Jako jednu z nejdůležitějších událostí německých dějin na počátku novověku se obecně považuje zveřejnění Lutherových tezí ve Wittenbergu a počátek tzv. Reformace. Ta ovlivnila evropské i světové dějiny na další staletí. Už méně se ale připomíná jiná událost, která s nástupem Reformace úzce souvisí - německá selská válka v letech 1524 až 1525. Ta patřila k největším lidovým vzpourám až do francouzské revoluce. Povstání se zúčastnily desítky až stovky tisíc lidí z řad rolníků, měšťanů a horníků a geograficky se přelilo z jižního Německa až do Švýcarska a Rakouska. Krvavé potlačení vzpoury v létě 1525 následovala neméně krutá dohra, kdy byli přeživší povstalci mučeni, popraveni a celý odkaz vzpoury byl zadupán do země, aby se na ni zapomnělo. Jednalo se totiž o jeden z nejzávažnějších pokusů o změnu socioekonomického systému tehdejší doby.
V novém dílu podcastu Dějiny bez konce si tak povídáme o této události a jejím druhém životě, kdy se větší pozornosti dočkala německá selská válka až od marxistů a komunistů, kteří v ní viděli jednu z součást tradice lidového boje za spravedlivější svět. Součástí dílu je také rozhovor s profesorkou historie Lyndal Roper, které letos vyšla kniha Summer of Fire and Blood, jež se věnuje německé selské válce z pohledu revoltujícího lidu.
Playlist:
🤔 Tipy a novinky
7:16 - 31:20
📷 Martha A. Sandweiss - The Girl in the Middle
💥 Maurizio Isabella - Southern Europe in the Age of Revolutions
🎖️ Petr Janoušek - Na Západ hleď!
Hlavní téma
32:05 - 59:30
Německá selská válka
1:00:45 - 1:34:30
Rozhovor s Lyndal Roper
----------------
Podpořte vznik dalších dílů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779
V posledních letech se stále více historických prací zabývá rozvojem turistiky a cestovatelství. Už méně pozornosti se ale věnuje ženám cestovatelkám, které se ve stále větší míře objevovaly už v 19. století, což je obecně období rozmachu cestovatelství a turistiky. Literární historička Veronika Faktorová, která minulý rok na podzim na toto téma spolupořádala konferenci, vysvětluje v novém dílu podcastu Dějiny bez konce jaké všechny překážky musely ženy překonávat k tomu, aby se mohly věnovat stále populárnějšímu cestovatelství. Shazován byl především vědecký přínos jejich cest, přičemž ženy v této době měly velmi omezený přístup ke vzdělání, především v přírodních vědách. I přesto byly cestopisy žen-cestovatelek stále oblíbenější. Dostávaly se totiž i na místa, kam se muži často dostat nemohli, nebo si ve svých spisech všímaly trochu jiných věcí, které se týkaly čtenářsky atraktivní každodennosti vzdálených a cizích krajin. Samostatným tématem jsou pak i manželky slavných cestovatelů, které se cestovatelských expedic nejen účastnily, ale také jim vykonávaly náročnou vědeckou pomocnou práci. O jejich roli během těchto výprav se ale téměř nikde nedočtete, byť bez nich by se slavní cestovatelé možná ani nedostali zpátky domů.
