
„Milý čtenáři, jak se ti daří? Jsi šťastný? Žiješ své sny? Anebo máš jen ty sny, které toužíš uskutečnit?" takhle začaly mé ambice napsat autobiografii v devatenácti letech. A i když mi to nyní přijde úsměvné, načato jsem měla dobře. Skoro třicet stran s úvodem, který bych téměř po deseti letech neměnila. A které mi právě nyní ukázaly, že já už tehdy věděla, co dělat. Jenom jsem se dala na druhou kolej. A to z důvodu vlastního ega.
Ale už na té druhé koleji být nechci. Já = taky důležitá. Vy = taky důležití. Není sobecké upřednostit sebe před ostatními. Není nezodpovědné preferovat své sny před sny našich klientů nebo zaměstnavatelů. Není špatné dát se na první místo. Naopak je to to nejlepší, co můžeme udělat nejen pro sebe, ale i pro okolí. Protože na nás záleží. „Je to o tobě, v tobě," to už jsem věděla dávno.