Které ostravské stavby si zaslouží uznání? Kteří architekti v Ostravě tvořili, ale jejich práce je doposud veřejnosti skrytá? Kolik má Ostrava industriální architektury v porovnání s jinými městy? To a mnoho dalšího již brzy přiblíží zájemcům takzvaný Ostravský architektonický manuál (OVAM), o kterém jsme si povídali s jeho spolutvůrci architektkou Evou Špačkovou a historikem architektury Martinem Strakošem.  Probrali jsme, jak bude průvodce fungovat, jaké informace v něm najdete nebo jestli můžeme architektonický manuál někdy považovat za dokončený.

„Myslím, že mnoho Ostraváků si dneska ani neuvědomuje, že někde mezi centrem města a Vítkovicemi je kus prázdného prostoru, kde by v budoucnu mohli lidé bydlet, pracovat nebo trávit volný čas.“ říká Petr Návrat, zakladatel plánovací kanceláře ONplan. Se svým týmem zorganizoval soutěž o návrh nové ostravské čtvrti na místě dnešního brownfieldu po zaniklé Žofínské huti. Povídali jsme si o tom, co nová část města lidem nabídne, i o tom, v čem je pro investora lepší nechat architekty soutěžit než si vybrat jednoho napřímo. 

Jak vypadá město, které myslí na všechny své obyvatele? Slovenská urbanistka Milota Sidorová otevírá téma férového urbanismu a ukazuje, proč má smysl vracet se k lidskému měřítku. „Chodci jsme všichni, ale řidiči jen někteří,“ připomíná a na příkladu satelitních čtvrtí vysvětluje, proč se idylka rodinného domu na okraji města může proměnit v past. „Investor tam často nezajistí nic než příjezdovou cestu. Ženy pečující o děti zůstávají izolované v domech bez sociálního vyžití a všude musí dojíždět. Málo se o tom mluví, ale Amerika si tím už prošla, předměstí byla místem nešťastných žen, které byly na všechno samy.“ V rozhovoru se také dozvíte, proč je pěší chůze základem živého města, jak vypadá férový urbanismus v praxi. 

Oceňovaná architektka Eva Jiřičná má za sebou desítky realizací po celém světě a přesto věří, že i neúspěch posouvá dál. V rozhovoru mluví o svém přístupu k navrhování, pochybnostech a důležitosti spolupráce v tvůrčím kolektivu. Otevřeně vzpomíná na projekty, které vznikly — i ty, které zůstaly jen na papíře. Řeč byla i o Ostravě, kde navrhovala nerealizovanou lávku na Karolinu a aktuálně se svými spolupracovníky připravuje rekonstrukci ikonického věžáku. Jak se podle ní mění tvář města a čím ji Ostrava překvapuje? Poslechněte si inspirativní rozhovor s jednou z nejvýraznějších osobností české architektury, která dokazuje, že upřímná snaha hledat řešení problémů je víc než proslavený rukopis.

Stará Bělá, podobně jako další české vesnice, které pohltilo velkoměsto, čelí rostoucí dopravní zátěži a chybí jí kvalitní veřejný prostor. Vedení městského obvodu se rozhodlo hledat řešení společně s odborníky na urbanismus. Výsledkem je studie, která navrhuje zklidnění ulic, nové náměstí nebo přestavbu bývalého areálu JZD na bydlení. Spoluautorka studie architektka Jitka Molnárová v rozhovoru popisuje, jak vznik náměstí podpoří komunitní život, proč architekti navrhují přesunutí školky a jak se do plánování zapojili místní.

„Myslím, že kdyby se měl stavět dnes, bylo by strašně komplikované ho povolit.“ hodnotí ikonický věžový dům Jindřiška přezdívaný také ostravský mrakodrap architekt Petr Vágner. Společně s architektkou Evou Jiřičnou a kolegy ve studiu AI Design navrhli rekonstrukci chátrající výškové dominanty v centru Ostravy. „Je hrozně zajímavý navazovat na nějaký příběh.“ dodává k tomu, proč pro něj bylo takové zadání lákavé. V rozhovoru jsme rozebrali, proč město upřednostnilo rekonstrukci před demolicí nebo to, proč autoři strohou věž doplňují organicky tvarovanými balkony s rostlinami.