Playlist:
🤔 Tipy a novinky
7:34 - 17:05
☀️ Jan Pezda - Slunce, voda, vzduch
⛴️ John Darwin - Unlocking the World
Hlavní téma
17:10 - 1:10:05
Ženy cestovatelky v 19. století
Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu
https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou
Letos si připomínáme osmdesát let od porážky nacismu a konce druhé světové války. O jak společensky a politicky citlivé téma se jedná svědčí už jen neustálý boj o odstranění či zachování různých pomníků a soch, které jsou s koncem války spojovány. Naposledy se podobná kauza objevila v souvislosti s pomníkem Rudoarmějců v Litoměřicích. Zatímco během komunistického režimu si oficiální politika paměti připomínala pouze Rudoarmějce, od devadesátých let jsme se přesunuli do opačného extrému, kdy jsme zcela přijali západní interpretaci konce války a hledáme v minulosti sebemenší náznak odboje napojeného na Západ, přičemž ignorujeme, nebo vytlačujeme vzpomínání na Rudou armádu, či partyzánský odboj, který byl spojený se sovětským vojenským velením. Promarnili jsme příležitost vytvořit si svůj vlastní příběh o konci druhé světové války, který by vyvažoval oba přepjaté výklady minulosti. Ruská invaze na Ukrajinu opět znemožnila tuto debatu vrátit na stůl a pokračujeme v ideologickém přerámování druhé světové války v antikomunistický příběh, kdy se normalizují i kolaboranti a váleční zločinci. Dnes se proto stále častěji hovoří o osvobození Rudou armádou jako o nové okupaci. Otázka osvobození Československa sovětskými jednotkami ale není zdaleka jediné téma, kterému se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce věnujeme. S koncem války je spojeno také téma násilí, které se na našem území projevuje zejména až ke konci války. Nacisté při ústupu využívali k vyřízení posledních účtů protipartyzánské jednotky, které vypalovaly vesnice zejména na Valašsku. Musíme ale mluvit také o českém násilí na Němcích. Ve veřejném prostoru si připomínáme pár incidentů, kdy docházelo k vraždění Němců, ale rozsah násilí na Němcích byl daleko větší. Němci se týrali, upalovali zaživa, topili v řekách, nebo znásilňovali. To vše za podpory státních institucí. Proč si nepřipomínáme Slovenské národního povstání? Jak to bylo s Vlasovci během pražského povstání? A jak máme přistupovat k sochám a pomníkům, které připomínají druhou světovou válku ve veřejném prostoru? Do podcastového dílu jsme si pozvali historka Jaromíra Mrňku z Německého historického ústavu ve Varšavě.
Playlist:
🤔 Tipy a novinky
6:50- 13:07
🕯️ Limity lidskosti: Politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944–1946
📚 Sergej Radchenko - To Run the World: The Kremlin's Cold War Bid for Global Power
📚 Vladislav Zubok - The World of the Cold War
Hlavní téma
13:15 - 1:38:25
💥 Vzpomínání na druhou světovou válku
Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu
https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Donald Trump během své první inaugurace v roce 2016 vzýval heslo America First. Co všechno v sobě toto heslo obsahuje? Není to pouhý bonmot, ale historický odkaz amerického antiimigračního hnutí první poloviny 20. století v čele s Ku-Klux-Klanem. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se proto rozhodli podívat na ideologické kořeny americké ultrapravice v meziválečné éře 20. století. Vliv hnutí se následně ve třicátých letech transformoval ve spolupráci s nacistickým Německem a gradoval až do prvních let druhé světové války, kdy se hnutí America First v čele s Charlesem Lindberghem snažilo držet USA mimo evropský válečný konflikt. Japonský útok na Pearl Harbor jejich snahy nakonec definitivně zhatil. Do jaké míry ve světě dominoval vědecký rasismus a jak ovlivňoval imigrační politiku USA? Tyto a další otázky jsme probírali v novém dílu podcastu Dějiny bez konce.
Součástí dílu je také rozhovor s australskou historičkou Sheilou Fitzpatrick o její nové knize Lost Souls (Ztracené duše). Ta se věnuje osudu nuceně vysídlených osob ze zemí východní Evropy, které se po konci války ocitli z různých důvodů v Německu a Rakousku. Velká část z těchto lidí se následně nechtěla vrátit zpět do svých rodných zemí, které byly nyní pod kontrolou Śovětského svazu. Jak tuto situaci řešily Spojenci? Jak na to reagovali Sověti? A jaký byl život v táborech? Sheila Fitzpatrcik patří k výrazným postavám světové historiografie. Svou vědeckou kariéru zasvětila zejména studiem stalinismu a Sovětského svazu, obdobím čistek a politických procesů, na který se dívala mimo jiné také pohledem zdola. Mezi její nejznámnější tituly patří například kniha Každodenní stalinismus, ve kterém zkoumá stalinismus a Sovětský svaz ve třicátých letech pohledem různých společenských vrstev.
Playlist:
🤔 Tipy a novinky
6:50- 20:10
🌊 Námořníci českých zemí a Ústecka
🌻 Mlčící jaro: umění a příroda 1930-1970
📚 Lyndal Roper - The Summer of Fire and Blood. German Peasants' War
📚 Dagmar Herzog - The Question of Unworthy Life: Eugenics and Germany’s Twentieth Century
Hlavní téma
32:40 - 1:21:35
🧠 Ideologické kořeny americké ultrapravice v první polovině 20. století
💬 Rozhovor s Sheilou Fitzpatrick
1:21:50 - 1:46:20
Co si přečíst k tématu?
Sarah Churchwell - Behold, America: A History of America First and the American Dream
James Q. Whitman - Hitler's American Model: The United States and the Making of Nazi Race Law
Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu
https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Celosvětově úspěšná videohra Kingdom Come 2 vyvolala větší vlnu zájmu o český středověk. Hlavním tématem se sice ještě před vydáním hry stala otázka, jestli není až moc woke, protože v ní může dojít ke gay romanci dvou hlavních protagonistů, potkáte tam černošskou postavu v roli cestovatele, a objevují se tam různé národnostní menšiny, ale po jejím vydání se už spíš hovořilo o pěkném herním prostředí, zábavné hratelnosti a skrytým popkulturním referencím. Na hře je ale důležitá ještě jiná věc. Zatímco v popkultuře je období středověku často vykreslováno jako období chudoby, dřiny a smrti, tak Kingdom Come se podařilo z tohoto obrazu středověku vymanit. Nový díl podcast Dějiny bez konce jsme ale zasvětili především období husitství vzhledem k nedávnému úmrtí předního českého historika, medievisty a husitologa Františka Šmahela. Zhodnotili jsme jeho odkaz a dílo. Především jeho nejzásadnější počin Husitskou revoluci. Podívali jsme se také na to, jak husitství vykreslovala česká historiografie od 19. století do konce komunismu a následně v devadesátých letech. Součástí dílu je také rozhovor s medievistou Martinem Šormem, se kterým jsme probrali jak historiografii husitství, tak i současný obrazu husitství v popkultuře a společnosti. Nezkrácenou verzi rozhovoru si můžete poslechnout na Substacku.
Playlist:
🤔 Tipy a novinky
6:02- 20:10
📚 Sheila Fitzpatrick - Lost Souls: Soviet Displaced Persons and the Birth of the Cold War
📚 Stanislav Holubec - Krkonoše tří národů. Zrod a proměny moderní turistiky v letech 1860 - 1960
Hlavní téma
20:20 - 52:20
🧠 Husitství v historiografii a popkultuře
💬 Rozhovor s Martinem Šormem
52:30 - 1:25:20
Co si přečíst k tématu?
František Šmahel - Husitská revoluce
František Graus - Živá minulost. Středověké tradice a představy o středověku
Petr Čornej - Jan Žižka
Jan Randák - V záři rudého kalicha. Politika dějin a husitská tradice v Československu 1948–1956
Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu
https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Poslední díl roku 2024 podcastu Dějiny bez konce jsme věnovali ohlédnutí se za uplynulým rokem v historii. Probrali jsme sérii o rozkladu poválečného antifašismu, kterou připravovali pro Alarm Ondřej Bělíček a Ondřej Crhák. Zastavili jsme se zejména u posledního rozhovoru s Martou Havryshko o vzpomínání na druhou světovou válku na Ukrajině, kde v souvislosti s probíhající válkou s Ruskem v současné době dominují krajně pravicové paměťové narativy. Ondřej Bělíček pak na toto téma doplňuje, že se těší v příštím roce na vydání nové knihy historika Quinna Slobodiana, která se věnuje ideologickým kořenům americké krajní pravice, trumpismu, ale také jak a kdo tyto myšlenky šíří v Evropě. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Thomasem Martinem o jeho knižní novince The End of Empires and a World Remade: A Global History of Decolonization (Konec impérií a přetvoření světa. Globální dějiny dekolonizace), která vyšla v nakladatelství Princeton. Thomas Martin působí jako profesor na univerzitě v Exeteru a je považovaný za předního odborníka na dějiny francouzského kolonialismu.
