Krachující firmy, dluhopisy, které nikdo nechce, a nemovitosti za astronomické ceny. Investor Mike Volařík z Volarik Capital otevřeně mluví o tom, proč některé české společnosti končí v problémech, kam by měli Češi směřovat své peníze a proč by se měli vyhnout investicím, kterým nerozumí. V rozhovoru na platformě FocusOn také vysvětluje, proč je podle něj největším problémem českého byznysu právě český národ a ekologické aspekty investic.
Vlna krachů: Systémový problém, nebo neschopnost podnikatelů?
České investiční prostředí se v posledním období potýká s řadou problémů. Společnosti jako RSBC, Solek, Woltair nebo S-Power upadají. Je to systémový problém českého kapitálového trhu?
„Do byznysu prostě riziko patří, podnikat bez něj nejde," říká Mike Volařík. Podle něj je klíčové vytipovat si projekty a firmy s menší pravděpodobností krachu. „Nikdy nemáte stoprocentní garanci, ale záleží na parametrech jako zadluženost, vlastní zdroje zakladatele nebo jeho historie v daném byznysu."
Důležitá je podle něj i otázka, kolik času investoři věnují analýze projektů, do kterých vkládají peníze. „Jsou tam nějaké markery, které si člověk může vytipovat. Otázka je, kolik se tomu lidé věnují, když pak investují do společnosti, která má problémy."
Co mohli potenciální investoři přehlédnout u problémových firem? Volařík přiznává, že kauzy Solek a RSBC detailně nesledoval, má však svůj názor.
„Kdybych já měl investovat někam do Chile, do solární elektrárny, tak to už je pro mě takové... Já neříkám, že je to špatně, ale nevyznám se v tom," vysvětluje.
Podle něj je vždy bezpečnější investovat do firem v České republice. „Když je to firma nebo fond v Česku, má české projekty, na které se můžete přijet podívat, mělo by to být bezpečnější než někde za hranicemi. Tam je jiná politika, jiné politické nastavení, to se může změnit."
Proč dluhopisy nejsou vždy dobrý nápad
Mnohé z problémových firem financovaly své projekty prostřednictvím dluhopisů. Mají dluhopisy mezi investory špatnou pověst právem?
„Bylo mi jednou doporučeno, abych místo fondu udělal dluhopisy. Prý - podívejte se na Solek, jak to má fungovat," vzpomíná Volařík. Sám se však této cestě cíleně vyhýbá. „Já jsem nechtěl jít touto cestou. My máme investiční fond, v němž jsou úvěry od bank a moje peníze jako největšího akcionáře."
Jako příklad uvádí financování hotelu v Mikulově. „Banka tam dá 55 procent financování a my dáme 45 procent. Kdybych těch 45 procent doplnil dluhopisy, jsou to cizí zdroje. Nechci si nabrat dalších stamiliony úvěrů v dluhopisech, když vím, že za pět let je splatnost."
Volařík zdůrazňuje, že to není nutně obecně špatný nástroj. „Jsou společnosti, které s dluhopisy umí pracovat. Já to vnímám jako riziko pro mě. Radši budu víc makat a naplním ten fond vlastními zdroji – moje peníze a peníze lidí, s nimiž podnikáme. A to vždy pákujeme s bankou."
Ekologie ano, ale musí dávat ekonomický smysl
V investičním světě je velkým trendem ESG a zelená politika. Pomáhá skutečně získávat peníze snadněji?
„Já tomu věřím, protože to sám dělám. Naše projekty se snažíme dělat co nejvíce ekologicky," přiznává Volařík. Zároveň však zdůrazňuje pragmatický přístup. „Myslel jsem si před třemi čtyřmi lety něco jiného. Dnes už mám trošku jinou ideu. Pochopil jsem, že je dobré dělat věci ekologicky, ale musí to mít hlavu a patu."
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast. Dozvíte se v něm mimo jiné:
