Vzpomenete si občas na to, jak jste ještě před pár lety sebevědomě hlásali*y názory, které vám dneska přijdou úplně zcestné? Chtěli*y byste se v takových momentech ze všechno toho studu zcvrknout nebo se schovat pod peřinu, aby vás nikdo neviděl? Tak to jste na tom podobně jako naše redaktorka Míša, která kdysi coby zapálená liberálka a čtenářka Respektu přesvědčovala svou babičku, že slevy na jízdném pro seniory*ky a studenstvo jsou totálně mimo, protože takový rozpočtově neodpovědný krok jednou zaplatíme my, mladí!
Za mnohá naše dřívější já se stydíme. Důležitější než sdílení (ne)dávných trapných názorů je ale ptát se, proč jsme je měly a jaké prostředí je formovalo. Ne každý má štěstí narodit se do rodiny, kde se marxistická teorie „saje jako mateřské mléko". Nakonec jsme se tam ale stejně dostaly. Jak je to možné? Jaké zážitky byly nutné ke změně politických přesvědčení? A co když za pár let budeme cringovat nad tím, co teď tvrdíme? To rozebíráme v prvním dílu Hlasovek.
Show more...