Tipy:
Jan Slavíček, Eduard Kubů - Politika v družstvech - družstva v politice
Historie-Otázky-Problémy 2024/2: Sociální a kulturní dějiny vojenství
Alan P. Marcus - Confederate Exodus
📚 Co si přečíst k tématu?
Série textů a rozhovorů Rozklad poválečného antifašismu
Julian Jackson - France on Trial
Quinn Slobodian - The Hayek's Bastards: Race, Gold, IQ, and the Capitalism of the Far Right
❤️ Děkujeme za Vaši podporu
Posloucháte rádi podcast Dějiny bez konce a chtěli byste podpořit vznik dalších dílů? Podpořte nás v kampani na Darujme:
https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
Počátky odborového hnutí byly pro dělnické hnutí sice tvrdé, plody své práce mohly ale sklidit po konci první světové války, kdy se stávají hybnou silou prvních poválečných let. Kapitalismus byl na kolenou a promýšlely se ekonomické a společenské alternativy. Dělnické stávky v Británii, nebo Itálii stupňovaly své požadavky. Evropa byla tehdy na pokraji socialistické revoluce. Na pořadu dne bylo dělnické vedení podniků. Například v Itálii docházelo k okupační vlně továren, kdy si dělníci braly průmyslové i zemědělské podniky pod svou kontrolu. Průmyslníci, obchodní a finanční elita se však rozhodně nehodlaly vzdát bez boje. Kombinace politiky škrtů a fašistického násilí dokázaly v Itálii rychle dostat rozpadající se systém pod kontrolu. Odborové centrály byly terčem útoků. Podobně se na likvidaci odborů zaměřili i nacisté, když se jim nepodařilo dostat dělníky na svou stranu. Německá fronta práce nahradila 1. května 1933 odborovou centrálu. Funkci odborů však neplnila. Cílem této organizace bylo spíš dohlížet na dělníky a mít je pod kontrolou. V Československu došlo k monopolizaci a likvidaci odborů v září 1938. Svou původní funkci už odbory neobnovily až do konce komunismu. Právě v období listopadových událostí dochází opět k zakládání odborových organizací, které znovu nabývají demokratizační funkci a vyjednávání s vedením podniků. Dnes jsou paradoxně odbory často spojovány s minulým režimem. Kdy a jak se formovaly odbory v českých zemí v 19. století? V jaké pozici byly odbory v době založení Československa? A proč se dnes lidi stále ostýchají vstupovat do odborů? Právě těmto otázkám se věnuje nový díl podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Jakubem Raškou o počátcích odborového hnutí v českých zemí.
📚 Co si přečíst k tématu?
Clara E. Mattei - The Capital Order. How Economists Invented Austerity and Paved the Way to Fascism
John Foot - Blood and Power. The Rise and Fall of Italian Fascism
Radka Šustrová - Zastřené počátky sociálního státu
Quinn Slobodian - Globalists. The End of Empire and the Birth of Neoliberalism
--------
Podcast vznikl s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.
Česká historická obec žije kauzou kolem amerického historika Phillipa Muehlenbecka. Ten ve své oceňované knize Czechoslovakia in Africa 1945 - 1968 vycházel z předchozí publikovaných prací na totožné téma od českých historiků Petra Zídka a Karla Siebera. Na tuto skutečnost upozornil v akademickém časopise Soudobé dějiny historik Mikuláš Pešta. Celá kauza otevírá hned řadu otázek. Do jaké míry je česká a východoevropská humanitní věda na Západě v podřadném postavení? Mají se čeští akademici víc zapojovat do debat a dění v zahraničí, nebo by se měli soustředit na kultivaci českého vědeckého a společenského prostředí? V jakém stavu je česká humanitní věda? A co je vůbec plagiát? V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se o těchto a dalších otázkách pobavili s historikem Mikulášem Peštou z Ústavu světových dějin FF UK.
