
V této epizodě se podíváme na jemné nuance spirituálního ega – jak se projevuje, proč není naším úkolem ho rozpoznávat u druhých, ale hlavně u sebe, a co nám tím chce ukázat. Povídám o dvou polaritách, do kterých spirituální ego často sklouzává – pocit výjimečnosti vs. pocit bezcennosti – a jak je možné obě tyto krajnosti u sebe pozorovat s nadhledem a laskavostí.
Sdílím vlastní zkušenost, jak se spiritualita může stát nástrojem ega – a proč je tak důležité zůstat v procesu pokory, sebereflexe a vnitřní práce. Je to jemná, ale zásadní linka mezi růstem a iluzí. A právě o ní dnes mluvím.
Tato epizoda není o ukazování prstem. Je to pozvánka k hlubší pravdivosti vůči sobě.