Literární historie a kritika řadí Ivana Klímu mezi nejdůležitější spisovatele poválečné české literatury. Já si Ivana Klímu nespojuji jen s jeho významným literárním dílem, ale také s jeho knihovnou.

Seznam incidentů, při kterých byla nějak narušena bezpečnost nebo hranice evropských států, v poslední době dost narostl. Tyto provokace se od sebe dost liší, ale mají společného pachatele, Putinovo Rusko. Proč to dělá?

Jako by Evropa neměla dost starostí. Vítězství hnutí ANO Andreje Babiše v českých volbách jí přináší další. Je to jasné na první pohled – ANO je součástí Patriotů pro Evropu, populistické národovecké frakce v Evropském parlamentu. Tam patří také Motoristé sobě, pravděpodobný koaliční partner.

Češi si výrazným výsledkem zvolili spasitele. Tak lze v kostce shrnout výsledek voleb. V nejistém, válkami zmítaném a nepředvídatelném světě, odmítla víc než třetina voličů přemýšlet o hledání realistických a racionálních řešení našich problémů a rozhodla se svěřit svoji budoucnost do rukou člověka, který dokázal neuvěřitelnou rychlostí chrlit bez ladu a skladu jeden slib za druhým a vůbec si nelámal hlavu s tím, zda je aspoň z části uvěřitelný a splnitelný.

Volby 2025 - Češi si zvolili slovenského spasitele. S Motoristy se v nejvyšší politice opět zjevuje duch Václava Klause. Proč to nakonec nestačilo. Babišovo vítězství v českých volbách vyvolává v Evropě obavy. Rusko provokuje. Protože chce. A může. Za Ivanem Klímou

Z jednoho úhlu pohledu je to zábavný moment voleb. Opravdu je docela vtipným oříškem vysvětlit zahraničním novinářům, zajímajícím se o českou politiku, jak se stalo, že strana, která se jmenuje Motoristé sobě, uspěla ve volbách a bude důležitým hráčem při sestavování nové vlády.

„Já myslel, že mi poděkujete, že jsme dostali komunisty už podruhé ze sněmovny,“ žertoval Andrej Babiš na povolební tiskové konferenci po dotazu – byť k něčemu jinému – zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt. A do jisté míry pravdu jistě měl. Protože hnutí ANO už jako před čtyřmi roky zase úspěšně luxovalo protestní voliče. Kteří se mimochodem stále obtížněji dají charakterizovat jako vyhraněně levicoví nebo pravicoví.

Od chvíle, kdy se během května Elon Musk odpojil od administrativy Donalda Trumpa, je o něm znatelně méně slyšet. Znovu se naplno začal věnovat byznysu a svým firmám. A právě v nich má nyní opačný problém, než který řešil v Bílém domě, kde měl na starost škrtání a propouštění: opouštějí jej totiž klíčoví zaměstnanci a nemá za ně náhradu.

Devět let trvalo, než se Evropská unie a Indonésie propracovaly k podpisu vzájemné obchodní dohody. Vnitroevropská bezcelní oblast se tak rozšířila o další území, obývané čtvrtým nejlidnatějším národem na světě. Doba, kterou zabralo vyjednávání o dohodě, proti dvacetileté době, během které trvalo uzavřít podobnou dohodu s jihoamerickými státy, sdruženým pod názvem Mercosur, byla zázračně krátká.

V centru Paříže někdo loni v květnu nastříkal na Památník Šoa a na tři synagogy zelenou barvu. Memoriál je dlouhá zeď se jmény 3900 spravedlivých, Francouzů, kteří za války zachránili židovské spoluobyvatele, a pro Pařížany je velkým symbolem. Ten vandalský čin měl velký mediální ohlas, politici celého spektra ho odsoudili.

Na konci září zachvátilo část Washingtonu napětí. Administrativa Donalda Trumpa svolala obrovský mítink pro ministerstvo obrany – které ovšem zrovna přejmenovala na ministerstvo války. V tom vidí někteří takřka pubertální siláckost, jiní vlastně osvěžující upřímnost.

Volby, volby, volby, volby… A ještě jednou volby. Důležitější událost tento týden v Česku nebyla a není. A malá nápověda pro ty liknavější – ještě do dvou odpoledne jsou volební místnosti otevřené.

Bylo dobře, že se evropští lídři sešli k první debatě o obraně kontinentu proti Rusku v těchto dnech v Kodani neformálně. Tedy že se od nich nečekala žádná rozhodnutí či usnesení, protože v opačném případě bychom museli mluvit o fiasku a bezvýsledném summitu. Takto lze říct, že hlavní témata byla nastolena a sporné body pojmenovány.

Evropská obrana? Zatím jen nesourodá hromada nápadů. Trumpova přednáška pro ministerstvo války proti politickým oponentům. Ruská hybridní válka ve Francii. Cena za palmový olej. Elon Musk ztrácí lidi. Šéfovi se do práce mluvit nebude

Ani válka, ani mír. Právo veta jako noční můra Evropské unie. Britové se bojí malého Velkého bratra. Bohorodička porodila v patnácti a ty bys měla taky. Co s tím sklem

Občanské průkazy jsou běžnou součástí života na našem kontinentu. Neplatí to ale o Velké Británii. Tamní vláda přišla s nápadem, že by cosi jako digitální průkaz identity zavedla, a spolehlivě se postarala o velmi bouřlivou debatu.

Na neformálním summitu lídrů EU v Kodani zatím jen testoval šéf evropské rady António Costa plán na obejití veta, kterým Maďarsko blokuje zahájení příprav na vstup Ukrajiny a Moldavska do unie. Už to je ale svým způsobem průlom.

Bohorodička se stala matkou v 15 letech a byla nejlepší matkou. Ty bys měla v tomto věku porodit taky! Protože z hlediska zdraví matky a dítěte je mládí objektivně nejvhodnějším věkem pro porod. Mladé matky se po porodu rychleji zotavují a děti narozené mladým rodičům jsou jim duševně bližší.

„Nejsme ve válce, ale také už nežijeme v míru,“ těmito slovy charakterizoval německý ministr obrany Pistorius bezpečnostní situaci v Evropě. A dodal, že budoucí bitvy nezačnou velkým třeskem, ale možná jen kliknutím myši nebo stěží postřehnutelným bzučením dronu.

Držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do Česka. Návrh ministra zahraničí Jana Lipavského (Spolu) už schválila vláda. Opatření se netýká diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do místa svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací.