Oblíbená rozhlasová moderátorka Radia Svobodná Evropa Rozina Jadrná Pokorná prožila téměř celý svůj život v exilu. I přesto si dokázala získat srdce tisíců československých posluchačů. Představovala šťastné spojení originálního hlasu i osobnosti, herecké průpravy, temperamentu a inteligence.

„Destiny“ znamená v angličtině osud nebo úděl. A Ema tak žila. Uznávali ji v cizině. Miloval ji císař Vilém II. i Caruso. Doma se k ní vděčně ale nechovali. A přes spoustu ctitelů lásku nepoznala. „Jsem takový ubohý tvor, kterého v životě málokdo hladil, málokdo líbal... a který vždy tak žíznil po čisté, upřímné a nesobecké lásce,“ napsala Ema Destinnová (1878─1930) v dopise příteli Bedřichu Spurnému. Dnes se už skoro neví, že i na počátku její operní kariéry stálo fiasko.

Učitelské rodinné zázemí predurčilo její kariéru. Zájem o věci veřejné ji však přivedl až do vrcholné politiky. Se svojí spolupracovnicí Miladou Horákovou ji spojovala nejenom touha žít v demokratické společnosti, ale i osud nespravedlivě odsouzené politické vězeňkyně.

Měla výjimečný talent, ale nedokázala ho využít naplno. Bránil jí v tom komunistický režim, ale také její vlastní bohémský styl života. Nakonec ji dohnal alkohol. Zpěv Evy Olmerové učaroval mnohým, dokonce i americké jazzové legendě Elle Fitzgeraldové „Kdyby měla šanci představit se zahraničnímu publiku, celá její kariéra i život by se vyvíjel úplně jinak,“ myslí si hudební publicista a moderátor Miloš Skalka.

Přestože pocházela z bohaté rodiny, byla už od mládí přesvědčenou komunistkou. V srpnu 1968 se zkušená advokátka a diplomatka otevřeně postavila proti okupaci Československa a stala se aktivní disidentkou a signatářkou Charty 77.

Zažila chudobu, dvakrát ovdověla, přesto se stala úspěšnou podnikatelkou. Podporovala české vlastence, především svého syna Vojtu, a ochraňovala pražskou chudinu. V dokudramatu uslyšíte Růženu Merunkovou, Evu Vrbkovou nebo Jiřího Čapka. Hovoří historička a etnografka Milena Secká z Náprstkova muzea v Praze.

Kunsthistorička, básnířka, publicistka a kurátorka Věra Jirousová byla žena křehké konstituce, ale o to silnější osobnost. Manželka Ivana Martina Jirouse zasáhla i do života dalších významných mužů své doby. Čelila komunistické perezekuci i společenskému odsouzení za svůj nekonvenční osobní život.

Byla šarmantní, pohledná, statečná a obětavá. Skoro polovinu života prožila v exilu coby oddaná opora svého manžela, publicisty Pavla Tigrida. Neúnavně pomáhala těm, kteří byli politicky pronásledovaní. Ivana Myšková se narodila v listopadu 1925 v Praze do rodiny, ve které se snoubil svět obchodu a umění. Když byla s nástupem nacismu coby poloviční Židovka vyloučena ze školy, nechal se její tatínek formálně rozvést, aby rodinu ušetřil. Zemřel při pochodu smrti z Osvětimi.

Veselá, prostá, dobrosrdečná a bezprostřední. Kamila Stösslová milovala své děti i manžela, přesto se stala pozdní láskou o 37 let staršího uznávaného hudebního skladatele. Narodila se v roce 1891 jako Kamila Neumannová do měšťanské rodiny v Praze. Vdala se za obchodníka se starožitnostmi, se kterým žila v Přerově.

Narodila se v revolučním roce 1848 do rodiny Karla Havlíčka Borovského. Vysoká, tmavovlasá dívka s výraznýma očima se podobně jako její slavný otec nerada přizpůsobovala konvencím. Po jeho smrti se stala „dcerou národa“. Zdeňka se narodila jako vítané dítě deset měsíců po svatbě Karla Havlíčka a jeho ženy Julie. Až do smrti rodičů prožívala šťastné dětství, i když se její otec plně věnoval politice a později také žurnalistice.

