Celý svět zažívá v posledních letech turbulentní období. Ať už jde o válku na Ukrajině, epidemii covidu nebo události na Blízkém východě, jedno je jasné. Data ukazují, že neustále se střídající krize zanechávají následky v podobě stále sezhoršujícího duševního zdraví lidí po celém světě. K tomuto fenoménu přispívá i fakt, že dnes máme, více než kdy jindy, k dispozici nepřeberné množství informací z médií i sociálních sítí. „Lidská psychika není nastavena na tolik těžkých a dramatických zpráv. Měli bychom se naučit, co si do svého vnitřního světa pustíme a co ne,“ říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
V novém dílu podcastu ChariTALK jsme se věnovali i jednomu z nejbolestivějších témat současnosti – násilí na dětech. Statistiky ukazují, že počet týraných a zneužívaných dětí u nás stále roste a že heslo „škoda každé rány, která padne vedle“, je v české společnosti dosud přežívajícím reliktem z dob totality. Co všechnopřispívá ke stále se zhoršujícímu psychickému zdraví (nejen) u dětí? Je řešením pouze navýšení kapacit psychologů a psychiatrů? Proč stále používáme násilí jako prostředek komunikace s dětmi? A čím jsou v dospělosti ohroženi ti, kteří nevyrůstali v bezpečném a milujícím prostředí?
Jen málokterá úřední listina dokáže tak zasáhnout do rodinných vztahů jako právě závěť. Její sepsání máme často spojené se stářím nebo vážnou nemocí. Proč by měl ale člověk nad svou poslední vůlí přemýšlet už v době, kdy je na vrcholu sil, vysvětluje emeritní notář a čestný prezident Notářské komory České republiky Martin Foukal. Závěťnám dává možnost rozhodnout, co se stane s naším majetkem, a může být také způsobem, jak podpořit dobrou věc. Právě to připomíná kampaň Měsíc dobročinné závěti, díky níž už lidé během deseti let odkázali neziskovým organizacím přes 400 milionů korun.
Jak správně napsat závěť? Je nutné, aby byl u jejího sepsání přítomen notář nebo právník? Kdo po vás bude dědit, když poslední vůli nenapíšete, a koho z ní naopak (ne)můžete vynechat? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Foukal v rozhovoru o právních, etických i lidských stránkách poslední vůle. A připomíná, že úspěch se neměří jen velikostí našeho majetkem, ale i tím, jaké vztahy za sebou zanecháme.
Pokud chcete podpořit aktivity Charity Česká republika, podívejte se na náš web www.charita.cz. Díky vám můžeme pomáhat již 100 let!
Sociální politika zásadně ovlivňuje životy statisíců lidí v Česku – od seniorů a rodin s dětmi až po pracovníky v sociálních službách. Jaké kroky plánují politici pro zajištění důstojné péče, podpory domácí zdravotní péče či řešení bytové krize? A jaký je jejich postoj k aktuálním tématům?Na debatu jsme pozvali zástupce politických stran, abychom zjistili jejich názory na klíčové oblasti sociální politiky. Charita Česká republika tuto akci pořádá jako součást svého dlouhodobého advokačního úsilí v oblasti sociální a zdravotní péče. V rámci své činnosti se systematicky věnujeme tématům dostupnosti a kvality služeb, důstojné péče o seniory, podpory rodin, rozvoje domácí péče a řešení chudoby i sociálního vyloučení.
Moderátorkou debaty byla Bára Divišová a ze zástupců politických stran pozvání přijali:Marian Jurečka (KDU-ČSL), Aleš Juchelka (ANO), Olga Richterová (Piráti), Barbora Stašková Špicarová (STAN), Jana Maláčová (SOCDEM), Lucie Šafránková (SPD).
Studium na prestižní škole jako je třeba Cambridge nebo Oxford je snem mnoha mladých lidí. Často však narážejí na tvrdou realitu v podobě finanční náročnosti. A právě o podpoře nadaných studentů přišla do studia podcastu ChariTALK vyprávět Tereza Bůžková, výkonná ředitelka nadace The Kellner Family Foundation, zodpovědná za řízení a rozvoj filantropických programů. „V nadaci se nejvíc díváme na zvídavost azápal. To je podle mě to, co musíte mít, abyste uspěli v jakémkoli oboru. A je jedno, zda hrajete na klavír nebo děláte molekulární biologii,“ říká.
