Patrně nejznámější český filmař všech dob se narodil 3. listopadu 1910. Jeho dílu se dodnes klaní i největší světoví tvůrci. Doslova na koleni vytvořil to, k čemu jiní potřebovali miliony dolarů. Jeho filmy jsou tak plné imaginace, až to člověka nutí přemýšlet nad každým záběrem. Začínal jako aranžér a v mládí se živil i jako obchodní zástupce. Po večerech se ale věnoval své veliké vášni – loutkovému divadlu. Skloubit obě aktivity mu umožnily Baťovy závody ve Zlíně…

Na stropě Sixtinské kaple je unikátní malba s výjevy ze Starého zákona. Jejím tvůrcem je italský sochař a malíř Michelangelo Buonarroti. Zakázku dostal od papeže. Po pěti letech tvrdé a nebezpečné práce na vratkém lešení vytvořil dílo, které nejprve pohoršovalo církevní otce přemírou zobrazených nahých mladíků. Brzy se však stalo jedním z nejslavnějších počinů v dějinách výtvarného umění.

Muž, který prožil dětství ve stájích a koně se stali jeho vášní, se narodil 31. října 1920 ve Walesu. Byl považován za zázračné dítě. Už ve svých osmi letech dokázal zkrotit jakéhokoli poníka. Stal se úspěšným žokejem, vyhrál 350 překážkových dostihů a jezdil pro stáje anglické královny. Po ukončení jezdecké kariéry se vypracoval na populárního spisovatele detektivních románů z dostihového prostředí.

Divadlo Semafor zahájilo svoji činnost 30. října roku 1959. Jeho název je akronymem ze slov SEdm MAlých FORem. Těmi malými formami byly myšleny druhy umění: film, poezie, jazz, loutky, tanec, výtvarno a hudební komedie. Už v prvním představení zazněly písně, které lidé znají dodnes. Proč vlastně Jiří Suchý divadlo založil? Jak se seznámil s Jiřím Šlitrem? Proč měl Waldemar Matuška po filmu Kdyby tisíc klarinetů zakázanou činnost a s jakou hrou chtěl Šlitr prorazit v Americe?

Když se řekne Nataša Gollová, většina lidí si vybaví veselou Evu, co tropí hlouposti. Osud ji ale neobdařil jenom úspěchy a slávou, ale i smutkem a osamělostí… Narodila se 27. února 1912 do rodiny úspěšného právníka a politika Františka Hodáče. Pozdější pseudonym si zvolila po dědečkovi, slavném historikovi Jaroslavu Gollovi. Jako většinu protektorátních filmových hvězd ji po skončení druhé světové války čekal několikaletý zákaz. Zemřela v domově důchodců 29. října 1988.

Československo vzniklo 28. října 1918 a fakticky existovalo s krátkým přerušením druhé světové války až do roku 1992. Válka ale charakter státu zásadně proměnila. Ale ani ona pověstná a opěvovaná první republika nebyla bez chyby a na její vznik se mimo jiné vážou i nejasné okolnosti a tragické osudy, z nichž lze uvést tu nejznámější: leteckou nehodu Milana Rastislava Štefánika. Koneckonců ani den vyhlášení samostatnosti se v Čechách neobešel bez problémů.

Muž, který patřil k zakladatelům makromolekulární chemie, se narodil 27. října 1913. Proslul hlavně svými objevy a vynálezy, které vedly k zásadnímu zdokonalení a celosvětovému rozšíření měkkých kontaktních čoček. Režim, který se nakonec jeho vynálezy pyšnil, mu ale život ani vědeckou cestu zrovna neumetal. Ostatně první použitelné čočky vznikly u něj doma v koupelně… Vynalézal i v pokročilém věku. Třeba když ho rozčílily čmáranice v metru, přišel s gelem proti graffiti.

Carlo Collodi je autorem příběhů o Pinocchiovi. Vezmeme vás do poloviny 19. století, kdy se Evropa měnila k nepoznání. Podíváme se do Florencie, kde vyrůstal chlapec z chudé rodiny, který měl před sebou dráhu kněze, ale osud ho zavedl jinam. Zažijeme s ním bouřlivé časy revolucí i chvíle, kdy vzal do ruky pero i pušku. A uvidíme, jak se z bystrého a trochu vzdorovitého dítěte stal muž, který svým psaním dokázal oslovit celé generace. Zemřel 26. října 1890.

Když se řekne první československý laureát Nobelovy ceny, každému se jistě vybaví jméno elektrochemika Jaroslava Heyrovského. Jeho vynález, polarografická metoda, a na ní založený polarograf, dnes najde uplatnění v široké škále vědeckých i průmyslových oborů. Jaroslav Heyrovský se Nobelovy ceny dočkal až 37 let po svém vynálezu, rozhodnutí o jejím udělení učinila Švédská akademie věd 25. října 1959.

Daktyloskopie vděčí za svou existenci několika vědcům. Jedním z nich byl anglický šlechtic William James Herschel, který zemřel 24. října 1917. Působil jako guvernér v Indii, kde si všiml, že lidé používají otisk prstu při uzavření smlouvy. Dospěl k závěru, že otisky jsou neopakovatelné a mohou sloužit k identifikaci osob. Snažil se své zjištění uplatnit do praxe v bengálských věznicích, ale neuspěl. O využití daktyloskopie v kriminalistice se zasloužili až jeho následovníci.

