Jak ovlivní program vznikající vlády hospodaření jednotlivých domácností? Pomůže těm, kdo to potřebují? „Program je velmi dobrý pro skupiny, které jsou příjemci nějaké redistribuce, která má smysl. Je velmi výhodný pro důchodce, pro lidi na rodičovské dovolené,“ říká sociolog Daniel Prokop. „Nemyslím si, že je tak výhodný pro nízkopříjmové pracující, že by v daňové politice bylo výrazné snížení daní nízkopříjmových,“ dodává. Považuje za rozumné měnit zavedenou superdávku?

Možnost spořit na důchod skrze investice penzijních společností představuje třetí pilíř důchodového systému. V Česku je velká síť zprostředkovatelů ale špatně regulovaná. „Stát tam dává 17 miliard ročně podporami přímými a daňovými, třetí pilíř ale nefunguje jako ve Švédsku. Na Slovensku taky funguje: velké výnosy, poloviční poplatky než v Česku,“ poukazuje Daniel Prokop. Co by znamenalo, kdyby příští vláda umožnila penzijním fondům investovat do akcií i rizikového kapitálu?

Převod financování nepedagogických pracovníků na obce povede k úsporám jen za předpokladu, že budou zřizovatelé škol spolupracovat. Novela školského zákona zároveň podněcuje slučovat vedení menších škol. „Sloučení není to, že by museli jednu budovu zavřít. Je to sloučení ředitelství, že administrativu a žádosti o dotace budou dělat nahoře,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop. Jaké způsoby organizace mateřských a základních škol budou efektivní? A kam míří české zdravotnictví?

Snížit zdanění práce, rušit důchodové úpravy zavedené dosluhující vládou a do roku 2030 vkládat na vzdělávání 6 % HDP slibuje hospodářská strategie hnutí ANO. Opakuje také slib 130 % průměrného platu učitelům. „Jedna vláda ho dělá na dluh, potom druhá ho neplní, protože dluh je pro ně nepřijatelný. Řešení je buď nastavit realističtější cíle, přidat tam, ale ne tolik, nebo zvýšit příjmy,“ komentuje sociolog Daniel Prokop. Jak by se navržené změny promítly do hospodaření státu?

Jak nerovnosti ve vzdělávání, sociální oblasti či na trhu práce ovlivnily výsledky voleb? „Narostla účast v regionech, které mají nižší socioekonomický rozvoj, to znamená, že tam je míň kvalifikované práce, horší výsledky vzdělávání, menší zaměstnanost, menší příjmy a podobně,“ říká sociolog Daniel Prokop. Jak si v chudších regionech a malých sídlech vedli Motoristé sobě? Kde voliče a voličky mobilizovaly hodnotové otázky? A co vyplývá z nového průzkumu spokojenosti učitelů?

„Zhruba dvě třetiny uprchlíků ještě loni, když to zkoumal Sociologický ústav, pracovaly pod svojí kvalifikací,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop. „Vláda dobře udělala to, že nevsadila na segregované, oddělené školy Ukrajinců, které je potom hrozně těžké rozpustit do vzdělávání. Takže některé věci byly pozitivní,“ dodává. Jak se současná uprchlická vlna liší od té z roku 2015? Jak velký podíl trestných činů mají na svědomí cizinci? A v čem spočívá zvláštní dlouhodobý pobyt?

„Na vysokých školách v Česku velmi málo studují ti, kteří jsou z nejchudších domácností se základním vzděláním. Trošku propadnou vzděláváním už v průběhu, ale potom nedokážou čelit nákladům na pět let studia v jiném městě, kde musíte mít bydlení,“ komentuje sociolog Daniel Prokop studii o podpoře vysokoškoláků. Na kterých oborech je přetlak uchazečů a jak posílit kapacity vysokých škol? A nakolik předurčuje pozdější studium výběr všeobecné střední školy oproti odborné?

„Chybně si myslí, že musí mít hlavní pracovní úvazek, že tam nemůžou jít, když jsou důchodci nebo nezaměstnaní. Dále neví, že se zkrátilo oddlužení na 3 roky, neví, že už neplatí podmínka splacení zbývajících 30 % dluhu – byla nahrazena systémem přizpůsobení maximálním možnostem dlužníka,“ popisuje závěry výzkumu o oddlužení Daniel Prokop. „Nevědomost je obrovská a není divu, že tam lidé nevstupují,“ míní. Kolik činí insolvenční srážky z minimální mzdy a kolik zdanění práce?

I do nového školního roku zasáhnou volby do Poslanecké sněmovny, snad všechny kandidující subjekty volají po zlepšení školství. „V Česku ve vzdělávání působí řada lidí, kteří jsou dobří a mění to k lepšímu. Ale celkově systém v datech ví hrozně málo,“ konstatuje sociolog Daniel Prokop. Ve kterých koutech Česka lze přesto najít příklady dobré praxe? V čem spočívá tzv. prostupné bydlení? A jaké nedostatky má český daňový systém? Poslechněte si rozhovor.

V pondělí začal nový školní rok. Na čem závisí úspěch ve škole? Proč se v jednotlivých regionech výrazně liší procento žáků, kteří nedokončí základní vzdělání? „V Česku je problém, že lidé jsou znevýhodněni chudobou, tím, že dítě není tolik připravené na vzdělávání, a zároveň jde do školy, která je často také znevýhodněná, má víc nekvalifikovaných učitelů, nemá školní psychology, má často menší financování,“ říká sociolog Daniel Prokop. Pomáhá situaci nový školský zákon?