Řeč byla nejen o tom, jak nadace podporuje nadané studenty (ať už jde o přírodovědce, techniky, hudebníky, nebo dokonce studenta cirkusového umění), ale také o podpoře dětí ze sociálně slabších rodin, nebo o fungování českého školního systému. Proč dnes téměř polovina studentů pedagogických fakult do školství nakonec vůbec nenastoupí? Jak náročné (a drahé) je dostat nadané dítě na univerzitu v zahraničí? Sleduje nadace, jak si vedou její stipendisté po konci studia? A tipnete si, jak vysoké jsou náklady na rok studia na Oxfordu?
Pokud chcete podpořit aktivity Charity Česká republika, podívejte se na náš web www.charita.cz. Díky vám můžeme pomáhat již 100 let!
Stojí u zrodu oceňovaných autorů romské literatury. Karolína Ryvolová je romistkou a také editorkou nakladatelství Kher, které pomáhá mladým romským autorům, povzbuzuje je k tvorbě a představuje jejich díla širší veřejnosti. „Autor, který u nás chce vydat knihu, musí být Rom. Je to sice příklad pozitivní diskriminace, ale neromský autor má dveře otevřené v podstatě všude,“ říká. V čem je romská literární tvorba jedinečná? Kdo je jejím nejčastějším čtenářem? Podle čeho si v nakladatelství vybírají autory, kterým knihu vydají? A mají Romové také své literární hvězdy? To se dozvíte v rozhovoru s Karolínou Ryvolovou, kterou vyzpovídala moderátorka Leona Gyöngyösi.
Pokud chcete podpořit aktivity Charity Česká republika, podívejte se na náš web www.charita.cz. Díky vám můžeme pomáhat již 100 let!
Celý život bojuje s překážkami a to nejen na závodní dráze. Kariéru atleta Petra Svobody provázela častá zranění, před pár lety mu dokonce hrozila amputace nohy. Před několika lety ukončil kariéru, touha závodit však byla silnější a Svoboda se dokázal vrátit na vrchol. V dětství přitom vůbec netušil, že z něj jednou vyroste olympionik a mistr Evropy. „Pocházím z rodiny, kde bylo na prvním místě pohrabat seno, vybrat brambory a jet do lesa,“ říká. Jak sevyrovnával s tím, že mu hrozila amputace? Kde vidí svou budoucnost po skončení aktivní kariéry? Má podle něj česká atletika dostatek mladých talentů? A co mu vadí na náctiletých influencerech? Poslechněte si životní příběh překážkáře Petra Svobody v novém dílu podcastu ChariTALK, kterým tentokrát provází moderátor René Kekely.
Pokud chcete podpořit aktivity Charity Česká republika, podívejte se na náš web www.charita.cz. Díky vám můžeme pomáhat již 100 let!
Zdravotní sestry jsou nepostradatelné a často tráví s pacienty více času než lékaři. ProtoCharita Česká republika už druhým rokem děkuje zdravotním sestrám za jejich náročnou a mnohdy málo doceněnou práci. Součástí programu během letošního předávání ocenění Charitní sestra roku byla také debata o problematice etiky ve zdravotnictví, jíž se zúčastnili olomoucký světící biskup Mons. Antonín Basler, kněz a spisovatel P. Marek Orko Vácha a publicista František Kalenda.
„Sestry nesou jedinečnou ženskou perspektivu, která zdravotnictví zoufale chybí. Jako člověk, který vypravil na poslední životní cestu své prarodiče, jsem si všiml, že převládá právě ona mužská, chladná, racionální a neosobní perspektiva, ve které se zapomíná na samotného člověka,“ říká k důležitémuposlání zdravotních sester František Kalenda. Jsou u nás zdravotní sestry dostatečně ohodnocené? Jak mluvit s umírajícími o naději? A proč bereme obětavost sester jako samozřejmost?
Juan Provecho je mužem mnoha tváří. Rodák ze španělského Leónu je nejvyšším představitelem českých augustiniánů, správcem opatství na Starém Brně a ředitelem Mateřské školy, základní školy a gymnázia sv.Augustina a Farní charity Praha 1. V České republice žije už 28 let, začátky v nové zemi pro něj ale nebyly jednoduché. „Když jsem se dostal do kláštera v Čechách, ležel jsem v nociv posteli a plakal. To je jediné, co si z té doby pamatuju,“ vzpomíná.
