RÁMA pokračoval: Veškeré potěšení světa je klamné, stejně jako potěšení blázna, který si vychutnává ovoce, jež vidí v zrcadle. Všechny naděje člověka ve světě jsou neustále ničeny Časem. Ó mudrci, právě Čas všechno na světě odnáší pryč. Nic stvořeného není mimo jeho dosah. Čas vytvoří bezpočet světů a v krátké době všechny zničí.

Čas na sebe dovolí pohlédnout jen letmo skrze své dílčí projevy, jakými jsou rok, věk či epocha. Jeho skutečná podstata ale zůstává skryta. Čas přemůže úplně všechno. Čas je neúprosný, nelítostný, krutý, lačný a nenasytný. Čas je ten největší kouzelník se spoustou ošidných triků. Čas nelze podrobit rozboru, neboť i když jej rozdělíme na části, zůstává neporušen. Má nenasytnou chuť na cokoli. Pozře ten nejmenší hmyz i největší hory, pozře dokonce i krále nebes! Stejně jako si malý chlapec ve volné chvilce hraje s míčem, používá Čas na hraní dva míče, Slunce a Měsíc. Sám Čas se projevuje jako ničitel vesmíru Rudra, Stvořitel světa Brahmá, král nebes Indra, bůh bohatství Kubéra i nicota vesmírného konce, rozpuštění vesmíru. Právě Čas znovu a znovu vytváří a rozpouští tento vesmír. Jako má mohutná hora své kořeny v zemi, je mocný Čas pevně usazen v absolutním Bytí, Absolutnu neboli Brahman.

Přestože Čas tvoří nekonečné vesmíry, není vyčerpaný ani se neraduje, nepřichází ani neodchází, nevzniká ani nezaniká.

Labužník Čas sleduje, jak všechny objekty světa dozrávají v ohni Slunce, a když shledá, že již uzrály, pak je pozře. Každou epochu krášlí klenoty rozmanitých bytostí, které má pro svou potěchu, než je všechny s lehkostí zcela vyhladí.

Pro květ mládí je Čas soumrakem, pro slona neboli dobu života je nebezpečným Ivem. Na světě není nic, vysoko ani nízko, co by Čas nezničil. A i když je všechno zničeno, Čas zničen není. Tak jako po práci odpočívá člověk ve spánku, tak spí nebo odpočívá Cas po zániku čili rozpuštění vesmíru, přičemž v sobě ukrývá možnost nového stvoření. Nikdo neví, čím je ve skutečnosti Čas.

Text v PDF