Na TikToku má hashtag #mentalhealth přes sedmnáct miliard zhlédnutí. Z edukativních videí o úzkosti nebo traumatu se stal fenomén, který má k odborné pomoci často dál než k filtru na pleť. Psychologové Karolína a Pavel v novém dílu podcastu Psycho rozebírají, jak se z osvěty o duševním zdraví stal obsah, který může spíš škodit než pomáhat.

Když se řekne psychopat, většina z nás si vybaví Patricka Batemana z American Psycho nebo Franka Underwooda z House of Cards. Jenže psychopatie není jen o sériových vrazích. A rozhodně to není diagnóza.

Humor sbližuje, odbourává napětí a pomáhá zvládat těžké chvíle. Ale co když se stane nástrojem, který společnost spíš rozděluje? V nové epizodě podcastu Psycho se Karolína a Pavel ptají, jak se z nevinných vtipů a internetových memů může stát brána k radikalizaci.

V novém díle podcastu Psycho si Karolína a Pavel společně se svým hostem, psychologem Štěpánem Vymětalem rozebírají téma radikalizace a ptají se, kdo je vlastně náchylný stát se radikálem a zda existuje způsob, jak lidi odvrátit od násilné radikalizace.

Britská minisérie Adolescent vypráví příběh třináctiletého chlapce, který zavraždí svou spolužačku. V podcastu Psycho se Karolína a Pavel neptají, jestli je seriál dobře natočený, ale co vypovídá o dnešní společnosti, frustraci v dospívání a roli terapie.

Jak je možné, že i dobrý člověk dokáže udělat něco zlého a pak v klidu spát? Svědomí máme všichni, ale existují způsoby, jak ho umlčet, ať už jde o drobné podrazy nebo o závažné činy. V novém dílu podcastu Psycho se Kája a Pavel zaměřují na takzvané „vypínače svědomí“, díky nimž dokážou obyčejní lidé dělat neobyčejně temné věci.

Blíží se pomalu podzim, a to je čas nových krimi seriálů. Od roku 2020 vzniklo přes čtyřicet nových krimisérií. Ale co tyhle příběhy skutečně vypovídají o práci policie a co jen plní naše představy o vyšetřování?

Vypadá jako sympaťák od vedle, nosí koblihy kolegům do práce a v laboratoři rozumí každé kapce krve. Jenže když padne tma, bere do ruky nůž a z forenzního specialisty se stává nelítostný vrah. Dexter Morgan je zpátky na streamovacích platformách. A s ním i otázka, kterou si v nové epizodě podcastu Psycho kladou psychologové Kája a Pavel: Je Dexter skutečný psychopat?

True crime je nový romcom. Luigi Mangione nebo bratři Menendezovi mají na TikToku vlastní fanklub. Ale proč máme potřebu romantizovat lidi, kteří by měli být spíš varováním než sexsymbolem? V první epizodě podcastu Psycho se Kája a Pavel podívají na temný fenomén hybristofilie.

Od 10. července startuje na Radiu Wave nový pořad Psycho, který můžete poslouchat každý druhý čtvrtek od 19 hodin. Psychologové Karolína Faberová a Pavel Šebesta v něm zkoumají temná i méně temná zákoutí lidské mysli v zrcadle současných trendů a popkultury.

Toho, že má Radek problémy s alkoholem a drogami, si všímalo častěji jeho okolí než on sám. Když po devíti letech závislosti absolvoval léčbu a začal abstinovat, zdálo se, že tím příběh končí. On ale jen vyměnil závislost na alkoholu za závislost na práci a ta ho po pár letech dovedla zpátky k pití.

Ačkoliv počet sebevražd v Česku v posledních letech klesal, loni se množství lidí, kteří se rozhodli ukončit svůj život, opět zvýšil. O život se připravilo více než 1300 lidí, z toho tisícovka z nich jsou muži.

Když má někdo potíže s alkoholem, zpravidla si toho jeho okolí všimne dřív než on sám. Někdy se mu snaží opakovaně pomáhat, někdy patologický vzorec nevědomky udržuje. Mnohdy na něj ale důsledky nadměrné konzumace alkoholu dopadají řadu let.

Do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (například Klokánků) se dostanou děti často v situaci, kdy se o ně rodiče nemůžou starat, nedělají to nebo je nějak ohrožují či jim ubližují. Ale není to žádný tábor. Děti jsou prostě přestěhované na místo, které si nevybraly, ve stavu, kdy jim není dobře a mají začít žít s lidmi, které vůbec neznají.

Když Sigmund Freud začínal s psychoanalýzou, měla podobu dvanácti procházek ulicemi Vídně. Časem se terapeuti zavřeli se svými klienty, křesílky a pohovkami mezi čtyři zdi. V posledních letech opět objevují, co může do terapie přinést otevřené prostranství a příroda.

Smrt patří k životu, když se s ní ale setkáme, zasáhne nás často nepřipravené. Zatímco dříve bylo běžné, že lidé po ztrátě svého blízkého nějaký čas „drželi smutek“, dnes se setkáváme spíš s nastavením „ať už to je rychle za námi“.

S prvními panickými atakami se Michal potýkal ve dvaceti letech. Nějaký čas se objevovaly denně, několikrát ho odvezla sanitka. Když změnil životní styl, paniky ustoupily. Ta poslední se mu přihodila skoro po dvou letech. Reakce zaskočeného okolí ho přiměla k rozhodnutí mluvit o svých potížích veřejně.

Když se mluví o hospitalizacích na psychiatrii, mnohdy není nouze o historky, které končí použitím omezovacích prostředků a (nebo) nedobrovolným umístěním na uzavřené oddělení. Řadě těchto situací by šlo pravděpodobně předejít. Možnostem a limitům aplikace takzvaných deeskalačních technik jsme se věnovali v dalším vydání podcastu Diagnóza F.

Lidé s duševním onemocněním se potýkají s řadou psychologických fenoménů, které jim mnohdy velmi znesnadňují život. Ve stávajícím systému služeb, které jim mohou pomáhat, je nově i takzvaný Dům zotavení (Recovery House).

Zuzana S. zažila v dětství sexuální zneužívání otčímem, matkou i dětský pornoprůmysl. O svém životě napsala knihu Hra na pavoučka a v roce 2021 byla hostem speciálu Diagnózy F. Letos jí vyšla druhá kniha Pavučina minulosti, ve které popisuje své postupné zotavování z prožitých traumat.