Když byl letos zvolen novým papežem americký rodák Robert Francis Prevost, který přijal jméno Lev XIV., otec Juan nebyl překvapený. „Od samého počátku byl i mým kandidátem,“ říká. S papežem ho pojí dlouholeté přátelství, oba jsou navíc představiteli augustiniánů. Jaká je podle něj nová hlava katolické církve? Bude otevírat i kontroverzní témata, jako to dělal jeho předchůdce papež František? Co pro katolickou církev znamená, že ji povede právě augustinián? A má otec Juan rád české pivo?
Pokud chcete podpořit aktivity Charity Česká republika, podívejte se na náš web www.charita.cz. Díky vám můžeme pomáhat již 100 let!
Tvoří spolu nerozlučný tým. Veronika Volgemutová, její kůň Sagi a kobylka Elis jezdí v rámci hiporehabilitace za seniory a pacienty v paliativní péči. Koně přináší prostřednictvím dotykové terapie radost, nadšení, ale i silné emoce lidem, jež jsou upoutáni na lůžko. Když Veronika utrpěla těžký úraz, terapeutem se jí stal právě její kůň. To ji motivovalo k založení charitativního projektu Asistenční jednorožec. „Sagi dokáže u lidí vycítit, jaké zdravotní potíže je trápí,“ říká jeho majitelka. Dnes objíždí hospice, domovy seniorů i nemocnice a společně přiváží úlevu, smích a své klienty motivují k pohybu a komunikaci. Pozná kůň, když má člověk splín? Jaké jsou první reakce pacientů, když za nimi přijde tak velké zvíře? Čím je koňská návštěva pro pacienty prospěšná? A má hiporehabilitace vědecké základy? To se dozvíte v novém díle podcastu ChariTALK s moderátorkou Naděždou Hávovou.
Pokud chcete podpořit aktivity Charity Česká republika, podívejte se na náš web www.charita.cz. Díky vám můžeme pomáhat již 100 let!
Zůstat na výchovu dítěte sám není jednoduché pro nikoho. Až v 90% případů ale připadne roleosamělého rodiče ženě. A právě samoživitelkám pomáhá organizace Fandi mámám, kterou založily moderátorky PetraKvětová Pšeničná a Žaneta Slámová. Jejich projekt během osmi let pomohl už více jak třem stovkám maminek, které se dostaly do složité životní situace. „Pomáhaly jsme třeba mamince, která nemohla najít podnájem, protože je samas dítětem a nikdo jí kvůli tomu nechtěl pronajmout byt,“ přibližuje Žaneta Slámová jeden z mnoha problémů, se kterými se samoživitelky musí potýkat. I proto vyhlásila organizace Fandi mámám na 15. června Den samoživitelek, nad nímž převzala záštitu první dáma Eva Pavlová. Jak se organizace snaží osamělým maminkám pomáhat? Jaké nejčastější problémy ženy samoživitelky trápí? Snažil se někdo jejich pomoci zneužít? A dostává se podpory i tatínkům, kteří zůstali nasvé děti sami? To se dozvíte v dalším díle podcastu ChariTALK, tentokrát s moderátorkouLeonou Gyöngyösi.
Pokud chcete podpořit aktivity Charity Česká republika, podívejte se na náš web www.charita.cz. Díky vám můžeme pomáhat již 100 let!
Už téměř dva roky trvá válka v Pásmu Gazy. Konflikt, který má na svědomí desítky tisíc životů rozděluje nejen válčící strany a světové politiky, ale i veřejné mínění. Že ale válka zdaleka není jen černobílá a že nelze jednu stranu označit za dobrou a druhou za špatnou, tvrdí i host dalšího dílu podcastu ChariTALK, reportér České televize Jakub Szántó. „Pro mě je černou stranou pouze a jen Hamás a další teroristické organizace, které chtějí zničit židovský stát.“
Dění v regionu Blízkého východu se podle něj stalo tématem, k němuž se vyjadřuje každý bez ohledu na to, co o situaci na místě skutečně ví. Pravdou zůstává, že konflikt v Gaze má už bezmála 53 000 obětí a přeživší obyvatelé čelí jedné z největších humanitárních krizí. I ProtoCharita Česká republika již krátce po eskalaci bojů mezi Hamásem a Izraelem vyhlásila sbírku na pomoc zasaženým civilistům. „Na sociálníchsítích občas mluvím o českých sbírkách na pomoc Gaze. Vím, kam ty peníze jdou,a vím, že se nerozkradou. Ale stejně jsem v ten moment v očích veřejnosti antisemita a ten, který vybírá peníze pro Hamás,“ přiznává host Naděždy Hávové. Probíhá podle něj v Gaze genocida? Kdo jsou lidé, kteří na této horké půdě žijí? A dokážeme vůbec rozumět tomu, co se dnes na Blízkém východě odehrává?