Playlist:
🤔 Tipy a novinky
6:13- 16:37
📚 Rosamund Johnston - The Red Tape: Radio and Politics in Czechoslovakia, 1945-1969
📚 Miroslav Hroch - Nebyl jen národ
📚 Miroslav Hroch - Jak jsem to tenkrát viděl
📚 Angelo Del Boca - As Cruel As Anyone Else
Hlavní téma
16:44 - 1:13:17
🧠 Jaký je stav české a východoevropské humanitní vědy v porovnání se Západem?
Co si přečíst k tématu?
Mikuláš Pešta - On Asymmetries of Scholarship and the Subalternity of Scholars from East-Central Europe. The Case of Philip Muehlenbeck’s Czechoslovakia in Africa
Phillip Muehlenbeck - Czechoslovakia in Africa 1945 - 1968
Petr Zídek, Karel Sieber - Československo a subsaharská Afrika v letech 1948 - 1989
Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu
https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Už se zdálo, že kontroverze kolem učebnice soudobých dějin, kterou před lety s velkou slávou vydal Ústav pro studium totalitních režimů, utichnou a inovativní a mezinárodně oceňovaná publikace začne žít svým životem a bude se dále vylepšovat a posouvat výuku dějepisu na novou úroveň. Místo toho se nový majitel nakladatelství Fraus rozhodl stáhnout učebnici soudobých dějin z prodeje. Jednatel společnosti Lukáš Tykal to zdůvodnil tím, že se tím společnost chce vyhnout potenciálním soudním sporům. Vydavatel učebnice, který ještě před lety bral učebnici jako svou vlajkovou loď, kterou se může chlubit na mezinárodní úrovni, byl z tohoto kroku nadšený. Destrukce posledního přežívajícího zbytku bývalého oddělení vzdělávání ÚSTRu, se kterým vedlo vedení instituce vyhrocený spor, až jeho zaměstnanci podali hromadnou výpověď, tím byla dokonána. Proč ale současnému vedení ÚSTRu učebnice tolik vadí? A co je vůbec badatelská metoda výuky dějepisu, na jejímž principu je učebnice založena? Dá se podle této metody vůbec učit na základní a střední škole? Jaké jsou její hlavní výhody a nevýhody? To všechno jsme probrali v novém dílu historického podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s pedagogem Jiřím Karenem, který badatelskou výuku dějepisu využívá už několik let v praxi.
V novinkách a tipech jsme se věnovali plagiátorské kauze, která hýbe historickou obcí. Historik Mikuláš Pešta totiž v čísle historického odborného časopisu Soudobé dějiny publikoval článek, ve kterém dokazuje, že ceněná publikace amerického historika Philipa Muehlenbecka o československém vlivu v Africe v letech 1945 a 1968 vychází z práce českých historiků Petra Zídka a Karla Siebera na totožné téma. Můžeme v tomto případě hovořit o plagiátu? Je východoevropská akademická obec postavena na druhou kolej a ze zkušených odborníků se stávají pomocní vědečtí pracovníci úspěšných akademiků na Západě?
Playlist:
🤔 Tipy a novinky
5:05- 24:24
🖊️ Plagiátorská kauza Philipa Muehlenbecka a provencializace východoevropské historické obce
Hlavní téma
24:32 - 1:40:50
📖 Badatelská metoda výuky dějepisu
Co si přečíst k tématu?
