Mezigenerační předávání tradic, jako je získávání potravy či dialekty ve zpěvu, známe i u některých zvířat. Sociální učení u člověka však umožnilo rozvoj kultury, která nemá v přírodě obdoby. 17. října 2024 o tom na hvězdárně v Teplicích hovořil etolog Jan Havlíček.
Hlubiny oceánu obývají zubaté ryby s obříma očima. Co jimi vidí – a jaký má smysl adaptovat se v zóně s minimem světla? Umí tyto ryby něco zcela unikátního? Zooložka Zuzana Musilová o tom povídala 10. října 2024 v Muzeu města Ústí nad Labem.
Pohyby zvířat patří k tomu nejúžasnějšímu, co se v přírodě odehrává. Na malou exkurzi mezi živočichy, pohybující se po zemi, vzduchem i vodou pozval milovníky přírody biolog a popularizátor vědy Jaroslav Petr 26. září 2024 do děčínské kavárny Coffee & Books.
Nikdy jsme nezkoumali Mars tak intenzivně jako právě teď, a to hlavní má teprve přijít. Na rudé planetě přistanou další sondy a jednou možná i lidé. Ale za jakou cenu? 19. září 2024 o tom na hvězdárně v Teplicích povídal biolog a popularizátor vědy Tomáš Petrásek.
Hlavonožci jsou mořští měkkýši. Mnozí obývají temné hlubiny, kam člověk zavítá jen zřídka. Jsou chytří a umí komunikovat – mezi sebou, a občas i s námi, lidmi. Mladým zájemcům o přírodu o nich v září 2024 v ústeckém muzeu vyprávěla malakoložka Lucie Juřičková.
V červnu roku 2013 byl hostem Café Nobel ve Fokus kafe v Ústí nad Labem odborník na medicínu v extrémních podmínkách a popularizátor vědy Pavel Boháček. Hlavním tématem jeho povídání byl lékařský výzkum na oběžné dráze a péče o zdraví astronautů.
Mezinárodní kosmická stanice ISS je obří laboratoř, pohybující se přibližně 400 kilometrů nad Zemí. Na její palubě, v extrémně nebezpečném prostředí, posunují astronauté hranice lidského poznání v mnoha oblastech vědy. Jednou z nich je i medicína. Třeba právě v tomto okamžiku probíhá na palubě ISS experiment, který vám v budoucnu může zachránit život. O lékařském výzkumu na oběžné dráze a péči o zdraví astronautů vyprávěl v červnu roku 2013 na Café Nobel v kavárně Fokus kafe v Ústí nad Labem odborník na medicínu v extrémních podmínkách a popularizátor vědy Pavel Boháček. Řeč byla pochopitelně o výzkumu, který byl aktuální v době konání přednášky; to ale neznamená že by už pro vás neměla být zajímavá.
V dubnu roku 2013 byl hostem dětské, tzv. „bezkofeinové“ varianty Café Nobel v kavárně Fokus kafe v Ústí nad Labem popularizátor kosmonautiky Milan Halousek. Návštěvníky přednášky provedl především nepracovním životem kosmonautů.
Létat do kosmu je zodpovědné a nebezpečné povolání – i při něm si však kosmonauti najdou čas na zábavu a odreagování. Jak odpočívají, relaxují a jak se baví? Jak si kosmonauti připravují oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky ani kapičky vody? A jak se jim ve vesmíru spí? Nepracovním životem kosmonautů provedl v květnu 2013 na Café Nobel Bez kofeinu, určeném především dětem a mládeži, mladé zájemce popularizátor kosmonautiky Milan Halousek, tehdy pracovník České kosmické kanceláře. Pomocníka mu při tom dělal Krteček, který byl v roce 2011 s americkým astronautem Andrew Feustelem na Mezinárodní kosmické stanici. Přednáška je více než deset let stará a tak v ní možná zazní i některé zastaralé informace. Berte ji především jako svého druhu dokument a dobové svědectví o vývoji kosmonautiky.