Co když ve vašem městě žije o čtvrtinu více lidí, než ukazují oficiální statistiky? A co když právě data o těchto „neviditelných uživatelích města“ pomáhají rozhodovat o tom, jak zlepšit dopravu nebo kam zasadit nový park?

V této epizodě se ponoříme do světa městského plánování založeného na datech a geografických informačních systémech (GIS). Jaroslav Burian, geoinformatik a pedagog z Univerzity Palackého, vysvětluje, jak města jako Ostrava a Olomouc využívají data o skutečném pohybu obyvatel, nebo jak může digitální dvojče města usnadnit jeho rozvoj. Technologie GIS ale nepoužívají jen odborníci, jsou také součástí vašeho každodenního života. Pomáhají například při navigaci nebo s řízením dopravy.

„Využívat každého kousku veřejného prostoru má smysl," říká autor připravovaného parkovacího domu u Krajského úřadu. Se stejným zápalem mluví o novém stadionu na Bazalech nebo proměně Porubské Floridy. „Vždycky chceme místu dát něco navíc. A tady se to povede!" přibližuje filozofii své tvorby. Zdůrazňuje, že Ostrava potřebuje energii a odvahu. „Přál bych si, abych chodil po městě a viděl dostavěnou proluku, nově vznikající dům, proměnu náměstí. Už aby to bylo!"

Jak vytvořit město, kde se dobře žije i pohybuje? Dopravní inženýr Květoslav Syrový v nové epizodě MAPPA vysílá vysvětluje, proč musí být dopravní řešení komplexní a vyvážené. „Nestačí zlepšit podmínky pouze pro jeden druh dopravy, důležité je hledat způsoby, jak různé druhy dopravy propojit a učinit je navzájem konkurenceschopné,“ říká expert, který se podílel třeba na budoucím řešení Zámeckého parku v Porubě a dlouhodobě spolupracuje s organizací Pěšky městem.

„Zavádíme a vyjasňujeme klíčové pojmy a deklarujeme snahu o vznik kvalitních veřejných prostranství," shrnuje hlavní přínosy nových Ostravských stavebních předpisů ředitel MAPPA Ondřej Vysloužil. V rozhovoru jsme mluvili o dokumentu, který má usnadnit výstavbu v Ostravě a podpořit efektivní fungování města. Neopomněli jsme palčivá témata jako parkování, výdejní boxy nebo stromy v ulicích. „Nejvíce jsem pyšný na svůj tým, a to nejen ve vztahu k samotným OSP, ale k celému dosavadnímu působení MAPPA," dodává ředitel instituce, která letos oslavila 5 let svého fungování.

„Spojení reklamy a architektury může fungovat, je to ale věc přístupu," shodují se grafičtí designéři David Sasín a Pavel Kuběna. Rozhovor na téma vizuální smog připomněl program Ostrava 360, který měl pomoci městu být vizuálně kultivovanější a méně zaplavené reklamou. „Je potřeba mít někoho, kdo téma aktivně vnese do veřejného prostoru a bude upozorňovat na možná zlepšení." Nezapomněli jsme ani na Vánoce a jejich vliv na veřejný prostor nebo příklady dobré praxe dnes i v minulosti.

„Děti oceňují možnost jít do školy společně s kamarády, příležitost něco se naučit a něco zažít,“ přibližuje Blanka Klimešová z organizace Pěšky městem jednu z výhod školní ulice. Krátkodobé uzavření prostoru před školou pro motorovou dopravu je třeba připomínat a pro řidiče je vždy jasnější použít nějakou formu fyzických zábran. „V některých obcích to byli deváťáci, kteří vlastními těly dávali řidičům vědět, že prostor je dnes uzavřen.“ Mluvili jsme také o fenoménu taktického urbanismu nebo zahraničních vzorech a inspiracích.

Winy Maas, a Dutch architect, teacher, and researcher, gives feedback to Czech architecture and architects by pointing to the lack of experimenting and ambitions to be outstanding. "Where is the pride?" asks the founder of MVRDV studio, which works for cities worldwide and runs offices in Rotterdam, Berlin, Shanghai, Paris, and New York. Would you like to know his advice for Ostrava and where he sees its potential and uniqueness? Listen to our podcast MAPPA vysílá, this time exceptionally in English.

