Povinné zálohování PET lahví a hliníkových plechovek bude, věří MŽP a cítí se silné ve své argumentaci, kterou používá k vyvracení důvodů proti zavedení systému, se kterými přicházejí účastníci tohoto příběhu od obchodníků přes obce až po odpadové společnosti a provozovatele třídících linek. Povinným zálohováním PET lahví rozhodně nevytváříme paralelní systém, tvrdí v podcastu David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí na MŽP, když je řeč o tom, jak budou PET lahve sváženy od obchodníků ke zpracovatelům tzv. operátorem, který má být nadefinován a vybrán, a zda to nepřinese více emisí a tedy zatížení životního prostředí. Navíc lidé musí nesešlánpnuté PET lahve do obchodu také nějak dopravit. Ministerstvo cílí na splnění požadavku EU, aby všechny členské státy třídily už v roce 2029 90 % PET lahví podle SUP, což ale může změnit aktuálně diskutované nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které je zatím v evropském legislativním procesu a které říká, že státy nedosahující 90% cíle, by měly povinné zálohování zavést. Otázkou je, zda pokud v Česku již nyní vytřídíme 82 %, nebude zavedení systému zbytečné, protože se kýženého cíle dobereme i bez něj. Za příklad dávané Slovensko nebylo na stejné startovní čáře, úroveň sběru PET lahví tam byla mnohem nižší, než u nás. Silným motivem pro zavedení systému má být podle MŽP požadavek EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), aby materiál, v našem případě PET, který bude použit na výrobu recyklátu a stane se součástí potravinových obalů, nepřišel do kontaktu s ostatními plasty, se kterými by se jinak potkal ve žlutém kontejneru.

Ministerstvo slovy Davida Surého spoléhá na finanční motivaci lidí, kteří zálohovanou lahev neodhodí, ale vrátí ji do obchodu. Jak to se zálohováním PETu dopadne? Kdy ho chce MŽP prosadit legislativně a do praxe? Poslechněte si.