Bertha von Suttner, první žena, která získala Nobelovu cenu za mír, pocházela z pražské šlechtické rodiny. Podílela se na vzniku Mezinárodního soudního dvoru v Haagu. Dobrodružný byl i její milostný a osobní život. Někteří ji obdivovali, jiní zatracovali, pro mnohé byla jen Tlustou Bertou.

Stala se ikonou českého tenisu, ale více než triumf ji proslavily její prohry. Nejtěžší zápas ovšem sehrála mimo kurty. Svému zákeřnému soupeři bohužel podlehla. Jana Novotná se narodila v říjnu roku 1968 v Brně. Její rodiče nebyli sportovci a maminka prohlašovala, že kdyby Jana byla po ní, tak by to v tenise dotáhla maximálně do krajské soutěže.

Okouzlující, přirozeně krásná, magnetizující. Básnířka Viola Fischerová pletla hlavu předním osobnostem své doby včetně pozdějšího prezidenta Václava Havla. Narodila se v roce 1935 v rodině proslulého filozofa a sociologa Josefa Ludvíka Fischera, který uprchl před nacisty do Holandska. Manželka s dcerou už za ním odejít nestihly. Po válce už k sobě rodiče cestu nenašli a Viola se i s matkou odstěhovala do Olomouce.

Statečná manželka brigádního generála in memoriam Josefa Brykse. Seznámili se za druhé světové války, když jako dobrovolnice pomáhala v britských ženských pomocných vzdušných silách. Byla to láska na celý život. V dokudramatu v hlavních rolích hrají Lucie Pernetová, Kajetán Písařovic, Jan Teplý a Martin Pechlát. Okolnosti přibližuje publicista a spisovatel Luděk Navara.

Tajně zasnoubená s hercem Eduardem Vojanem. Provdaná za šéfa Národního divadla Jaroslava Kvapila. Milovaná. Vymykající se průměru. A proto i nenáviděná kolegyněmi. Anebo měla jen protekci? V dokudramatu účinkují Jana Stryková, Ondřej Kepka a Petr Buchta. Hovoří spisovatelka a publicistka Martina Bittnerová.

Příběh úkladné vraždy zorganizované snachou Drahomírou se stal všeobecně známým především díky dramatu Josefa Kajetána Tyla Krvavé křtiny. Prohlášení za svatou a patronku našich zemí činí Ludmilu ženou vskutku osudovou. Málokterý světec se dožil tolika stěhování jako právě ostatky svaté Ludmily. Jak to bylo se zázraky, které se k této osobnosti vážou?

Manželka proslulého básníka a výtvarníka Jiřího Koláře dlouho žila a tvořila v jeho stínu. Prožila s ním jeho věznění, pronásledování StB, emigraci i léta odloučení. Její dílo přitom dosáhlo mezinárodního uznání a patří k vrcholům experimentální fotografie. V dokudramatu účinkují Daniel Bambas, Marie Poulová nebo Jan Vlasák. Hostem pořadu byla historička umění a kurátorka Marie Klimešová.

Budovatelský zápal ji coby mladou levicovou intelektuálku přivedl až k soustruhu. Události Pražského jara a normalizace ale udělaly z Rity Klímové významnou disidentku. Ekonomka, překladatelka a diplomatka se narodila v roce 1931 na území dnešního Rumunska, kde žili rodiče její matky. Ritin otec Stanislav Budín, syn haličského rabína, byl komunistický novinář a ve 30. letech i šéfredaktor Rudého práva.

Žila v době plné náboženského napětí a nejistoty. Přesto se nebála a v roce 1512 veřejně konvertovala k Jednotě bratrské. Byla schopná postarat se o svůj majetek a zabránit jeho zkáze. Odvážná byla i u zemského soudu, kde rovněž hájila svá práva ženy-vdovy. V dokudramatu účinkují Lucie Pernetová, Ivan Jiřík nebo Martina Preissová. Hovoří historička Eva Doležalová.

Ruská spisovatelka a básnířka prožila u nás údajně svá nejkrásnější léta. Taky proto Československu věnovala několik básní. Jinak byl ale její život plný přemetů i opravdových tragédií. Zažila časy, kdy neměla kam jít, kam se uchýlit. Asi se narodila ve špatné době... V dokudramatu uslyšíte například Evellyn Pacolákovou, Kajetána Písařovice a Růženu Merunkovou. Život a dílo básnířky přibližuje nakladatel Jiří Fiedor.