Klára Bělíčková, Rozárie Haškovcová a Jakub Nekvasil sdílejí jeden po druhém své zkušenosti s klimatickým aktivismem a angažovaností v tomto ohledu. 

Ve třech příbězích posluchačstvu přibližují svoji cestu k angažovanosti a cestu aktivismem. Popisují taky emoční procesy s touto cestou spojené a skutečnost, jak se jim povedlo emoce – ať už negativní, nebo pozitivní – překlopit do aktivismu / klimatického engagementu. 

V páté epizodě podcastu Hlasy proměny se vydáme za jednou českou a jednou rakouskou vinařkou. Obě pracují šetrně ke svému okolí a hledají cesty, jak do přírodních procesů co nejméně zasahovat. Poslechneme si, jak přistupují k biodiverzitě, s jakými pracují odrůdami, čím hnojí vinohrady a jak přemýšlí o výzvách, které zemědělství přinesou klimatické změny.

Častější vlny veder, období sucha, ale zároveň i přívalové srážky – všechny tyto extrémní projevy počasí dopadají na města silněji než na venkovské oblasti. Do jaké míry jsou na tyto výzvy česká města připravená? A jak zajistit, aby se v nich dalo dobře žít i v budoucnu? To rozebereme s Magdalenou Macekovou, expertkou na klimatické adaptace měst z Nadace Partnerství a s Lenkou Suchou, výzkumnou pracovnicí z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. A podíváme se také na úspěšnou zelenou proměnu města Úvaly - v rozhovoru s místní starostkou Markétou Rydvalovou a zahradním a krajinářským architektem Lukášem Šteflem.

Zalesněná plocha v České republice dlouhodobě narůstá, kondice lesů je však v mnoha případech špatná. Čelí dopadům průmyslové výroby, holosečného hospodářství, vysazování skandinávského smrku a také klimatické krize. Jak pečovat o lesy, aby narůstající sucho, přívalové deště a zvyšující se teploty ustály? Odpověď hledáme s klimatickým expertem Člověka v tísni Jakubem Zeleným a s Tomášem Pospíšilem ze Školního lesního podniku Křtiny, kde se věnují mimo jiné přírodě blízkému hospodaření.

Bečva se před pár lety změnila v doslova mrtvou řeku. Ale od otravy kyanidy už uplynulo hodně vody a tok se díky úpravám koryta postupně mění k nepoznání. Může se z Bečvy stát český symbol obnovy přírodního charakteru řek v boji se změnou klimatu i povodněmi? To se dozvíte v druhé epizodě podcastu Hlasy proměny.

Jak přemýšlet při katastrofách? O co se opírat, když predikce selhávají, protože klimatická krize postupuje tak daleko, že uvádí do chodu různě zřetězené a exponenciálně se proměňující procesy? Úvodní díl druhé série podcastu Hlasy proměny představuje tzv. resilienční myšlení v rozhovoru s environmentalistkou Annou Bromovou z Institutu SYRI a vedoucí klima projektů v Člověku v tísni Magdalénou Davis. Mozaiku myšlenkových přístupů ke katastrofám doplňují scénáře budoucího vývoje, které představuje Zuzana Harmáčková, vedoucí Oddělení sociálně-ekologické analýzy na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

V osmé a závěrečné epizodě podcastu Hlasy proměny klademe lidem, kteří se aktivně zasazují o ochranu klimatu, otázku, jak se můžeme jako jednotlivci tváří v tvář klimatické změně angažovat, jak se postavit klimatickému distresu a jak hledat funkční řešení. Pohledy nejstarší a nejmladší generace doplňují expertní hlasy, které zasazují osobní výpovědi do kontextu vědomostí o české společnosti a českých médiích.

O občanské povinnosti, výhledovém rodičovství i klimatickém žalu promluví ekoložka Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica, Jan Krajhanzl, ředitel Institutu 2050, Veronika Ambrozy, metodička klimatického vzdělávání v Člověku v tísni a mediální vědkyně Lenka Vochocová a Jana Rosenfeldová.

Na jednu stranu sedí v lavicích angažovaní a environmentálně citliví mladí lidé, na druhou stranu ale také ti méně zapálení. Vydáme se na dvě brněnská gymnázia, která k výuce o klimatické změně přistupují aktivně, a budeme pátrat po tom, jak toto téma co nejcitlivěji předat nastupující generaci. Klimatické vzdělávání si totiž postupně nachází cestu na všechny stupně českých škol, ať už je to při projektových hodinách, ve volitelných seminářích, nebo během přestávek.

