazyka u bilingvních dětí, a kdy se již u těchto dětí nejedná o přirozený vývoj, ale o vývojovou jazykovou poruchu?
Toto velmi atraktivní a aktuální téma současnosti zprostředkovává srozumitelnou formou rozhovor Markéty Trtílkové s klinickou logopedkou Annou Chromou. Zaposlouchejte se, šiřte dál a diskutujte. Vaše dotazy, které můžete posílat na adresy casopis@aklcr.cz nebo listyklinickelogopedie@gmail.com, rádi předáme. Pokud svůj dotaz vznesete na našem facebookovém profilu Listy klinické logopedie, může navíc vzniknout řada zajímavých diskusních vláken.
Rozhovor Karolíny Divíškové s Ondřejem Fialou, vedoucímneurologické ambulance a odborným zástupcem Institutu neuropsychiatrické péčeINEP, přináší aktuální téma - digitální technologie a jejich vliv na vyvíjejícíse mozek. Jaký má vliv čas strávený u obrazovek na vývoj řeči dětí? Existujírozdíly v tom, jak reaguje mozek v případě látkových a nelátkových závislostí? Jenutné pro zdravý vývoj dětí obrazovky zcela zakázat, nebo stačí regulovat čas aobsah a jak to udělat? Je schopnost multitaskingu, která se rozvíjí mimo jinédíky užívání digitálních technologií, pro mozek prospěšná? Mohou mít digitálnítechnologie i pozitivní vliv na kognitivní funkce a lze je využít k jejichtréninku? Po vyslechnutí této epizody zjistíte odpovědi na tyto a řadu dalších otázek a mnohé vás napadnou možná teprve pojejím vyslechnutí. Odpovědi na ně můžete hledat společně s námi v diskusi podpříspěvkem s názvem Digitální technologie na facebookových stránkách Listůklinické logopedie.
Aktuální a velmi závažné téma rané péče o děti s autismem otevírá rozhovor Markéty Trtílkové s Romanou Straussovou, logopedkou, zakladatelkou Centra terapie autismu a autorkou knižní novinky s názvem Autismus a raný vývoj - od projevů k terapii. Kdy lze poznat, že se v chování a komunikaci dítěte objevují neobvyklosti nasvědčující autismu? Co je to dotazník M-CHAT? Lze autismus včasnou intervencí "vyléčit"? Jak odlišit autismus od neurovývojových poruch jako je ADHD nebo vývojová dysfázie?
Tuto epizodu doporučujeme k poslechu všem, kteří mají v péči kojence a batolata, jejichž vývoj je v oblasti chování, sociální interakce a komunikace rizikový. Dozvíte se sice znepokojivou informaci, že odkládáním včasné intervence lze tuto poruchu zafixovat či dokonce zhoršit, ale zároveň zjistíte, že včasnou terapií je možné řadu dětí z autistických projevů “vytáhnout”. A za to váš čas a pozornost věnované poslechu určitě stojí.
Rozhovor Markéty Trtílkové s Radkou Horákovou, logopedkou Audio Fon Centr a lektorkou Katedry speciální a inkluzivní pedagogiky Masarykovy univerzity, je věnován tématu obohacování jazykového prostředí. Toto téta je vedoucí myšlenkou letošního Evropského dne logopedie, které připadá na 6. března. Co je to akustický smog a jak ne/obohacuje vývoj dítěte? Mohou být obohacením jazykového prostředí znakování nebo moderní technologie? A jak je tomu u sluchově postižených dětí? Zaposlouchejte se do nové epizody a nalézejte jejím prostřednictvím odpovědi na vaše otázky a možné cesty pro obohacení vývoje (nejen) vašich dětí.