„Nabyli jsme dojem, že vše vyřešíme technickými způsoby. To ale neplatí a my si to nechceme připustit." popisuje krajinářská architektka Klára Salzmann výzvy, před kterými stojí nejen její profese, ale i celá společnost. Rozhovor ovlivněný aktuálními povodněmi přibližuje také studentský workshop, který MAPPA pořádala, nebo možnosti, které krajina a urbanismus Ostravy nabízí zelené infrastruktuře.

„Chceme, aby naši absolventi věděli, jak důležité je umět spolupracovat." popisuje architekta Regina Loukotová jednu ze základních vizí soukromé školy architektury ARCHIP, kterou před lety spoluzaložila a je její rektorkou. „Architektura není o jednom objektu, je o dobrém životě." doplňuje, jaký pohled na svou profesi by měli mít absolventi mezinárodní vysoké školy sídlící v Praze, která nabízí studium zájemcům z celého světa. 

„Když jsme na místo přišli poprvé, byla to zapadlá vila v zarostlé zahradě.“ popisuje architekt Daniel Vaněk začátky prací na rekonstrukci Grossmannovy vily. Mluvili jsme o průběhu projektování i úskalích, která obnova historicky cenného domu přinášela. „V některých situacích jsme se rozhodli postupovat tak, jak by to asi udělali sami Grossmannovi, kdyby dům rekonstruovali.“

„Díky spolupráci se skvělými akustiky od samého začátku jsme nemuseli nic zásadního přepracovávat." přibližuje Martin Kropáč, spoluautor návrhu nového koncertního sálu, důležité rozhodnutí, které napomohlo k hladkému průběhu projekčních prací. „Museli jsme domyslet konstrukci a měli jsme prostor věnovat se i řadě detailů." dodává rodák z Ostravy. Od léta bude se svými kolegy ze studia Architecture Acts a americké kanceláře Steven Holl Architects dohlížet na realizaci stavby. Mluvili jsme také o proměně Domu kultury města Ostravy, který je klíčovou součástí celé stavby nebo fungování česko-americké spolupráce.

Okolí zrekonstruovaných jatek, kde sídlí městská galerie PLATO, se proměňuje. Na základní návrh prostorového uspořádání, navazuje permakulturní design, za kterým autorsky stojí Denisa Tomášková. „Vítám jakýkoliv nápad v rámci principů permakultury. Celé je to proces a to mě baví!“ přibližuje navrhování, na kterém se podílí celý tým PLATO a z pozice kurátorky do něj zasahuje Edith Jeřábková. „Všichni jsme prošli základním kurzem a postupně spoluvytváříme veřejný prostor a struktury v něm. Zkoušíme a testujeme.“ Ve dvojrozhovoru jsme probírali netradiční přístup založený na ekologických a udržitelných principech, současný stav proměny i to, jak se může do společné tvorby veřejného prostoru zapojit veřejnost.

„Baví nás navrhovat veřejný prostor a motivuje nás zájem měst se těmito tématy zabývat," vysvětluje architektka Mirka Zadražilová důvod, proč se svým týmem z ateliéru MAAUS chtěli navrhovat proměnu náměstí SNP v ostravském Zábřehu. „Plochu jsme chtěli zcelit," začíná popis návrhu, který se zabývá i zklidněním dopravy nebo vyvýšením některých částí prostranství. Mluvili jsme také o roli zeleně nebo zázemí pro tradiční trhy, které na náměstí budou moci dále probíhat. 

„Naším cílem je nabídnout návštěvníkům širokou škálu programů a aktivit.“ přibližuje budoucí fungování Centra digitalizace, vědy a inovací – stavby známé jako Černá kostka, Andrej Harmečko. Ten působí jako ředitel příspěvkové organizace, která bude mít provoz celého domu na starosti. Zároveň přiznává, že se bude dům a jeho náplň vyvíjet. „Poptávka veřejnosti určí, jak bude dům fungovat a jaké aktivity si zaslouží větší pozornost.“