Oběť domácího násilí neodchází poprvé.
A není to slabost. Je to cyklus.
Jak říká advokátka Lucie Hrdá:
„Průměrná oběť odchází po sedmém pokusu.“
V rozhovoru se bavíme o tom:
co dělá násilí s kompetencemi a identitou,
proč manipulátor působí klidně a „normálně“,
proč oběť u soudu působí rozbitě,
proč neexistuje „ideální oběť“.
A také o dětech:
„Ty zákony vůbec nemyslí na to, že nějaké dítě je obětí domácího násilí.“
🎧 Free část obsahuje první polovinu rozhovoru.
🔒 Plná verze na HeroHero obsahuje rozhovor celý — včetně free části + rubriku Tak to ne!
V plné verzi pokračujeme:
postseparační násilí,
děti jako prostředek moci,
„dohody“, které by jinde neprošly.
👉 Celá epizoda: https://herohero.co/mezirolemi
Rozchod nemusí být válka.
Herečka Jana Bernášková mluví o tom, jak se dá odejít bez zlosti – a zůstat rodinou, i když vztah skončil.
O střídání domácností, rodičovství po rozvodu a o větě, kterou by si zasloužila být citovaná ve všech příručkách o vztazích:
„Děti by se neměly stěhovat. Stěhujeme se my.“
V první části mluví o tom, proč se nerozchází v hněvu, jak zvládnout proměnu vztahu bez pocitu selhání a proč klid někdy bolí víc než hádka.
Na HeroHero pak pokračujeme tématy, o kterých se běžně mlčí –nevěrou, mileneckými vztahy a lidskostí bez moralizování.
O tom, co se děje, když se hranice vztahu rozšíří víc, než jsme čekali.
První díl nového sólo seriálu podcastu Mezi rolemi –
o tom, co se děje, když se snažíme o dítě.
O psychologii léčby, o IVF procesu, o čase mezi výsledky,
o vztazích, které se pod tlakem mění,
a o tělech, která se snaží fungovat, i když už nemůžou.
Tenhle díl není o hormonech.
Je o tom, co se stane, když tělo začne řídit protokol
a hlava přestane věřit, že má naděje smysl.
O tichu v čekárně, které není klidné,
a o ženách, které se učí dýchat znovu.
Free verze končí tam, kde se otevírá mužská perspektiva –
jak neplodnost prožívají muži,
jaké strategie používají,
a jak se mění vztah, když přestává být jen o dvou.
🎧 Celou epizodu včetně bonusu si můžete poslechnout na HeroHero.
Psycholožka Barbora Pšenicová, ředitelka neziskové organizace Nevypusť duši mluví o generaci, kterou často nazýváme „sněhové vločky“.
O dětech, které dokážou mluvit o úzkosti dřív než jejich rodiče.
O učitelích, kteří se snaží udržet rovnováhu mezi systémem a vlastní vyčerpaností.
A o rodičích, kteří chrání tak moc, že už se bojí pustit.
🎧 V celé epizodě na HeroHero – Mezi rolemi uslyšíte:
• proč přehnaná ochrana dítěti bere odvahu a víru, že to zvládne,
• jak se úzkost rodičů přenáší na děti,
• co pomáhá, když se puberta změní v každodenní boj,
• a proč láska bez hranic není láska, ale strach.
„Vidíme, že trpí, a chceme to zastavit,“ říká Bára.
„Ale dítě potřebuje naši přítomnost, ne naše řešení.“
Lenka Helena Koenigsmark byla ředitelkou Mattelu pro Střední Evropu. Pak se jí narodil syn Max s těžkým postižením – a její život se obrátil naruby. Nešlo už o hračky ani o kampaně, ale o každodenní péči o dítě, které i po deseti letech zůstává „miminkem“ s třiceti pěti kilo. Potom přišla politika – a s ní i veřejná nálepka „silné ženy“, kterou sama odmítá. V rozhovoru mluví o stigmatizaci, lítosti, o vztahu, který obstál pod tlakem, i o tom, co udělá nepřetržitá péče s tělem a identitou. „Síla není v tom unést všechno. Síla je v tom umět se zlomit a říct si o pomoc,“ říká. A dodává: nejhorší není postižení. Nejhorší je lítost.