O nejlepších cestách, jak toto složité téma ve výuce pojmout, se pobavíme s Denisou Hobžovou, učitelkou biskupského gymnázia v Brně, Irenou Ivičičovou, učitelkou z brněnského Gymnázia Slovanské náměstí, a Ondrášem Přibylou, zakladatelem platformy Fakta o klimatu.

Na odpad jsme zvyklí dívat se jako na něco zbytečného, nečistého, jako na něco, čeho se musíme zbavit. Co se ale stane, když ho začneme vnímat jako užitečnou věc, která se dá znovu využít, jako zdroj nebo surovinu?

Na příkladu bioodpadu a jeho využití jako zdroje bioplynu to probereme s Hanou Potměšilovou ze spolku Revenium, která provozuje bioplynku při pražení kávy, Štěpánem Bubákem z Člověka v tísni, který instaluje bioplynky v Zambii, a Soňou Klepek Jonášovou z Institutu cirkulární ekonomiky.

V páté epizodě podcastu Hlasy proměny zamíříme do Ústeckého kraje. Tento region, podobně jako Karlovarský a Moravskoslezský kraj, po mnoho dekád spoluutvářela těžba a zpracování uhlí. V souvislosti s postupným odklonem od uhlí se v Česku začalo mluvit o takzvané „spravedlivé transformaci“. Co přesně si pod tímto pojmem představit? Jaká je budoucnost uhelných regionů? Daří se Česku smysluplně využít finanční prostředky z EU?

Na tyto otázky budeme hledat odpovědi s Petrem Globočníkem, sociálním pracovníkem a politikem z Litvínova, Zuzanou Vondrovou z Centra pro dopravu a energetiku, Marikou Volfovou z Platformy pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set či Radanou Leistner Kratochvílovou z ministerstva životního prostředí.

Ve čtvrté epizodě podcastu Hlasy proměny uslyšíte o komplexním řešení vytápění a likvidace bio-odpadů v Kněžicích, řeč bude o mikroelektrárna v Mikolajicích, neopomineme zajímavé projekty vznikající např. v Rožnově pod Radhoštěm nebo v Pelhřimově a stranou nezůstanou ani metropole Brno a Praha. Co přinese nástup komunitní energetiky? Odpovědi nabízejí energetičtí experti Jakub Maščuch, poradce prezidenta pro energetiku, Martin Ander ze Svazu moderní energetiky a Jaromír Klusák z Pražského společenství obnovitelné energie. Hlasem změny je starosta Kněžic Milan Kazda.

Třetí epizoda podcastu Hlasy proměny nás zavede na Příbramsko, na sídliště do Milína, které dostalo ocenění Český energetický a ekologický projekt roku 2022. Obecní sídliště v nízkoenergetickém standardu není v Česku příliš obvyklým jevem; moc rodin, které platí 8 tisíc korun za vytápění za rok asi také nenajdete. Jaké rozvahy za celým projekt byly, jak probíhaly stavební úpravy a co v Milíně plánují do budoucna, uslyšíte v epizodě s názvem Energetická chudoba v souvislostech.

Ve druhé epizodě podcastu Hlasy proměny navštívíme dvě lokality, ve kterých se hospodaří velmi odlišným způsobem. Zatímco na rodinném statku nedaleko České Lípy v severních Čechách se rodina Vodňanských snaží vytvářet pestrou zemědělskou krajinu, široké lány v okolí středočeských Velvar vypovídají spíše o průmyslovém přístupu k zemědělství. Proč v Česku dodnes dominují obří zemědělské podniky? Jak zemědělce motivovat, aby hospodařili šetrněji? A jak vlastně vypadá zemědělská krajina odolná vůči změnám klimatu?

Co všechno znamená sucho pro různé obyvatele tuzemska a co proti němu mohou dělat zdejší obce? Proč jsou Beskydy ohrožené změnou klimatu možná více než Polabí a Jižní Morava? Poslechněte si první epizodu podcastu Hlasy proměny, který přibližuje zkušenosti lidí v Česku se změnami klimatu.