Hostem Karolíny Divíškové je tentokrát Jitka Ludvíčková, ergoterapeutka a zakladatelka projektu Škola papání. Co vedlo ke vzniku tohoto projektu? Kdo jsou klienti této “školy”? Kdy a proč vznikají u dětí problémy, které se projevují odmítáním jídla, vybíráním si pouze určitých konzistencí, chutí, kombinací, barev či teploty jídel? Proč je důležitá senzorická integrace pro příjem potravy a jak může například narušené vnímání tělesné rovnováhy ovlivňovat žvýkání? Jak probíhá terapie těchto potíží? Jaká je role nutričního terapeuta v terapeutickém procesu? Jaké jsou trendy a vlivy ve stravování dětí? Tyto a mnohé další otázky napadají každého, kdo se s dětmi-nejedlíky setkal. Odpovědi nejen na ně přináší právě náš nový rozhovor.
Fascinující plavbu mořem otázek spojených s poruchami plynulosti řeči přináší Petr Šmíd a přední český odborník na poruchy plynulosti řeči, klinický logoped Jan Dezort. Co je to vývojová, fyziologická neplynulost řeči? Jsou poruchy plynulosti vrozené? Proč nečekat a vyhledat pomoc co nejdříve? Co jsou to přímé a nepřímé, direktivní a nedirektivní terapeutické techniky a které z nich jsou evidence based - vědecky ověřené? Jaké jsou možnosti terapie a co by měla dobrá terapie obsahovat?
Zaposlouchejte se a objevte vysoce odborný, a přitom nesmírně laskavý a respektující pohled na koktavost.
Diana Černá roz. Rontová je speciální pedagožka a logopedka využívající ve své práci bilaterální integraci, neurovývojovou stimulaci a prvky senzorické integrace. V rozhovoru, kterým nás provází Barbora Lichorobiec, se dozvíme nejen to, kdo jsou vhodní klienti těchto terapií, ale také něco o body mapingu, proprioceptivním vnímání a jeho úloze při příjmu potravy či praktické tipy, co dělat s dětmi, které jsou vybíravé v jídle.
Vychutnejte si laskavý, empatický a v mnohém objevný pohled na svět dětí s neurovývojovými odlišnostmi.
Co je raná péče? Jak se změnila v průběhu posledních desetiletí? Jaké jsou preference v rané péči o děti se sluchovým postižením rodičů neslyšících a slyšících? Kdy oslovit ranou péči a kdy logopeda či speciálně pedagogické centrum? A co je to mapa rané péče? Na tyto a mnoho dalších otázek přináší odpovědi rozhovor Karolíny Divíškové s Annou Kučerovou, vedoucí olomouckého pracoviště Rané péče Centra pro dětský sluch Tamtam. Zavede nás do světa služeb, které svou pomoc nabízejí všem dětem se sluchovým postižením a jejich rodičům, a to doslova od prvních dnů od narození až do sedmého roku.
27.10. nás čeká Světový den ergoterapie, proto se s Markétou Trtílkovou a ergoterapeutkou Kristýnou Hoidekrovou vypravíme právě do světa ergoterapie. Co je ergoterapie? Kde ji lze studovat? Jak a kde vyhledat ergoterapeuta? Jaké jsou možnosti spolupráce logopedie s ergoterapií? O tom stejně jako o nácviku soběstačnosti, počítačovém tréninku kognitivních funkcí v kombinaci s transkraniální stimulací mozku stejnosměrným proudem či telerehabilitaci můžete poslouchat v naší nové podcastové epizodě. Po jejím vyslechnutí si možná řeknete, že toho zaznělo tolik, že si chcete epizodu pustit ještě jednou. A to je dobře, protože my jste to udělali také tak.
