Ve druhé reportáži ze série Vytěžené kraje míříme na západ Srbska, kde místní bojují proti zřízení prvního lithiového dolu v Evropě, ale i do Bělehradu, kde probíhají masové demonstrace proti vládě Aleksandara Vučiće. Jak vypadá nenásilný, a přitom nekompromisní odpor organizovaný zdola a vedený několika stovkami obyvatel lokality, jíž hrozí nenávratné poškození? A co má společného s protesty v hlavním městě? Autorstvo: Alžběta Medková a Michal Špína Čtou: Alžběta Medková a Michal Špína Zvuková režie: Jan Klamm Grafika: Magdaléna Gurská Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Hnědouhelný důl Turów těsně sousedí nejen s Libereckým krajem, ale i s Německem. Jak se žije v lokalitě, z níž by kdekdo nejraději utekl, ale zároveň jí hrozí, že bez dolu a elektrárny se tamní život umrtví docela? V reportáži se také ptáme, v čem by měla spočívat spravedlivá transformace. Autorstvo: Alžběta Medková a Michal Špína Čtou: Alžběta Medková a Michal Špína Zvuková režie: Jan Klamm Grafika: Magdaléna Gurská Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

„Na dece číst nejde,“ říká literární teoretik Petr A. Bílek, který byl společně s Pavlem Kořínkem, spoluautorem knihy Čtivo. Díla a kontexty české populární literatury 1918–1939, hostem letního dílu podcastu Pletivo Blanky Činátlové. „Člověk se začte, ale přiletí masařka, pak vosa, po knížce leze brouk…“ Jaké knihy si bereme na dovolenou? A lze vůbec literaturu v dnešní době považovat za volnočasové médium? Moderátorka: Blanka Činátlová Hosté: Petr A. Bílek a Pavel Kořínek Zvuková produkce & postprodukce: Jan Klamm Grafika: Petr Franc Natočeno v podcastovém studiu H4C (Kampus Hybernská).

Tvůrci a tvůrkyně ukrajinského monumentálního umění v šedesátých letech čelili řadě problémů. V čem se jejich boj se státním aparátem a byrokracií podobá situaci současných umělců a umělkyň, kteří si pro své vyjádření zvolili ulici? Společensko-politické podmínky se proměnily, ale neochota hrát podle pravidel moci funguje jako silné mezigenerační pojítko. Autor: Olena Solodovnikova Překlad: Romana Stasiv Zvuková režie, produkce a postprodukce: Jan Klamm Použitá hudba: Mooncup Accident Grafika: A2 kulturní čtrnáctideník s využitím fotografie murálu Hamleta Ziňkivského Text vznikl v rámci stipendia Rozstaje. Projekt je spolufinancován vládami České republiky, Maďarska, Polska a Slovenské republiky prostřednictvím visegrádských grantů z Mezinárodního visegrádského fondu. (Partneři: Stichting Global Voices, Bázis – Maďarský literárny a umelecký spolok na Slovensku, Fiatal Írók Szövetsége, Česká asociace ukrajinistů, Kolegium Europy Wschodniej a Sensor.ua.)

Proč se v arabských zemích začaly psát romány tak pozdě? A o čem se v nich píše? Jak se v literatuře Maghrebu ozývá francouzská kolonizace? Jakým způsobem zpracovává arabská literatura téma sexuality? Proč jsme tak posedlí šátky a závoji? A proč toho o arabském světě víme pořád tak málo? Hostkami Blanky Činátlové byly tentokrát literární kritičky a překladatelky Míla Janišová a Jitka Jeníková. Moderátorka: Blanka Činátlová Hostky: Jitka Jeníková a Míla Janišová Zvuková produkce: Martin Martin Zvuková postprodukce: Jan Klamm Použitá hudba: No Pavarotti Probírané knihy dostupné v českém překladu: Abdarrahmán Ibn Chaldún: Mukaddima al-Mas'údí: Rýžoviště zlata a doly drahokamů Ibn Battúta: Cesty Tahá Husajn: Volání hrdličky; Kniha dní Nagíb Mahfúz: Skandál v Káhiře; Děti naší ulice Mahmúd Darwíš: Deník všedního smutku Ghassán Kanafání: Muži na slunci Sun'alláh Ibráhím: Komise Alá'a al-Aswání: Jakobijánův dům Chálid Chalífa: Smrt je dřina Sama Jazbik: Hlasy nezdolných žen Ahmad Saadáwí: Frankenstein z Bagdádu

Kolumbijský spisovatel Héctor Abad při reportérské cestě na Donbas těsně unikl smrti. Útok ruské rakety ale nepřežila jeho ukrajinská kolegyně Viktorija Amelina, s níž v tu chvíli seděl u jednoho stolu. Následující text, v originále dosud nepublikovaný, vznikl ve snaze pochopit, co se tehdy vlastně stalo. Audioverzi publikujeme k třetímu výročí plošné invaze Ruska na Ukrajinu. Autor: Héctor Abad Faciolince Překlad: Michal Špína Čte: Michal Špína Zvuková režie: Jan Klamm Grafika: A2 kulturní čtrnáctideník