Ministerstvo školství chce začít sledovat, jaké absence mají žáci v jednotlivých školách a v jednotlivých regionech. Je to dobře? Jaké údaje o školách a žácích by ministerstvo mělo mít a nemá? „Prakticky neznáme kvalitu škol, to je tragédie. Nemáme registr učitelů, takže stát, aby zjistil, jaké učitele má v terénu, musí dělat dotazníky mezi řediteli,“ nastiňuje sociolog Daniel Prokop. Proč ve školách roste podíl učitelů bez náležité kvalifikace a roste i jejich průměrný věk?

Strukturální schodek veřejných financí v roce 2027 překročí pravidla rozpočtové odpovědnosti, upozorňuje Národní rozpočtová rada. Návrh z dílny PAQ Research by zvýšil zdanění majetku i části živnostníků, kterým by odvody vyrovnal se zaměstnanci. „Vysokopříjmové osoby často platí na daních 8-10 % svého čistého zisku. Kdybychom se tam chtěli přiblížit ze strany zaměstnanců, kteří platí 40 procent z nákladu práce, tak by to stálo stovky miliard korun,“ nastiňuje sociolog Prokop.

„Digitalizace a zeštíhlení neefektivního státu je potřeba, hlavní úspory jsou však jinde. Jde o zacílení některých výdajů: rozpočtové určení daní, financování obcí a potom i velké reformy extrémní roztříštěnosti ve všech oblastech v Česku. Tam se dá ušetřit sto i víc miliard,“ myslí si sociolog. Lepší řízení a vzdělávání by podle nové studie PAQ Research mohlo ušetřit 12 až 25 miliard ročně. Efektivnější samosprávy a rozpočtové určení daní by ušetřily 16 až 32 miliard ročně.

Zatímco životní úroveň vysokopříjmových domácností a seniorů se vrací na úroveň z roku 2021, chudší domácnosti s dětmi jsou na tom stále špatně. „Kvůli inflaci jim zásadně narostly příjmy. A na rozdíl od seniorů jim nepomohla ani vládní politika,“ vysvětluje sociolog Prokop. Ohroženi zůstávají i ti, kteří bydlí v nájmu. „Inflace se jim narozdíl od těch, kteří mají splacené bydlení a byli postiženi jen zvýšením cen energií, výrazně prodloužila.“

Novela školského zákona zavádí do systému pozice sociálního pedagoga, speciálního pedagoga nebo školního psychologa. Na podpůrné profese dosud školy žádaly o dotace z evropských fondů. Sociolog poukazuje na jejich význam obzvlášť pro chudší školy. „Podpůrné profese, které pomáhají učitelům zvládat situaci, dokážou redukovat neúspěšnost na polovinu toho, co je běžné, což je obrovský úspěch,“ vyzdvihuje Daniel Prokop. Jak více školám umožnit najmout psychologa nebo preventistu?

Nejzávažnější problém českého školství spočívá podle exkluzivního průzkumu Medianu v předškolním vzdělávání. Za nedostatečné považuje kapacity mateřských škol 82 % dotázaných. Nedostatek školek se propisuje do nižší porodnosti i do 16% rozdílu v odměňování mužů a žen. „Potřebujeme mnohem dostupnější služby, aby ženy nebyly penalizovány za mateřství, což je věc, která vede k tomu, že odkládají děti, protože si chtějí vybudovat kariéru,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop.

V přihláškách ke středoškolskému studiu uvádí na prvním místě všeobecná gymnázia desetina uchazečů z chudších rodin, i ze zajištěných jen čtvrtina. Reálný zájem v krajích přitom sahá k 50 procentům. Bariérami jsou slabá nabídka i nedůvěra, že by se dítě na školu mohlo dostat. „Systém má nedostatečnou nabídku všeobecných škol, a jak je komplikovaný, ještě vede ke špatnému strategizování. Tímto nedokonalým výběrem marníme hrozně moc potenciálu,“ shrnuje sociolog Daniel Prokop.

Podle aktuálního žebříčku Eurostatu Čechy vloni ohrožovala chudoba a sociální vyloučení nejméně ze všech států EU. Opravdu je ve Skandinávii nebo v Lucembursku větší procento chudých lidí než v Česku? „Nechápu, proč Eurostat žebříček publikuje – má to svoje zásadní dopady. Jednak to omezuje diskusi, jak řešit chudobu v chudších regionech, za druhé podle toho EU cílí své politiky,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop, že s mírou chudoby počítají fondy pro soudržnost společnosti.

Podle sociologa příliš daníme práci oproti spotřebě a majetku. Možnost politické změny naráží i na to, že se většina voličů v systému neorientuje. „Politici to neinformovaným neprodají, protože by prvně museli vysvětlit, v čem je problém. Radši prodají výjimky ve složitých systémech střední třídě a nemusí měnit celkově neefektivní systém,“ vysvětluje Daniel Prokop z agentury PAQ Research. V jejím výzkumu si 36 % lidí myslí, že stát vydává víc peněz na úředníky než na důchody.

Jedním z cílů vlády například bylo omezit množství lidí pracujících „na dohodu“, přitom ovšem prekarizované dohody zvýhodňuje v tzv. superdávce. Proč se nedaří vládní reformy sladit? „Kdybychom lépe dělali analýzy a brali je vážně, tak bychom se možná vyvarovali těchto problémů,“ říká sociolog Daniel Prokop. Poukazuje také na to, že ministerstva mezi sebou nesdílejí informace a podhodnocení úředníci mají mnohdy nárok na dávky. Jak více Čechů přiblížit minimální důstojné mzdě?