Tohle je rozhovor doslova nabitý myšlenkami, informacemi, inspirací, dostali jsme se v některých tématech opravdu do hloubky a přitom jsme toho probrali opravdu hooooodně :)
Na začátku rozhovoru jsem Lucii nazval “ping-pongovým míčkem na poli neformálního vzdělávání” a ona jen doplnila, že se prostě stále neumí rozhodnout, čemu se začít věnovat do hloubky a naplno. A tak se věnuje všemu :-D Kromě toho, že je aktivní v agentuře M-ocean, Asociaci neformálního vzdělávání a ve Wikimedia ČR, je také máma malého Johana a nadšená hráčka ultimate frisbee.
Na začátku se vyptávám, co dělá ANEV – jeden z jejich programů je např. zavádění systému měření kvality neformálního vzdělávání, uvedli jsme i konferenci Laboratoř neformálního vzdělávání a prolistovali úplně nový Slabikář neformálního vzdělávání.
Díky tomu, že Lucie má mnoho zkušeností ze zahraničí, jsme mohli dlouho debatovat o tom, jaké jsou rozdíly ve způsobech vzdělávání mezi ČR a jinými zeměmi (hlavně v Anglii). Šli jsme hodně do hloubky, do hodnot, social gap a dalších témat.
Nejen jako máma si Lucie myslí, že dnes už to s neformálním vzděláváním není tak zlé jako dříve. Mimo jiné i proto, že dnešní rodiče a děti k němu už přistupují jinak, aktivněji. A postupně si (ráda) bourá některé své stereotypy o českém vzdělávání.
Pak jsme se vrátili zpět do českých luhů a hájů. S Lucií jsem si hodně povídal jako s mámou – o tom, do které školky dává svého synka a proč právě tam. Obloukem, až smykem, jak už to má Lucie ve zvyku, jsme se dostali k práci s chybou, k tématu učící se organizace a probrali jsme toho opravdu spoustu :) No, co bych to tu rozkecával, tohle si musíte poslechnout!
***
Budeme moc rádi za zpětnou vazbu a inspiraci, o čem natáčet příště. Pište nám prosím na adresu toedu@prpom.cz. Dík!