
Ciri se po svém setkání s ohněm ocitá v provincii Geso, je sama a cizinci se k ní chovají jako k psovi. Potkává kluka, který je taky jako pes a ve chvíli, kdy jeho a jeho zlé zelené oči poprvé zahlédne, má dokonce kolem krku obojek. A taky je sám. Jenomže potom se ukáže, že on přátelé má – takové, kteří ho nikdy nenechají ve štychu. Jak tohle Ciri zaimponuje...