Peter Seixas - The Big Six Historical Thinking Concepts
Jiří Dostál - Badatelsky orientovaná výuka
Pryia Satia - Time's Monster
Tereza Arndt, Bohumil Melichar, Čeněk Pýcha - 13 objektů z (ne)šťastného muzea
Marc Ferro - Jak se vyprávějí dějiny dětem po celém světě
Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu
https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Nedávno skončené olympijské hry v Paříži představili profesionální atlety ve vrcholné formě, kteří soutěžili o to, kdo z nich je momentálně v nejlepší formě. Sport byl ale v minulosti také pevnou součástí dělnického hnutí a stál na odlišných principech, než jaké představuje současný vrcholný sport. Hromadná cvičení mužů (a později na začátku 20. století také žen) vycházela z pruských turnerských cvičení, které se rozvíjely od první poloviny 19. století. V českém kontextu na ně navázal Sokol. Stále větší příklon sokolského spolku směrem k národnímu konzervativismu vedl k odštěpení sociálně demokratických členů a založení nového spolku Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ) v roce 1897. Vznik novodobých olympijských her vedl dělnické tělocvičné jednoty k vytvoření vlastních dělnických olympiád. První neoficiální dělnická olympiáda se konala v roce 1921 v Praze na letenské pláni. Souběžně s ní se konalo také hromadné cvičení komunistických členů, kteří se v té době odštěpili od DTJ v souvislosti s vnitrostranickým rozkolem v sociální demokracii. Jak se od sebe lišily sokolové a dělnické tělocvičné jednoty? Jaké sporty byly tehdy oblíbené mezi dělníky? A do jaké míry se tyto spolky zapojovaly do potlačování sociálních nepokojů, demonstrací a stávek? To jsme probrali s historikem Boleslavem Šmejkalem.
V novém dílu podcastu jsme rozebrali také nový film Vlny od Jiřího Mádla, který ale nakonec spíš pouze zapadá do zavedeného stylu filmového vyprávění o komunistickém režimu z posledních deseti let.
Playlist:
🤔 Tipy a novinky
11:15 - 31:47
📖 Jakub S. Beneš - Dělníci a nacionalismus
15:10 - 47:22
📺 Vlny
Hlavní téma
47:30 - 1:56:30
🤸 Dělnické hnutí, sport a meziválečné násilí
Rozhovor s historikem Boleslavem Šmejkalem
Co si přečíst k tématu?
Petr Roubal - Československé spartakiády
Enzo Traverso - Fire and Blood
Rudolf Kučera - Život na příděl
Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde!
https://www.darujme.cz/projekt/1209879
Na začátku srpna si budeme připomínat osmdesát let od největší masové vraždy Romů ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau, kdy nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor. V noci z 2. na 3. srpna 1944 zplynovali víc než čtyři tisíce Romů. Romský holokaust bereme jako doplněk k tomu židovskému, který dominuje historickému vyprávění o nacistických zločinech. Je toto zamlčování a upozaďování romského holokaustu spojené s faktem, že koncentrační tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu provozovali za protektorátu čeští četníci?
Romský holokaust je přitom vyvrcholením dekády trvající perzekuce a kriminalizace Romů po celé Evropě. U nás ji definuje především tzv. zákon o potulných cikánech z roku 1927, který vedl k systematické evidenci Romů žijících na území Československa, která posloužila ke koncentraci Romů v táborech během druhé světové války. Pouze ti, kteří utekli na Slovensko nebo se vyhnuli transportům podplacením českých četníků, přežili vražednou mašinérii koncentračních táborů.
Po konci války se pak Romové, kteří přežili, vracejí zpět do svých domovů, nacházeli však svůj majetek zabavený a byli bez nároku na jakékoliv odškodnění. Navíc se na úřadech museli vypořádávat s lidmi, kteří je během první republiky perzekuovali a během protektorátu posílali do koncentráků. Ale kde se vůbec vzaly koncentrační tábory? A jak se vzpomínalo na romský holokaust za komunismu a po roce 1989? To vše se dozvíte v novém dílu podcastu Dějiny bez konce.
Součástí dílu je také rozhovor s romistkou a doktorandkou historie Renatou Berkyovou. V podcastu dále přinášíme tipy na knižní a seriálové novinky, nebo se podíváme na novou vládní „radu starších“, která by se měla vymezovat vůči „revizionistickému zneužívání historie“ a rozdělovat peníze paměťovým institucím.
Playlist:
🤔 Tipy a novinky
11:15 - 31:47
📺 Po Atentátu
📺 Obyčejní muži
📖 Silvie Lauder - V pasti pohlaví
🧐 Nová vládní "rada starších" pro paměťové instituce
📖 Jiří Smlsal - Holokaust a majetková perzekuce Romů v Protektorátu Čechy a Morava
📖 Pavel Baloun - Metla našeho venkova!
