"Tento koloběh života a smrti je jako obratná tanečnice, jejíž sukně je ušita z lidských duší." (I.28-29)
Z anglické verze Svámí Vénkatéšánandy přeložila do češtiny Lenka Vinklerová www.samhita.cz
Následující: Kniha II."Tento koloběh života a smrti je jako obratná tanečnice, jejíž sukně je ušita z lidských duší." (I.28-29)
Z anglické verze Svámí Vénkatéšánandy přeložila do češtiny Lenka Vinklerová www.samhita.cz
Následující: Kniha II.
RÁMA pokračoval: Ó svatý muži! Bez ohledu na to, zda se něco ve světě zdá být stálé nebo pomíjivé, je to všechno jako sen. Co je dnes dírou v zemi, bylo dříve horou, a co je dnes horou, bude za okamžik kráterem. Co je dnes hlubokým lesem, změní se brzy v město. Co je nyní úrodnou půdou, bude vyprahlou pouští. Stejné je to se změnami těla, způsobem života i štěstím člověka.
Tento koloběh života a smrti je jako obratná tanečnice, jejíž sukně je ušita z lidských duší. Tanečními gesty vyzvedává duše do nebe, vrhá je do pekla nebo je vrací zpátky na zem. Všechny významné skutky i velké náboženské obřady, které zde lidé provádějí, zůstávají brzy jen pouhou vzpomínkou. Lidské bytosti se rodí jako zvířata a naopak. I bohové přicházejí o svoji božskost. Co tady zůstává beze změny? Vidím, že i Stvořitel Brahmá, udržovatel Višnu, ničitel Rudra nevyhnutelně spějí k zániku. Smyslové objekty světa přinášejí potěšení jen do té doby, než si člověk uvědomí nevyhnutelný zánik. Tak jako si dítě hraje s hlínou a vytváří z ní objekty různých tvarů, tak vládce vesmíru vytváří neustále něco nového, aby to všechno vzápětí zase ničil.
Vnímání nedostatků světa zbavilo mou mysl nechtěných sklonů. A stejně jako nevznikne na vodní hladině fata morgána, neobjeví se v mé mysli touha po smyslových potěšeních. Svět i s jeho radostmi se mi zdá hořkým. Nerad se toulám v zahradách potěšení, nevyhledávám společnost dívek, nenacházím smysl v získávání bohatství. Přeji si spočinout v klidu a míru uvnitř sebe. Neustále se táži: „Jak mohu zbavit své srdce myšlenek na stále se měnící přelud zvaný svět?“ Netoužím po smrti a netoužím ani žít. Zůstávám tak, jak jsem, osvobozen od posedlosti žádostivostí. Co mám dělat s královstvím, potěšením či bohatstvím, těmito hříčkami egoismu, jenž mi schází?
Pokud se neustálím v poznání teď, kdy budu mít další příležitost? Oddávat se smyslovým potěšením znamená otrávit mysl a následky pak nést několik životů. Oprostit se od toho umí jen člověk poznání. Proto prosím, svatý muži, pouč mě tak, abych mohl být navždy osvobozen od bolesti, strachu a trápení. Světlem svého učení odstraň prosím z mého srdce a mé mysli temnotu nevědomosti.