Do Bosny a Hercegoviny jsme se v říjnu 2023 vydali s archeoložkou a balkanistkou Soňou Dvořáčkovou, která se návštěvníkům Café Nobel v Muzeu města Ústí nad Labem pokusila vysvětlit, proč vědci nevěří na prastaré pyramidy v Bosně.
V roce 2005 americký podnikatel Semir Osmanagić světu oznámil, že ve své rodné Bosně a Hercegovině u města Visoko nedaleko Sarajeva objevil dosud neznámé pyramidy, nejvyšší a nejstarší na světě. Archeologové i geologové se k tomu postavili kriticky. Odborné stanovisko je jasné – v Bosně a Hercegovině žádné pyramidy nejsou; jsou to obyčejné kopce. Navzdory tomu Osmanagićův „pyramidový projekt“ žije svým vlastním životem a dodnes láká do Bosny davy turistů z celého světa. V říjnu roku 2023 o tom v rámci Café Nobel v Muzeu města Ústí nad Labem hovořila archeoložka a balkanistka Soňa Dvořáčková z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Jejím cílem bylo ozřejmit, jakým způsobem Semir Osmanagić komunikuje s veřejností, jaké je postavení jeho projektu v kontextu Bosny a Hercegoviny a proč je tak úspěšný, ačkoliv se z vědeckého hlediska jedná o nesmysl.
V dubnu 2013 přednášela v rámci Café Nobel v chomutovském Café Atrium archeoložka Kristýna Urbanová, odbornice na archeologický textil a historii jeho výroby. Bez obrázku to sice není ono, ledacos zajímavého se však dozvíte i tak.
Pokud vás zajímá historie výroby textilu a proměny módy v průběhu celého pravěku, pusťte si povídání archeoložky Kristýny Urbanové, které zaznělo v dubnu 2013 v rámci Café Nobel v chomutovské kavárně Café Atrium. Dozvíte se, kolik času zabrala našim pravěkým předkům výroba látek, jak praobyvatelé Čech a Moravy před staletími vypadali a co si rádi oblékali. Kristýna Urbanová v roce 2013 pracovala v Oddělení pravěku a antického starověku Národního muzea v Praze, kde se vedle kurátorské práce věnovala právě archeologickému textilu a o historii jeho výroby přednášela i na několika univerzitách. Později se v rámci projektu Jak obléci pračlověka věnovala také experimentální archeologii; výsledkem jsou mimo jiné dvě zajímavé publikace: Oblékání pravěku a Po nitkách do minulosti. Chomutovské povídání, které vám nabízíme, těmto publikacím předchází.
Astronom Michal Varady přednášel v roce 2013 v rámci Café Nobel v kavárně Fokus kafe v Ústí nad Labem o Slunci dvakrát. Únorová přednáška byla určena dětem, tato dubnová pak běžné veřejnosti. Chcete-li, můžete si je porovnat...
Pro Zemi je Slunce nejbližší a nejdůležitější hvězdou vesmíru, která zásobuje energií celý její bohatý ekosystém. Dnes již dobře víme, že Slunce není žádnou nudnou ani klidnou hvězdou, ale díky přítomnosti magnetických polí je sluneční atmosféra nesmírně aktivním prostředím. Existuje velké množství projevů této aktivity: sluneční erupce, výrony koronální hmoty, protuberance, aktivní oblasti nebo sluneční vítr. Díky nesmírným energiím které se v atmosféře Slunce při těchto jevech uvolňují a také díky relativně malé vzdálenosti mají tyto jevy bezprostřední vliv i na planetu Zemi a její okolí. Astronom Michal Varady z katedry fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem přednášel v roce 2013 v rámci Café Nobel v ústecké kavárně Fokus kafe o Slunci hned dvakrát. Únorová přednáška byla určena dětem, tato dubnová pak běžné veřejnosti.