📖 Celia Donert - Práva Romů
Hlavní téma
31:55 - 1:35:30
🕯️ (Ne)vzpomínání české společnosti na romský holokaust
Rozhovor s romistkou a doktorandkou historie Renatou Berkyovou
Co si přečíst k tématu?
Paul Polansky - Tíživé mlčení
Markus Pappe - Sólo Jiřího Letova
Jonathan Hyslop - The Invention of the Concentration Camp: Cuba, Southern Africa and the Philippines
Tara Zahra - Condemned to Rootlessness and Unable to Budge: Roma, Migration Panics, and Internment in the Habsburg Empire
Aidan Forth - Barbed-Wire Imperialism: Britain's Empire of Camps
Mike Davis - Late Victorian Holocausts: El Niňo Famines and the Making of the Third World
Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde!
https://www.darujme.cz/projekt/1209879
Alarm spouští svůj první podcast o historii. Redaktor Alarmu Ondřej Bělíček, historik Ondřej Crhák a pedagožka Eliška Farová budou v novém podcastu Dějiny bez konce hovořit o nových pohledech na historii, podívají se na přehlížené dějiny, budou vás informovat o zajímavých knižních novinkách, nebo výstavách, filmech a seriálech s historickou tématikou. Součástí podcastu budou také rozhovory s tuzemskými a zahraničními historiky.
V úvodním dílu podcastu se podíváme na knihu As Gods Among Men (Jako bohové mezi lidmi) italského historika Guido Alfaniho, která vyšla v prosinci minulého roku v nakladatelství Princeton. Guido Alfani ve své knize zkoumá pohled na bohaté a jejich roli ve společnosti v tzv. Západním světě od starověku do současnosti. Ve své knize probírá zrod finančních elit ve středověku, jejich křehké postavení ve společnosti v souvislosti s křesťanskou teologií a morálkou, která odsuzovala hamižnost a hromadění bohatství jako smrtelný hřích. Následné období etablování bohatých ve společnosti v době raného novověku, kdy v souvislosti s rozvojem protestantství a kapitalismu se tento pohled na bohaté měnil a bohatí se začali vnímat jako ctnostné a schopné osobnosti. Věnuje se také období největších majetkových a společenských nerovností v dějinách, který postupně graduje v 19. století v souvislosti s první a druhou průmyslovou revolucí, kdy v předvečer první světové války dosahovaly svého maxima. Dvě světové války a změna daňové politiky, která směřovala k progresivnímu zdanění, vedly k výraznému snížení nerovností ve společnosti až vše změnila následně neoliberální revoluce v sedmdesátých letech. Nerovnosti ve společnosti začaly zase růst až do současného stavu, kdy jsou nerovnosti opět na svém maximu. Součástí dílu je rozhovor s Guido Alfanim o jeho knize. Zároveň v debatě s Eliškou Farovou a Ondřejem Crhákem probereme také například Tomáše Baťu, Berlusconiho, belgického krále Leopolda II., nebo taky habsburskou stopu v koloniálním závodění o dobytí zaoceánských trhů.
V tipech a novinkách se podíváme taky blíže na seriál To se vysvětlí, soudruzi!, nebo novou výstavu o Vietnamu v Náprstkově muzeu.
Playlist:
🤔 Tipy a novinky
🧐 Výstava o Vietnamu
4:36 - 9:10
📖 The End of Empires and a World Remade: A Global History of Decolonization
9:20 - 10:53
📺 To se vysvětlí, soudruzi!
11:06 - 28:19
Hlavní téma
💸 Superbohatí v dějinách: Guido Alfani - As Gods Among Men (Jako bohové mezi lidmi)
28:25 - 1:17:02
Co si přečíst k tématu?
Karel Staněk, Michal Wanner -
Císařský orel a vábení Orientu: Zámořská obchodní expanze habsburské monarchie (1715–1789)
Andrew Phillips, J. C. Sherman - Outsourcing Empire: How Company-States Made the Modern World
Ondřej Ševeček - Zrození Baťovy průmyslové metropole
Branko Milanovič - Vision of Inequality: From the French Revolution to the End of the Cold War
Podpořte vznik dalších dílů našich podcastů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779