Budu upřímný. Pamatuju si, jak jsem po svém asi pátém rozhovoru měl pocit, že jsem se stal profíkem. Všechno mi připadalo dokonalé. Hosté byli skvělí, já získával sebevědomí, a měl jsem pocit, že mi to jde samo a že jsem prostě dobrej. Jenže…  Nebyl jsem. Byl jsem pořád na začátku. A ty jsi teď taky.

Jasně, rozjet vlastní podcast je skvělé. Možná je to tvoje první mediální zkušenost. Najednou šéfuješ projektu, který pro tebe pořád ještě má nádech kouzla. Zeptáš se na dvacet otázek a dostaneš 20 upřímných odpovědí. Poslouchají tě úplně cizí lidi. Někteří tě pochválí, jiní ti dokonce zaplatí. Ta euforie je krásná – ale je zrádná.

A víš proč? Protože po pár dílech přijde první vystřízlivění. Poslechovost stagnuje. Hosté nejsou tak vtipní, jak sis představoval. Nápady se nehrnou. A ty máš pocit, že už jsi řekl všechno, co jsi mohl. Tady teprve začíná ta pravá práce.

Co tím myslím? Nepřeceňuj svůj vlastní styl moderování. Po pěti dílech žádný styl ještě nemáš. Je to jen začátek cesty. Rozhovor je totiž jedna z nejtěžších disciplín v médiích. A ty se ji teprve učíš.

Takže, sleduj profíky. Studuj jejich práci. Zkoušej různé typy otázek. Buď odvážnější v pokládání osobnějších dotazů, všímej si detailů, trénuj naslouchání. A počítej s tím, že si občas vyrazíš zuby. Naštěstí jen obrazně.  

Ale hlavně – zůstaň zvědavý. První opravdové krize teprve přijdou. A pokud na ně budeš připravený, nezlomí ti vaz. Naopak – posunou tě dál.

Tak hodně štěstí.

+ + + + + + +

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
linktr.ee/jakubvilis