"Aby člověk překonal oceán samsáry, měl by se obrátit k tomu, co je věčné a neměnné." (II. 12, 13)
Z anglického překladu Svámí Vénkatéšánandy přeložila do češtiny Lenka Vinklerová www.samhita.cz
Předcházející: Kniha I. Následující: Kniha III.
"Aby člověk překonal oceán samsáry, měl by se obrátit k tomu, co je věčné a neměnné." (II. 12, 13)
Z anglického překladu Svámí Vénkatéšánandy přeložila do češtiny Lenka Vinklerová www.samhita.cz
Předcházející: Kniha I. Následující: Kniha III.
VASIŠTHA pokračoval: Kdo zasévá semínka poznání tohoto učení, získá brzy jeho plody v podobě pochopení Skutečnosti. Pokud učení vede k odhalení Pravdy, mělo by být přijato, třebaže je jen lidského původu, a naopak, i kdyby bylo učení považováno za boží zjevení, ale nevedlo by k poznání, mělo by být odmítnuto. Jsou-li slova moudrá, měli bychom je přijmout i z úst dítěte, a pokud moudrá nejsou, měli bychom je odhodit jako stéblo slámy, i kdyby je prohlašoval sám Stvořitel Brahmá.
Kdo naslouchá výkladu tohoto učení a hluboce o něm uvažuje, ten pronikne do záhad poznání, utiší svoji mysl a bude zářit jasným čirým světlem jako Měsíc za podzimní noci. Takový člověk brzy dosáhne osvobození.
Mudrc, který pochopil kouzlo kosmické iluze zvané májá, vidí v jediném nerozděleném Vědomí bezpočet vesmírů. Vidí nekonečno v každém atomu, a není tedy připoután ke vzniku ani k zániku představy stvoření. Je spokojený s tím, co samo od sebe přichází, a neodmítá to. Nehoní se za tím, co mu bylo odebráno, ani kvůli tomu netruchlí.
Toto učení je snadno srozumitelné, neboť text je bohatě zdoben příběhy a podobenstvími. Kdo tento text pečlivě studuje a přemýšlí o významu slov, nemá potřebu provádět odříkání, meditaci nebo se věnovat opakování posvátného sledu slov či slabik zvaného mantra. Vždyť co může být víc než osvobození plynoucí ze studia tohoto textu.
Kdo studuje a pochopí toto učení, přestane být klamán projeveným světem. Spatří-li jedovatého hada lovaného na obraze, nemá důvod se bát. Pokud je projevený svět vnímán jako zdání, není důvod k nadšení ani smutku. Je škoda, že přestože tu je takové učení, vyhledává většina lidí jen smyslová potěšení nevyhnutelně vedoucí k utrpení.
Ó Rámo, je těžké pochopit Skutečnost, kterou člověk osobně nezakouší. Proto je v tomto textu použito mnoho názorných příkladů a podobenství. Člověk by je však neměl chápat doslovně ani jim přidávat nový význam. Smyslem a cílem podobenství je poukázat na to, že projevený svět je jako snová představa. Neměli bychom dopustit, aby se přílišným rozumováním význam daného sdělení překroutil.
