Novinek je i dnes docela dost, ale – jak už si v poslední době zvykáme – ne všechny jsou úplně toho nejveselejšího a nejpozitivnějšího ražení. Nicméně pořád je to – vzhledem k našemu úzkému vztahu k Matce cest – ještě dobrý a časem bude – a doufám, že to nebude dlouho trvat, ještě lepší.

A protože jsme se jen před pár dny vrátili z karnevalového reje v Riu, první dva příspěvky přenecháme Jižní Americe a povíme vám, jaké to letos tedy bylo. 

Pak se vrátíme do Ameriky Severní, kde se seznámíme s chystanou takzvanou hudební silnicí, navštívíme osly, okupující bývalý zlatokopecký Oatman v Arizoně a v kině se nadlábneme pravým americkým popcornem. V té vážnější části dnešního dílu vám představím velmi uznávanou osobnost Route 66 Kaisu Barthuli, která po letech úspěšné práce na ústředí Správy národních parků neočekávaně rezignovala na svou funkci. Taky se vám pokusím vysvětlit, co mělo od mého dětství zásadní vliv na utváření mého kladného  vztahu k Americe a proč jsem osobně velmi smutný z nedávného kroku americké vlády.