Pochází ze slavné herecké rodiny, v dětství ale chtěla být kosmonautem nebo popelářem. Barbora Munzarová, dcera hereckých ikon Jany Hlaváčové a Luďka Munzara, se ale nakonec místo do kosmu vydala na hereckou dráhu. Později o své rodiče na sklonku jejich života celé roky obětavě pečovala. Období, kdy její rodiče odcházeli, pro ni bylo náročné a vyčerpávající. I tak si ale dlouho nechtěla říci o pomoc. Pomocnou ruku jí nakonec podaly pečovatelky. „Není jednoduché pracovat s umírajícími. Klobouk dolů všem, kteří tohle dělají,“ říká. I díky této zkušenosti přijalaroli patronky už druhého ročníku Charitní sestra roku – Cena Qualitas Optima. Jak těžké pro ni bylo říci si o pomoc při péči o rodiče? Proč nemá žádné sociální sítě? A dá se podle ní herectví naučit?
Pokud chcete podpořit aktivity Charity Česká republika, podívejte se na náš web www.charita.cz. Díky vám můžeme pomáhat již 100 let!
Právě před 80 lety, 8. května 1945, skončil nejhorší konflikt v dějinách lidstva, který si do té doby dokázal jen málokdo představit. Druhá světová válka přinesla nejen miliony mrtvých a zraněných, ale také mnoho lidských příběhů, které by nikdy neměly být zapomenuty. Odhalila, jaká zvěrstva jsou lidé schopni jeden na druhém spáchat. „V nacismu byla strašná zákeřnost. Je ubíjející, že se to může zopakovat,“ říká historik Vojtěch Kyncl, host dalšího dílu podcastu ChariTALK.
Největší zkouškou své historie si v této těžké době prošla i Charita. Už před válkou pečovala o nemocné a chudé a svou roli nepřestala plnit ani během konfliktu. Po skončení války to byly právě humanitární organizace, které se staraly o navrátivší se z bojových front a koncentračních táborů. Jak můžeme události 2. sv. války přiblížit nejmladším generacím? Dokázali se tenkrát lidé i přes těžkou dobu z něčeho radovat? Vrací se do naší společnosti antisemitismus? A jaké největší mýty máme spojené s osvobozením v květnu roku 1945?
Pokud chcete podpořit aktivity Charity Česká republika, podívejte se na náš web www.charita.cz. Díky vám můžeme pomáhat již 100 let!
Jak rozdílný je svět velkých korporací a neziskových organizací? A jak důležité je, aby spolu dokázaly spolupracovat? O tom diskutují v novém dílu podcastu ChariTALK Tereza Sedláček, CSR manažerka společnosti Nestlé, a Gabriela Víšová, koordinátorka Tříkrálové sbírky Charity Česká republika. Nestlé spolupracuje s Charitou dlouhodobě, především během přírodních katastrof. Letos poprvé se firma zapojila také do pomoci při Tříkrálové sbírce. Společenská odpovědnost je dnes mezi firmami brána automaticky, ať už jde o charitativní projekty, ochranu životního prostředí nebo dobrovolnictví. Je společenská odpovědnost firem i určitou formou odpustku za jejich činnost? Jak lze řešit neblahý fenoménplýtvání potravinami a která generace v tomto směru nejvíce hřeší? Umí se Češi podělit o své štěstí? A mohou peníze udělat svět lepším?
Pokud chcete podpořit aktivity Charity Česká republika, podívejte se na náš web www.charita.cz. Díky vám můžeme pomáhat již 100 let!