Byl okouzlující. Měl přirozené charisma, což je nejlepší předpoklad pro to stát se hvězdou. Každý chtěl být jako Pelé… Osud černošského chlapce, který se vypracoval na vrchol, inspiroval brazilské kluky, kteří podobně jako on vyrůstali v chudobě. I oni chtěli, aby o nich jednou někdo řekl: „Jsi nejlepší fotbalista na světě.“ Pelé se narodil 23. října 1940.

Narodila se 22. října 1943 v Paříži a její ledová krása fascinuje publikum od roku 1968, kdy se její portrét objevil na titulní straně časopisu Newsweek. Patří mezi největší světové filmové hvězdy, navrhuje ale i módní doplňky od brýlí, přes boty až po šperky. Spolupracovala s vynikajícimi režiséry jako Roman Polanski nebo Luis Buñuel a hereckými partnery jako Depardieu, Delon nebo Mastroianni. Vydala jedinečnou knihu pamětí Ve vlastním stínu a její podobu má socha Marianne.

Náš první kronikář a mimořádná postava českých dějin i české literatury. Kosmas (asi 1045 – 21. 10. 1125) studoval nejen na katedrální škole při pražském kostele sv. Víta, ale i v Lutychu a patrně i jinde v Evropě. V roce 1099 byl v Uhrách vysvěcen na kněze, což se na konci 11. století nevylučovalo se stavem manželským. S manželkou Božetěchou měl prokazatelně syna Jindřicha a neprokazatelně snad ještě jednoho syna nebo dceru. Kromě literáta byl také zdatným diplomatem.

„Kdo píše pro děti, musí je mít rád, musí znát své řemeslo a musí mít co říci. Možná, že to je tajemství úspěchu,“ prohlásil Otfried Preußler, asi nejslavnější liberecký rodák a světově uznávaný autor knížek pro děti, který se narodil 20. října 1923. Napsal přes třicet knih, které byly přeloženy do 55 jazyků. Mezi jeho nejznámější díla patří Malá čarodějnice, Loupežník Hotzenplotz nebo Krabat, u nás známý jako Čarodějův učeň.

Býval největším skupinovým sousoším v Evropě. Jeho autor, sochař Otakar Švec, se i za hranicemi proslavil bronzovou plastikou z roku 1924 s poetickým názvem Sluneční paprsek. Zobrazuje závodníka na motocyklu, který v plné rychlosti vybírá zatáčku… Tři roky trvající stavbu pomníku nezastavil státní bankrot, ani smrt Stalina. Nešťastný Švec ještě před jeho slavnostním odhalením 1. května 1955 spáchal sebevraždu. Monstrum bylo odstraněno dvěma odstřely v říjnu a listopadu 1962.

Ačkoli Alfréd Binet nikdy formálně nevystudoval psychologii, stal se jedním z nejuznávanějších psychologů světa. Mezi ty ho vynesl výzkum, který vyústil v sestavení prvního moderního IQ testu. Zemřel 18. října 1911. Jak vypovídající IQ testy jsou, a dá se podle nich dá určit, jak úspěšní v životě budete? Jaké existují typy inteligence, jaký prospěch měl ve škole Albert Einstein nebo kdo je považován za největšího génia všech dob, to vše se dozvíte v Příbězích z kalendáře.

Rudolf Hrušínský se za svůj život představil ve více než dvou stovkách filmových rolí. Herec s mimořádným darem ztělesnit i komplikovanou postavu minimem výrazových prostředků. Narodil se 17. října 1920. Pro herectví byl, coby potomek hereckého rodu Červíčků a Budínských, přímo předurčen. Byl filmovým Švejkem, Karlem Kopfrfinglem, doktorem Meluzinem, majorem Kalašem či komisařem Ledvinou. Byl také režisérem, ale především byl slušným a zásadovým člověkem.

První plány na splavnění řeky Moravy pocházejí už z 18. století, teprve roku 1901 však vznikl první skutečný záměr. Realizace se ovšem dočkal až díky podnikateli Tomáši Baťovi a mohla za to náhoda. V roce 1930 mu povodeň zničila staveniště nové továrny v Otrokovicích a tak se rozhodl vodní živel zkrotit. Inicioval výstavbu umělého vodního kanálu, která započala 16. října 1934. Vodní cesta je dlouhá 52 kilometrů.

Má na kontě přes 20 patentů, a patří mezi komerčně nejúspěšnější vynálezce všech dob. Přesto jméno Marion Donovanové upadlo v zapomnění. Nepromokavé pleny. Nebo třeba balíček papírových kapesníků. Obojí považujeme za takovou samozřejmost, že se ani nepozastavíme nad tím, že obojí musel někdo vymyslet a vytvořit. Za oběma vynálezy stála zdánlivě obyčejná matka tří dětí. Marion Donovanová se narodila 15. října 1917 v americkém státě Indiana.

Poetická i dojímavá knížka o „medvědovi s malým rozoumkem“ vyšla 14. října 1926 a jinak uznávaný spisovatel a dramatik A. A. Milne se jí zaškatulkoval jako výlučný autor pro děti, což nesl nelibě. Začínal jako humorista ve slavném týdeníku Punch. Fiktivní svět Stokorcového lesa vymyslel původně pro potěchu svého jediného syna Christophera Robina. Díky nesčetným vydáním a filmům Walta Disneye, který na knihu získal po Milneově smrti autorská práva, zná Medvídka Pú celý svět.