Na zámku v Polné se 7. listopadu uskuteční první ročník akce NaKlid Tour, která nabídne hudbu, kreativní dílny a zábavu pro děti. Cílem akce je podle pořadatelky Sandry Mirkové přinést lidem pohodu uprostřed dnešní uspěchané doby.

V Berouně si letos připomínají 250. výročí od narození děkana Josefa Antonína Seydla (1775 – 1837). Je známý hlavně jako historik, národní buditel a berounský kronikář. Podporoval vznik Vlasteneckého, dnes Národního muzea. Jen málokdo ale ví, že k jeho velkým koníčkům patřila také hudba.

Zapomeňte na algoritmy – v novém podcastu Jazz Kompas doporučují jazzová alba ti, kteří hudbou denně žijí. První díl patří kontrabasistovi Jiřímu Slavíkovi, který zve posluchače na cestu napříč žánry, dekádami i kontinenty.

„ZUŠky nejsou kroužky, volnočasové aktivity, ale plnohodnotné školy, ve kterých dostávají děti i vysvědčení,“ zdůrazňuje Josef Macek, učitel hry na klavír a klávesové nástroje a zároveň zástupce ředitele Základní umělecké školy v Šumperku. Ta letos slaví osmedesátiny. A opravdu velkolepě.

Z rozhlasových studií, divadelních prken nebo horkých dní na Broučkovech si Dismančata odnesla nejen cenné zkušenosti, ale také spoustu veselých historek a vzpomínek. Počůrané kostýmy, odbojové aktivity na zájezdu v Moskvě nebo zásah elektrickým proudem při vyvěšování táborové vlajky. To a mnohem víc uslyšíte v bonusové epizodě.

Od 4. listopadu spouští Český rozhlas Jazz nový podcast Jazz Kompas. Série přináší tipy k poslechu od deseti jazzových osobností. Každý díl nabídne krátká a velmi osobní doporučení na desky, které právě poslouchají Peter Lipa, Sisa Feher, Emil Viklický a další známá jména české a slovenské jazzové scény. Ukázku si můžete poslechnout výše.

Vystoupit před 120. tisíci diváky s Michaelem Jacksonem si rozhodně netroufne každý. Když ale před mikrofonem a na podiu vyrůstáte, může se tréma dostavit až o desítky let později. Z Dismanova souboru vzešlo už několik generací uznávaných umělců. V páté epizodě uslyšíte mluvit Václava Postráneckého, Denisu Barešovou, Kryštofa Hádka nebo Marka Ebena. Ne vždy byste je ale po hlase poznali.

Ne každé Dismanče se v dospělosti stane reportérem nebo hercem. A je to tak dobře. Poznávat svět skrz rozhlasový mikrofon se hodí každému. Záchranářům, sociálním pracovníkům i spisovatelům. I přesto ale má Dismanův soubor mezi svými absolventy řadu rozhlasových ikon, které si ve čtvrté epizodě také připomeneme.

Broučkov byste na mapě nebo v navigaci hledali marně, přesto by ho ale řada členů Dismanova souboru označila za nejkrásnější místo na světě. Legendární letní tábory byly pro soubor útočištěm v těžkých totalitních časech, natáčení rozhlasových her a rozebírání poezie v lesích ale děti nepřestalo bavit ani ve svobodě. Vypravte se na Broučkov s námi.

Dokážete si představit, jaké to je vyhrát v deseti letech prvního Oscara pro Československo a nesmět si ho převzít? A co se stalo, když Dismančata vyběhla z rozhlasového studia bojovat na barikády při Pražském povstání? Druhá světová válka a turbulentní politický vývoj po ní Dismanův soubor poznamenaly v mnoha různých směrech. Tvrdé rány se cyklicky střídaly s pocity naděje a zahraničním úspěchem.

Děti hovoří špatně česky. Čti s nimi, uč je české básničky. Právě tomuto výroku, který kdysi slyšel pedagog a režisér Miloslav Disman od svého otce, vděčí tisíce lidí za výjimečné dětství. V Dismanově rozhlasovém dětském souboru se už 90 let učí jeho členové prožívat umění, mluvit před mikrofonem, pracovat jako profesionálové. Má to ale háček. Do souboru se ze dvou set přihlášených dostane každý rok jen zhruba sedm dětí.

S uměním v Dismanově rozhlasovém dětském souboru učili Václav Postránecký, Alena Vránová, Kryštof Hádek nebo Marek Eben. Zkušenosti od rozhlasového mikrofonu a divadelních prken ale zužitkovaly i stovky dalších absolventů, kteří se profesně vydali jiným směrem. Všechny zásadní úspěchy, radosti, ale i nezdary a tragédie shrnuje podcastová série Dismančata.