Na jeho první foťák mu přispěl tatínek pod slibem, že nebude 10 let kouřit. Svůj slib splnil a za celý život se cigarety ani nedotknul. Co mu ale zůstalo, je láska k fotografování. Jindřich Štreit je vysokoškolský pedagog a především celosvětově uznávaný dokumentární fotograf. Fotograf mezilidských vztahů a lidskosti. „Mezilidské vztahy jsou pro mě nejdůležitější,“ říká. Důkazem je také jeho spolupráce s Charitou, během níž nafotil knihu Být doma z prostředí paliativní péče. Jak si získává důvěru fotografovaných osob? Co ho přitáhlo k fotografii? A jakému stylu by se podle něj měli věnovat introvertní fotografové? To se dozvíte v dalším dílu podcastu ChariTALK, tentokrát s moderátorkou Naděždou Hávovou.
Pokud chcete podpořit aktivity Charity Česká republika, podívejte se na náš web www.charita.cz. Díky vám můžeme pomáhat již 100 let!
Když na podzim 2024 zasáhly Českou republiku povodně, sbalila si zpěvačka a herečka Dáša Zázvůrková holiny a vydala se s charitním týmem pomáhat na Jesenicko, do jedné z nejvíce zasažených oblastí. Jako ambasadorka Charity viděla na vlastní oči zkázu, kterou přírodní katastrofa napáchala. „Je jedno, jestli budete pomáhat fyzicky nebo slovem. I slovo má totiž velkou sílu,“ říká.
Od mala chtěla hrát a zpívat. Vystudovala pantomimu a italianistku a dnes je známá především z divadla, filmů i seriálů. Mimo toale také píše hudbu, skládá texty a je známou šansoniérkou. „Součástí mých koncertů je předávat lidem energii.“ S Charitou jí pojí také projekt Dobročinní, jehož tváří se stala v loňském roce. Jak se dostala ke spolupráci právě s Charitou? Co pro ni znamená domov? Má ještě nějakou roli, kterou si jako herečka touží zahrát? A proč se cítí jako Italka? To se dozvíte v novém dílu podcastu ChariTALK, kterým vás provede moderátor René Kekely.
Více o projektu Dobročinní: https://www.charita.cz/podporte-nas/dobrocinni/
Rád si povídá s lidmi a zajímají ho jejich příběhy, zvlášť pokud nejsou úplně všední. Novinář, spisovatel a cestovatel Radek Gális se věnuje rozhovorům s pamětníky 20. století, jejichž osudy byly poznamenány (nejen) komunistickým režimem. A dobře ví, jak důležitá svědectví mohou tito lidé předat následujícím generacím. Z vyprávění, která mnohdy stihl zachytit v posledních obdobích jejich životů, vytvořil několik knih zachycujících svědectví disidentů, válečných veteránů nebopřeživších holocaustu. „Vzpomínky pamětníků jsou důležité a bojím se, že s jejich odchodem se ta doba začne bagatelizovat,“ říká.
Kromě novinařiny okusil Radek Gális také práci v neziskovém sektoru, když několik let působil v Diecézní charitě České Budějovice v poradně pro cizince. „Práce novináře a charitního pracovníka se dá hezky propojit, protože každý klient je příběh,“ vrací se k povolání, během nějž poznal jak náročné a špatně placené je poslání sociálního pracovníka. I když za svůj život poznal už mnoho pozoruhodných lidí, o kom by ještě rád napsal knihu? Měl by se podle RadkaGálise novinář zapojovat do dění kolem sebe, nebo stát v pozadí? A kdo je jeho slavným spisovatelským vzorem, se kterým si nějakou dobu i dopisoval? To se dozvíte v dalším díle podcastu ChariTALK s moderátorkou Naděždou Hávovou.
Pokud chcete podpořit aktivity Charity Česká republika, podívejte se na náš web www.charita.cz. Díky vám můžeme pomáhat již 100 let!
Migrace je jedním z nejožehavějších témat dneška. Lidé po celém světě opouštějí své domovy ve snaze najít lepší místo k životu, ať už z důvodu války, politického pronásledování nebo klimatických změn. O tom, jak je na toms migrací Česká republika a jak naše společnost přijímá uprchlíky, mluvil v dalším dílu podcastu ChariTALK sociální geograf Dušan Drbohlav. „Migrace je zcela přirozený proces, který patří k lidské podstatě,“ říká.