V únoru 2013 se v kavárně Fokus kafe v Ústí nad Labem sešli mladí zájemci o vesmír. Astronom Michal Varady jim vyprávěl o Slunci a představil jej jako aktivní hvězdu, která bezprostředně ovlivňuje život na naší planetě.
Slunce je naše nejbližší hvězda, která hřeje a svítí a vytváří tak na Zemi příjemné prostředí k životu. Na konci února roku 2013 jsme mu věnovali další z přátelských setkání s vědou, určených především dětem a mládeži, takzvaných Café Nobel Bez kofeinu. Návštěvníci přednášky se od astronoma Michala Varadyho z Přírodovědecké fakulty ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně dozvěděli, jak taková hvězda pracuje, jak je Slunce staré a jak dlouho ještě bude svítit. Na vlastní oči mohli vidět, že Slunce není žádná klidná ani nudná hvězda, ale že se jedná o hvězdu aktivní, plnou největších výbuchů ve sluneční soustavě a výtrysků žhavé hmoty. Mluvilo se i o tom, že Slunce je zdrojem řeky částic – slunečního větru, který neustále omývá magnetické pole Země a že aktivita Slunce bezprostředně ovlivňuje život na naší planetě.
V roce 2013 vyšla u nás svým rozsahem a také pojetím unikátní publikace, Atlas fenologických poměrů Česka. V březnu toho roku jsme ji v rámci Café Nobel v kavárně Fokus kafe v Ústí nad Labem za účasti dvou jejich autorů slavnostně pokřtili.
Atlas fenologických poměrů Česka je přirozeným pokračováním Atlasu podnebí Česka. Fenologie se totiž zaměřuje na sledování nástupů význačných životních fází (tzv. fenofází) rostlin nebo živočichů, studuje jejich změny a trendy. Zatímco klasická klimatologie dává obrázek o možných parametrech změn podnebí, fenologie poskytuje informace o jejich odezvách v přírodě. Jak atlas vznikal a co v něm můžeme najít? Nejen na tyto otázky nám na speciálním Café Nobel v kavárně Fokus kafe v Ústí nad Labem odpověděli v březnu 2013 dva z autorů fenologického atlasu Lenka Hájková a Martin Novák, oba pracovníci ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Došlo i na slavnostní křest Atlasu, který si pak jeden z návštěvníků besedy odnesl domů.
Historik David Tomíček vyprávěl v březnu roku 2013 návštěvníkům kavárny Fokus kafe v Ústí nad Labem o tom, jak se léčily nemoci v 16. a 17. století. Řeč byla nejen o tělesných šťávách a jejich harmonii, ale také o některých magických praktikách.
V 16. a 17. století převažovalo v evropském uvažování o zdraví a nemoci stále ještě tradiční hippokratovsko-galénovské schéma tzv. humorální patologie, v rámci kterého bylo zdraví výslednicí harmonie tělesných štáv a nemoc důsledkem narušení této harmonie. Upřednostňoval se individualistický přístup k nemocnému, k jeho jedinečnému tělu a souvisejícím konkrétním potřebám. Po staletí tomuto způsobu zacházení s nemocí konkuroval systém magické léčby, spoléhající na rituál či ritualizovaný předmět, případně na sympatetické vztahy v hierarchii stvořeného světa. Historik David Tomíček z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem poodhalil vzájemné vztahy mezi medicínou a magií na prahu novověku a také myšlenkové pozadí vybraných magických praktik v březnu roku 2013 návštěvníkům ústeckého Fokus kafe.
Víc než dvě a půl století zkoumají vědci starověké Pompeje, zasypané roku 79 n.l. výbuchem Vesuvu. O jejich napínavé práci i objevech vyprávěl v dubnu 2014 mladým zájemcům o historii v ústecké kavárně Fokus kafe archeolog Pavel Titz.
