VASIŠTHA pokračoval: Příběhy a podobenství mají jediný smysl, a sice umožnit tomu, kdo naslouchá, dojít k Pravdě. Pochopení Skutečnosti je natolik důležité, že je dobré cokoli, co je schopno pomoci. Podobenství proto mohou být pouze smyšlená. Z každého podobenství je třeba vzít jen to, co se snaží sdělit, a zbytek nebrat v úvahu. Studium posvátných textů a pomoc učitelů jsou nezbytné jen do té doby, dokud není pochopena Skutečnost.

Studium učení by mělo pokračovat až do úplného pochopení Skutečnosti a dosažení plného osvícení. Neúplné pochopení povede k nejasnostem a zmatkům. Pokud v srdci schází nejvyšší klid a zdání je mylně považováno za skutečnost, je to výsledek nedokonalého pochopení a z toho plynoucího překrouceného uvažování.

Tak jako všechny vlny mají svůj základ v oceánu, tak všechny důkazy o Skutečnosti mají základ v přímém nazírání, v přímém zakoušení Pravdy. Základem všeho je Inteligence či Vědomí, které samo o sobě je tím, kdo zakouší, aktem zakoušení i zkušeností či zážitkem. Skutečností je jen samo zakoušení, a přesto při mylném chápání se to jeví tak, že zakoušení má svůj subjekt, tedy někoho, kdo zakouší. Takové nepochopení lze rozptýlit skrze poznání založené na dotazování. Poté může v celé své kráse zazářit nerozdělené Vědomí a na této úrovni se i dotazování stane nadbytečným a samo od sebe odejde.

Tak jako vzduch v sobě obsahuje pohyb, tak Vědomí v sobě obsahuje projevený svět, zahrnující nehmotnou vnímající mysl i hmotné objekty vnímání. Vnímající mysl si na základě své nevědomosti myslí „jsem to a to“, „jsem takový a takový objekt“, a tak se tím také stane. Avšak každý objekt je zakoušen v subjektu a ne naopak.

Ó Rámo, do doby, než v tobě vzklíčí poznání, hledej útočiště v učení předávaném velkými učiteli. Tvé chování se začne podobat jejich chování, vybudíš v sobě ušlechtilé vlastnosti a rozvine se i tvé poznání. Následování příkladu vznešeného chování světců a růst poznání se začnou vzájemně podporovat.

TEXT ve formátu PDF zde.