Tentokrát jsme si k rozhovoru pozvali architektku Zuzanu Polákovou, která se dlouhodobě zabývá tématem udržitelných měst krátkých vzdáleností. Společně s dalšími členy týmu Laboratoře udržitelného urbanismu se ve spolku AutoMat intenzivně věnuje podpoře, prosazovaní a rozšířování způsobů dopravy, které přispívají k lepší budoucnosti našich měst i našemu zdraví. V tomto díle podcastu si povídáme o tom, jak úzce souvisí dopravní systémy s plánováním sídel a chováním jejich obyvatel, a proč nám všechny potřebné změny trvají tak dlouho. To, že nás prostředí ovlivňuje, už si často uvědomujeme, ale skutečnost, že my všichni jej každým svým krokem a rozhodnutím také utváříme, bez ohledu na to, jak se právě pohybujeme, nám někdy tak zřejmá není. Podle Zuzany nejsou jakékoli změny v tvorbě a plánování měst jen otázkou vizí, následování dobrých příkladů a komplexního přístupu, ale především komunikace. Dozvíte se v čem jsou největší úskalí, co lze v naší metropoli považovat za úspěch, ale i to, kde se inspirovat a co pro zdravější města můžeme udělat my sami.
Spolek AutoMat sídlí v Praze, ale dlouhodobě svými kampaněmi, jako je Zažít město jinak nebo Do práce na kole zprostředkovává nové způsoby vnímání svého okolí lidem po celé ČR. Zuzana žije s rodinou a dvěma dětmi v Praze bez auta.
Tento díl vznikl v rámci projektu Týden pro klima po celý rok, který je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
V tomto dílu si povídáme s Milanem Smržem, předním českým expertem na obnovitelné zdroje energie, o tom, zda je možné postavit českou energetiku čistě na obnovitelných zdrojích. Diskutujeme, proč považuje jadernou energii za nevhodné řešení klimatické krize, jak řešit intermitenci větrné a solární energie, a co si můžeme vzít z německé zkušenosti. Milan sdílí svou vizi energetické transformace a vysvětluje, proč věří v 100% obnovitelnou budoucnost České republiky.
Tento díl vznikl v rámci projektu Týden pro klima po celý rok, který je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
Ekolog Jiří Malík a jeho spolek Živá voda mají jasný plán: naučit Česko zadržovat vodu. V rozhovoru odhaluje, proč je naše krajina "moc hladká", jak ji devastuje průmyslové zemědělství a co s tím dělat.
Od školení dobrovolníků až po Komplexní krajinný plán ČR - tohle je příběh o tom, jak se z jednoho člověka stalo hnutí, které chce změnit celou zemi. A ano, i vy se můžete zapojit.
Tento díl vznikl v rámci projektu Týden pro klima po celý rok, který je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
Sociální geografka Michaela Pixová odhaluje alarmující pravdu o našem potravinovém systému a vysvětluje, jak industriální zemědělství proměňuje půdu v "mrtvý substrát", znečišťuje vodu a redukuje zvířata na pouhé produkční jednotky. Zatímco supermarkety vytvářejí iluzi idylického původu potravin, zdravé jídlo se stává luxusem pro bohaté a třetina potravin končí v odpadu. Michaela Pixová však nenabízí jen děsivou diagnózu – představuje i praktická řešení od podpory lokálních zemědělců po komunitní zahrady. Tento rozhovor navždy změní váš pohled na obsah vašeho nákupního košíku!
Tento díl vznikl v rámci projektu Týden pro klima po celý rok, který je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
Tušili jste, že jedna otázka pro ChatGPT spotřebuje 40× více energie než Google vyhledávání? V novém díle podcastu filozof Juraj Hvorecký odhaluje znepokojivou pravdu o environmentálních dopadech AI.
Dozvíte se, proč technologičtí giganti skupují uhelné elektrárny, jak datová centra v Irsku pohltí třetinu veškeré elektřiny země, a proč je používání AI podobné létání soukromým tryskáčem.
Nenechte si ujít tento eye-opening rozhovor, který vám ukáže odvrácenou stranu technologie, kterou denně a bezmyšlenkovitě používáme!
Tento díl vznikl v rámci projektu Týden pro klima po celý rok, který je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
Zamyslete se spolu s našimi hosty Jitkou Martínkovou a Jiřím Silným nad nespravedlivým rozložením dopadů klimatické krize, kdy ti, kteří ji způsobili nejméně, jí trpí nejvíce. Podcastový díl odhaluje systémové příčiny klimatické nespravedlnosti zakořeněné v koloniální historii a současném ekonomickém uspořádání. Nechte se inspirovat k přehodnocení vlastního pohledu na spotřebu a štěstí v době, kdy potřebujeme nejen technická, ale i hluboce lidská řešení globálních výzev.
