"Aby člověk překonal oceán samsáry, měl by se obrátit k tomu, co je věčné a neměnné." (II. 12, 13)
Z anglického překladu Svámí Vénkatéšánandy přeložila do češtiny Lenka Vinklerová www.samhita.cz
Předcházející: Kniha I. Následující: Kniha III.
"Aby člověk překonal oceán samsáry, měl by se obrátit k tomu, co je věčné a neměnné." (II. 12, 13)
Z anglického překladu Svámí Vénkatéšánandy přeložila do češtiny Lenka Vinklerová www.samhita.cz
Předcházející: Kniha I. Následující: Kniha III.
VASIŠTHA pokračoval: V každé éře nechává Stvořitel zrodit určitý počet mudrců i mě samotného za účelem duchovního osvícení všech bytostí. Aby všichni plnili své světské povinnosti, zrodí též krále, kteří moudře a spravedlivě vládnou nad jednotlivými částmi země. Netrvá však dlouho a králové podlehnou touze po moci a potěšení, střety zájmů vedou k válkám a utrpení a toto utrpení zase vyvolá soucit a slitování. Aby byla odstraněna nevědomost, předají mudrci králům duchovní poznání. V dřívějších dobách si ho králové vysoce cenili a pečlivě ho střežili. Je známé jako rádža vidjá neboli královské učení.
Ó Rámo, v tvém srdci se zrodila odpoutanost, jež vychází ze schopnosti rozlišovat. Je to nejvyšší forma odpoutanosti, která je cennější než odpoutanost z náhodných příčin či z celkového znechucení životem. Taková odpoutanost je jistě božím požehnáním, které se v okamžiku, kdy se odpoutanost v srdci rodila, setkalo s vyzrálostí rozlišování.
Dokud není srdce člověka osvíceno nejvyšším poznáním, točí se člověk v koloběhu zrození a smrti. Proto prosím naslouchej mému výkladu s plným soustředěním.
Blouděním v lese nevědomosti se člověk vystavuje zmatkům a utrpením, která jsou zdánlivě bez konce. Pravé poznání dokáže les nevědomosti spálit. Proto je třeba obrátit se na osvíceného mistra a kladením správných otázek a se správným postojem přijmout učení o Pravdě a nechat se jím zcela prostoupit. Jen hlupák klade nepodstatné otázky. S takovým skutečný mudrc neztrácí čas. Ještě větší hlupák pak mistrovo učení zcela odmítá.
Ó Rámo, jsi vskutku první mezi hledajícími, neboť jsi hluboce rozmýšlel o Pravdě a došel k nejvyšší formě odpoutanosti. Jsem přesvědčen, že to, co ti hodlám sdělit, najde v tvém srdci pevné místo. Člověk by se měl snažit, aby do jeho srdce vstoupilo poznání, neboť mysl je neklidná a nestálá jako opice. Proto je třeba stranit se společnosti nevědomců.
Ó Rámo, existují čtyři strážci, kteří otevírají bránu vedoucí k tomu, co se nazývá osvobození neboli mókša. Těmito strážci jsou ovládnutí mysli, dotazování či pátrání po Pravdě, spokojenost a dobrá společnost. Moudrý hledající bude všem těmto strážcům, nebo alespoň jednomu z nich, věnovat náležitou pozornost.