Primární progresivní afázie je "mladý" syndrom, poprvé popsaný v osmdesátých letech dvacátého století. Jaké jsou možnosti jeho diagnostiky a terapie? V čem se primární progresivní afázie odlišují od běžných afázií po mozkových příhodách a v čem od demencí, např. alzheimerovských? Jaké jsou subtypy tohoto syndromu? Jaká léčba a jaké možnosti logopedické a nefarmakologické léčby jsou v současné době pacientům k dispozici? Proč je hlavním cílem péče heslo "čím líp, tím líp"? S Karolínou Divíškovou si o tom všem a mnohém dalším povídá v této epizodě odborník nejpovolanější, profesor Robert Rusina. Rozhovor je to delší, ale po jeho vyslechnutí si jistě řada z vás řekne: to už je konec? Ano, otázek je mnoho a doufáme proto, že s profesorem Rusinou se v našem podcastu neslyšíme naposled...
Lze vést plnohodnotný pracovní a společenský život i po laryngektomii? Nejen odpověď na tuto otázku ale také mnohé o náhradních hlasových mechanismech, specificích, výhodách a nevýhodách jednotlivých metod či poslání Spolku laryngektomovaných přináší nová epizoda Řečí o řeči. Na první pohled neveselé téma se v podání Petra Šmída a Evy Kocábkové, klinické logopedky a spolupředsedkyně Spolku laryngektomovaných ČR, mění v poselství naděje a optimizmu. Věříme, že rozhovor zaujme všechny posluchače bez ohledu na to, jak osobně blízké jim téma je.
Co je a co není ABA a jak nám může pomáhat (nejen) v péči o klienty s poruchami autistického spektra? Jaké jsou mýty spojené s ABA a jak je to s posttraumatickou stresovou poruchou, která se v souvislosti s ABA často zmiňuje? Kde se ABA studuje a jak a kde vyhledat ABA odborníka? Na tyto a mnohé další otázky vám přináší odpovědi rozhovor Barbory Lichorobiec s Petrou Hrančíkovou, klinickou logopedkou a zároveň certifikovanou behaviorální analytičkou.
Proč je zajímavé zamyslet se nad naším pohledem na unikátnost našich mozků, paradigmatem patologie a jak je to s právem "být postižený"? Proč přijmout sebe sama a své blízké i se svou neurodivergencí? Jaký je rozdíl mezi rozvojem řeči a rozvojem komunikace u dětí s autismem a jaký je podíl traumatu na vývoj neurodivergentní symptomatiky? Základy titěrné detektivní práce při hledání cesty k pochopení toho, jak funguje mozek našich neurodivergentních dětí, nás provede rozhovor Markéty Trtílkové s terapeutem Miklósem Csémym.
O postcovidovém syndromu se hodně mluví, potíže s pamětí, pozorností, dlouhodobé bolesti hlavy, únava, závratě a deprese jsou poměrně známé. Potíže v řeči, čtení a psaní nejsou tak časté, mohou být nicméně nesmírně závažné a invalidizující. Příběh Jiřího Navrátila, který vám přináší Karolína Divíšková, je velmi silný. Po jeho vyslechnutí si mnozí, kteří si COVIDem prošli bez větších následků, úlevou vydechnou. Ti, které COVID poznamenal dlouhodobě, věříme, načerpají jeho poslechem novou odvahu a naději.
Jak souvisí rané oromotorické schopnosti s vývojem artikulace? Jaké savičky jsou vhodné pro nedonošené či nekojené děti? Je důležitý pro správný oromotorický vývoj čas, kdy se začnou zavádět příkrmy? Jakým způsobem a v jaké konzistenci by se měly dětem příkrmy podávat? Když dítě odmítá příkrmy, znamená to, že mu nechutnají? Kolikrát je nutné mu nabídnout jednu příchuť či konzistenci, než si na ni dítě zvykne a přestane ji odmítat? Co je to taktilní či intraorální hypersenzitivita? Proč narůstá počet dětí, které jsou "vybíravé" v jídle?
Na tyto a mnohé další otázky naleznete odpovědi v rozhovoru Barbory Lichorobiec s Adelaidou Fábianovou z Adeli Medical Centre v Piešťanech, klinickou logopedkou a autorkou publikace Oromotorika hrou.