👉 Free část poslouchejte tady. Plnou verzi najdete na HeroHero. V té se mimo jiné dozvíte:
jak se v rodině hledá rovnováha, když zdravý bratr dospívá a odmítá ustupovat,
co s manželstvím udělá deset let nepřetržité péče a proč „tatínek nehlídá, ale stará se“,
proč věta „silné ženy nepotřebují pomoc“ je podle Lenky nesmysl,
a jakou cenu má pravdivost na Instagramu, když sdílíte intimní okamžiky postiženého dítěte.
Jaké to je, když vás na kurtu zradí vlastní parťačka? Proč i olympijská vítězka po porodu řeší džíny o čtyři čísla větší? A jak vypadá druhá směna doma, když potlesk utichne?
V rozhovoru s Andreou Sestini Hlaváčkovou zazní i překvapivý detail: se svou parťačkou Lucií Hradeckou, se kterou vyhrála grandslam i olympijskou medaili, byla poprvé doma až po konci kariéry. Důkaz, jak neosobní může být svět vrcholového sportu, i když spolu trávíte roky.
Mluvíme také o tom, proč říká, že mateřství je její nový sport, a o tom, co udělá s rodinou nemoc partnera – zápas bez pravidel, který nejde vyhrát.
Andrea ukazuje, že největší výkon nezačíná na kurtu, ale doma – v okamžicích, které nikdo nevidí.
👉 Celou epizodu najdete na HeroHero.
Když žena odjede na dva měsíce do reality show, společnost se ptá: co děti?
Aneta Folberger alias Deníček matky o tom mluví bez obalu. V Survivoru ukázala, že ženské tělo není nikdy jen naše – patří kamerám, divákům i hejtům. A zároveň zjistila, že největší extrém nezažijete na ostrově, ale doma po návratu.
👉 Ve free verzi uslyšíte o tlaku na vzhled, hejtech, o těle pod kamerami a o tom, jak funguje stud i paměť těla.
🔒 Placená verze na HeroHero a Forendors odhaluje víc:
Rubrika Tak to ne – proč nálepka „dobrá máma“ ženy dusí a proč může být útěk do Survivoru výchovou.
Jak Aneta čelí představě, že cvičí „jen pro pozornost“.
Co jí Survivor vzal a co jí paradoxně dal do života po rozvodu.
🎧 Poslechněte si epizodu Mezi rolemi. Free část je na Spotify a Apple Podcasts, celý necenzurovaný rozhovor najdete na HeroHero a Forendors.
První září není test dětí. Je to test rodičů.
V téhle epizodě mluvím o:
– rodičovském studu, který nás rozkládá už na maličkostech,
– mental loadu a pocitu, že hlava nikdy nevypne,
– maskách rodičů a proč se bojíme sundat je,
– sedmi konkrétních tipech, jak přežít září – ranní věta, chaos box, bačkory navíc.
Free část poslouchejte na Spotify.
Celý díl – s partnerskou rovinou, systémem školy a psychoterapeutickými cvičeními – najdete na HeroHero a Forendors.
Ukázky videí z natáčení najdete na YouTube kanálu Mezi rolemi.
Podcast z psychoterapeutické ordinace.
Bez návodů. Bez koučovacích frází.
Jen příběh o tom, jak se můžete cítit úplně prázdně – i když máte všechno.
První epizoda podcastu Mezi rolemi je o mateřství, které se nevejde do instagramových filtrů.
O scénáři, který vám někdo napsal, ale vy jste se nikdy nezeptali, jestli ho chcete hrát.
🎙️ A taky o větě, která ve mně zůstala celé roky:
„Někdy je ten nejodvážnější krok přestat se snažit být dost vděčná.“
Poslechněte si celý díl. A pokud se v něčem poznáte – nejste sami.
Více o mé práci psychoterapeutky na www.mezirolemi.cz