Pompeje jsou asi nejznámější archeologickou lokalitou na světě a snad každý je fascinován způsobem jejich zániku. Výbuch Vesuvu v roce 79 n.l. byl katastrofou pro obyvatele města; zároveň se však stal úžasnou příležitostí pro všechny, kdo se chtějí dozvědět víc o lidech a jejich životě před dvěma tisíci let. I když jsou Pompeje archeology zkoumány více než dvě a půl století, mnohé z jejich dějin stále neznáme. O co se archeologové snaží v Pompejích dnes? O tom vyprávěl v dubnu roku 2014 v ústeckém Fokus kafe všem mladým zájemcům o dějiny starověkého Říma archeolog Pavel Titz, tehdy pracovník Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Hned několikrát přednášel v rámci cyklu Café Nobel entomolog a redaktor časopisu Vesmír Pavel Hošek: pokaždé o Madagaskaru, který je jeho srdeční záležitostí. Poprvé to bylo v únoru roku 2013 v kavárně Fokus kafe v Ústí nad Labem.
Ostrov Madagaskar se osamostatnil před 120 miliony lety. Dlouhá izolace a rozmanité přírodní podmínky z něj vytvořily jedno z přírodně nejbohatších míst na zemi. Jako by to byla laboratoř, v níž se zkoušejí modely, pro které už jinde nebylo místo. V posledních staletích přibyl do laboratoře další druh – člověk – a začal pracovat na největším experimentu, který tu byl prozatím uskutečněn. O madagaskarské přírodě, lidech, kteří ji obývají, a jejich vzájemných vztazích vyprávěl v únoru roku 2013 v ústecké kavárně Fokus kafe entomolog a redaktor časopisu Vesmír Pavel Hošek. Madagaskaru se věnuje přes 20 let a tak není divu, že své obrázky, o které bohužel budete ošizeni, nemá v elektronické podobě, ale na diapozitivech. A tak je jeho vyprávění doprovázeno typickými zvuky historického diaprojektoru.
Co všechno by mohlo v budoucnu postihnout Zemi? Astronom Jakub Rozehnal vyprávěl v lednu roku 2013 návštěvníkům libereckého Knihkupectví a antikvariátu Fryč o tom, že se rozhodně nemůžeme cítit v pohodlném bezpečí.
I když to někteří fantasté, esoterici a mystici najisto tvrdili, v prosinci roku 2012 naši planetu žádná kosmická katastrofa neohrozila a Vánoce přišly jako by se nechumelilo. Nedá se ale říci, že bychom i do budoucna byli na planetě Zemi v pohodlném bezpečí. Srážka s kometou či asteroidem, výbuch blízké supernovy nebo rozpínající se Slunce – to jsou jevy, které mohou být, či dokonce jednou budou, potenciální příčinou „konce světa“. V lednu roku 2013 nám o tom při setkání v prostorách libereckého Knihkupectví a antikvariátu Fryč vyprávěl astronom Jakub Rozehnal, tehdejší vedoucí pražské Štefánikovy hvězdárny.
Jaké zajímavé „příšerky“ se dají potkat pod mořskou hladinou? O tom vyprávěla v lednu roku 2013 převážně dětským návštěvníkům ústeckého Fokus kafe bioložka, fotografka, potápečka a cestovatelka Martina Balzarová.
Odkud pocházejí mezoamerické pyramidy, v čem jsou podobné a čím se liší od pyramid starého Egypta? O tom vyprávěla v březnu 2014 návštěvníkům teplické hvězdárny mayistka a religionistka Zuzana Marie Kostićová.
Z čeho se skládá vesmír? V srpnu 2013 o tom na „výjezdním“ Café Nobel v Janově nad Nisou v Jizerských horách povídal fyzik a astrofyzik Petr Kulhánek studentům a žákům, kteří se účastnili Letní školy matematiky a fyziky.
Kvantové počítače jsou tak velkým technologickým skokem, že mohou změnit naši civilizaci k nepoznání. Na teplické hvězdárně o tom v únoru 2018 vyprávěl fyzik a astrofyzik Petr Kulhánek.