Česká republika přijala během tří let statisíce ukrajinských uprchlíků, pro které se stala novým domovem. Naše společnost se vůči Ukrajincům ukázala jako vstřícná a pomáhající, avšak podle posledních průzkumů u nás ochota k podpoře migrantů klesá. Velkým problémem se v tomto směru ukazují dezinformace a jejich sdílení především na sociálních sítích. „Šířenídezinformací má za cíl vykolejit dobrý směr, který u nás v práci s uprchlíky převládá,“ připomíná Dušan Drbohlav. Podařilo se začlenit Ukrajince na trh práce? Jak velkým problémem je pro (nejen) ukrajinskou mládež nedostatečnákapacita středních škol? Je pravda, že uprchlíkům jsou častěji odmítaví lidé s nízkými příjmy a nižším vzděláním? A proč uprchlíci leckdy naráží na přebujelou českou byrokracii? I na to se ptala moderátorka Naděžda Hávová v podcastu ChariTALK, tentokrát věnovanému tématu migrace.
Pokud chcete podpořit aktivity Charity Česká republika, podívejte se na náš web www.charita.cz. Díky vám můžeme pomáhat již 100 let!
Další rok uplynul od začátku ruské agrese na Ukrajině. Rok, který stejně jako ty předchozí, nepřinesl naději na ukončení konfliktu. Co se za poslední tři roky změnilo? „Stále jsme ve válce,to jediné lze s jistotou říci,“ upozorňuje Petra Procházková, novinářka a komentátorka Deníku N. Spolu s politickým geografem Michaelem Romancovem se v podcastu ChariTALK zamýšlí nad tím, zda opětovné zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států může přinést naději na ukončení války, jak Ukrajinci po třech letech od ruské invaze vnímají svého prezidenta Zelenského, nebo jak důležitou roli hrají v celém konfliktu dezinformace.
Tématem posledních měsíců však není jen Trumpův návrat na pozici amerického prezidenta, ale také kontroverzní politika slovenské hlavy státu Roberta Fica, který svou návštěvou v Moskvě vyvolal pozdvižení v celé západní Evropě. „To, co se děje na Slovensku, jepro mě neuvěřitelný bizár,“ říká k dění u našich východních sousedů Michael Romancov. Proč je nepřátelství Bratislavy a Kyjeva úspěchem ruských tajných služeb? Co nového přinesou vztahy mezi USA a Ruskem? A jak s válkou na Ukrajině souvisí konflikt v Gaze?
Pokud chcete podpořit aktivity Charity Česká republika, podívejte se na náš web www.charita.cz. Díky vám můžeme pomáhat již 100 let!
Sami jsou ještě studenty, ošetřují už ale své první pacienty. Pacienty, kteří se vzhledem životní situaci dostávají ke zdravotnické péči jen velmi obtížně. Studenti z projektu Medici na ulici pomáhají lidem bez domova a často jsou to právě oni, kdo tyto klienty znovu propojí se systémem zdravotní i sociální péče. Patří mezi ně i Jasmína Branná, studentka čtvrtého ročníku 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která přišla o své zkušenosti vyprávět do podcastu ChariTALK. Jaké zdravotní problémy medici nejčastěji ošetřují? Jak velkým problémem je mezi bezdomovci alkohol? A setkala se Jasmína během ošetřování na ulici s agresivitou?
Studentský spolek Medici na ulici sdružuje budoucí zdravotníky ze všech osmi českých lékařských fakult. Jejich posláním je pomáhat lidem bez domova přímo na ulici – ať už potřebují převázat ránu, ošetřit omrzliny nebo jen slyšet milé slovo. „Člověk slyší spoustu životních příběhů. Na ošetřovnách si lidé často chtějí jen popovídat,“ potvrzuje Jasmína Branná, která by se jednou ráda věnovala chirurgii. Kolik lidí bez domova ročně medici ošetří? Jak je přijímají jejich klienti, kteří mají často se zdravotnickým systémem špatné zkušenosti? A s jakými předsudky se ohledně bezdomovců nejčastěji setkává?
Pokud chcete podpořit aktivity Charity Česká republika, podívejte se na náš web www.charita.cz. Díky vám můžeme pomáhat již 100 let!