Tento díl vznikl v rámci projektu Týden pro klima po celý rok, který je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
Jak genderové nerovnosti ovlivňují environmentální problémy a jak zastoupení žen v politice může přispět k efektivnějším řešením? Významné je, že ženy mají tendenci žít udržitelněji, avšak čelí odstíněným dopadům negativních environmentálních změn. Rozhovor se dotýká i překážek, které brání ženám v zapojení do politiky, a naznačuje, že dosažení rovnosti vyžaduje systematické změny a aktivní opatření.
Veronika Šprincová - GENDEROVÁ EXPERTNÍ KOMORA ČR, z.s.
Jiří Silný - Ekumenická Akademie
V tomto dílu podcastu se zaměříme na klíčové výzvy, kterým čelí naše planeta, včetně dopadů živočišné výroby na životní prostředí a zdraví lidí. Hostem je Tereza Vandrovcová, odbornice na vnímání a zacházení se zvířaty, která nám přiblíží skutečnosti za produkcí masa a mléka, stejně jako alternativy ve stravování. Diskutujeme o významu rostlinné stravy nejen pro zdraví člověka, ale i pro ochranu biodiverzity a zmírnění klimatických změn. Připojte se k nám a objevte, jaké možnosti máme pro udržitelnější a etičtější budoucnost. Tereza také sdílí praktické tipy pro ty, kteří chtějí přejít na rostlinnou stravu v kontextu každodenního života.
Tereza Vandrovcová je absolventkou katedry sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vyučuje Sociologii (UNYP), Sociální psychologii (UNYP, CIEE) a Animal Studies (Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita v Brně, UNYP). V roce 2011 publikovala knihu Zvíře jako pokusný objekt - Sociologická reflexe. Mezi její vědecké zájmy patří critical animal studies, bioetika, sociální psychologie a sociologie vědy.
Co přináší revoluční zákon EUDR pro ochranu světových lesů a dalších ohrožených biotopů? Jak to souvisí s Českou republikou? Jak jsme se historicky do neutěšené situace s mizejícími pralesy dostali? Co můžeme udělat pro záchranu přírody a kolik máme času? I na tyto otázky v dalším dílu podcastu Fair & Bio odpovídají Jiří Silný a Maroš Prčina.
Jiří Silný, Maroš Prčina - Ekumenická akademie
S ekonomkou a enviromentalistkou Kristinou Zindulkovou z Asociace pro mezinárodní otázky jsme se bavili o nutnosti urychlení dekarbonizace českého průmyslu a o požadavcích na větší sociální spravedlnost tohoto procesu a také o tom, v čem se můžeme inspirovat u našich rakouských sousedů a nebo o tom, co všechno se dá nebo nedá přepočítávat na peníze.
Tento díl vznikl v rámci projektu Týden pro klima po celý rok, který je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
Josef Patočka, spolu se svými kolegy v platformě pro sociálně-ekonomickou transformaci Re-set, hledá cesty k novému hospodářskému modelu, který bude založený na spolupráci místo konkurence, péči místo sobectví a pluralitních, demokratických formách vlastnictví.
Tento díl vznikl v rámci projektu Týden pro klima po celý rok, který je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
Zdeňka Voštová je psychoterapeutka a lektorka, která se jako jedna z mála věnuje úzkostem, vzteku, bezmoci a dalším distresům vyvolaným klimatickou krizí. Rozhovor nejen o tom, jak je prospěšné umět věci pouštět nebo se více divit a být v úžasu.
Zdeňka Voštová
Tento díl vznikl v rámci projektu Týden pro klima po celý rok, který je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
“Když jsem vyrůstal, dospělí nám říkali, vy se máte oproti nám dobře a zítra bude ještě líp. Současné generaci tohle neříkáme, protože ani tehdy to nebyla pravda.”
Rozhovor s Petrem Doubravským, třiadvacetiletým environmentálním a levicovým aktivistou, politikem Strany zelených, spoluzakladatelem hnutí Fridays For Future a jedním z iniciátorů a mluvčích studentských stávek za klima v Česku.
Tento díl vznikl v rámci projektu Týden pro klima po celý rok, který je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
Aktivismus patří mladé generaci. Ale jaká je ochota dospělých na vedoucích pozicích jejich obavy vyslyšet? Jaké to je, být klimatickým aktivistou? Není problém v samotných pojmech a vzájemném neporozumění? Na jaké předsudky a stereotypní názory mladí aktivisté narážejí? Nejen o tom se Ivona Remundová baví se Stelou Joudal a Alexem Heldenburgem.
Tento díl vznikl v rámci projektu Týden pro klima po celý rok, který je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
S Veronikou Šprincovou, ředitelkou Fóra 50%, o tom, proč v Evropě zaostáváme v genderové otázce, i když se snažíme. Proč kvóty nejsou samospásným řešením a proč to ženy nemají lehké ani jako expertky v oblasti ekologie.