Co vlastně znamená psát poezii? Co má drzost společného s citlivostí a čím se liší od cynismu? A má literární kritika přistupovat k poezii jinak než k próze? Nad těmito otázkami se spolu s moderátorkou Blankou Činátlovou zamýšlejí Klára Krásenská a Jan Horský – oba mladí autoři přitom mají zkušenost jak s psaním poezie, tak s psaním o poezii. Moderátorka: Blanka Činátlová Host*ka: Klára Krásenská a Jan Horský Zvuková produkce: Martin Martin Zvuková postprodukce: Jan Klamm Použitá hudba: No Pavarotti

Proč se dodnes smějeme tomu, co napsal François Rabelais v 16. století o utírání zadku? Mohl se Nietzsche vyléčit „radostnou vědou“? A dokážeme být sami sobě komickými postavami? V jednom z minulých dílů Pletiva si naše redaktorka Blanka Činátlová pozvala do studia Sylvu Fischerovou a Josefa Hrdličku, a zatímco probírali podoby literárního smutku a truchlení, vyvstala i otázka po veselých knihách. Právě o nich – a také o širších otázkách humoru – byla řeč tentokrát Moderátorka: Blanka Činátlová Host*ka: Sylva Fischerová a Josef Hrdlička Zvuková produkce: Martin Martin Zvuková postprodukce: Jan Klamm

Ve čtvrtém dílu literárního podcastu Pletivo jsme se zaměřili na vztah literatury a sociologie. Můžeme ho vůbec podchytit, pokud nechceme z literatury dělat „mrtvé maso na pitevním stole“? A jak s ním souvisejí autofikce, Tolstoj nebo Sally Rooney? O tom si naše redaktorka Blanka Činátlová povídala s Janem Váňou a Annou Schubertovou – badatelskou dvojicí z výzkumného týmu „laboratoře literatury a společnosti“ (Literature and Society Laboratory).

Jak vypadá turistická perspektiva, která se obejde bez selfie tyče? Stále expandující proměnu jednoho horského údolí v Krkonošsko­-jesenické subprovincii a s ní i transformaci zdejšího turismu, který se v současnosti neobejde bez adjektiva „zážitkový“, reflektuje následující reportáž. Autor: Jakub Vaníček Zvuková režie: Jan Klamm Grafika: A2 kulturní čtrnáctideník za využití ilustrace Nikoly Logosové Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Rakouský Hallstatt je už několik let symbolem overturismu. Do obce o sedmi stech obyvatelích přijede přes milion lidí ročně. Místním turismus nepřináší jen peníze, ale také mnohá nepříjemná omezení a zhoršenou kvalitu života. Autor: Alžběta Medková Zvuková režie: Jan Klamm Grafika: A2 kulturní čtrnáctideník za využití ilustrace Nikoly Logosové Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Letos uplynulo 80 let od Slovenského národního povstání. Zatímco v českém prostředí se na jedno z největších ozbrojených vystoupení proti Třetí říši spíše pozapomnělo, v tom slovenském se o paměť povstání vedou kulturní války. O minulosti i současnosti SNP, jeho roli v česko-slovenském příběhu i současné slovenské politice diskutovali sociolog Dominik Želinský a historička Agata Šústová Drelová s redaktorem A2 Matějem Metelcem. Akce se konala s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Polská socioložka, publicistka a odbornice na východní Evropu a střední Asii Ludwika Włodek byla hostkou prvního ročníku Knihlavy, literárního festivalu pořádaného redakcí Ádvojky. V debatě jsme navázali na číslo Postturismus (15–16/2024), do nějž Ludwika Włodek přispěla esejí o proměňující se funkci a vnímání městských zahrádkářských kolonií. V rozhovoru s redaktorem A2 Michalem Špínou přišla řeč na třídní i ekologické aspekty turismu, na rozdíly mezi Českem a Polskem i na změny v polské společnosti po konci pravicově populistické vlády. Tlumočila Anna Plasová. Akce se konala za podpory Nadace Rosy Luxemburgové.

Slovenské národní povstání je národní mýtus, ale i historická událost, která probíhala v kontextu mezinárodního protinacistického odboje a v níž se hrdinství a odhodlání střetávalo s lidskými chybami. I dnes je namístě připomínat nedogmatickou interpretaci, s níž poprvé přišel historik Jozef Jablonický. Autor: Michal Cáp Čte: Judit Pecháček Grafika: A2 kulturní čtrnáctideník za využití ilustrace Alexeye Klyuykova Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Romové a Romky nebyli jen pasivními oběťmi represí, ale zapojili se i do odbojového hnutí. Písemných důkazů o jejich aktivitách ale mnoho není a teprve v současnosti se i romským odbojářům začíná pomalu dostávat uznání. Autorka: Zuzana Kumanová Čte: Judit Pecháček Grafika: A2 kulturní čtrnáctideník za využití ilustrace Alexeye Klyuykova Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Slovenské národní povstání tvoří po zásluze ústřední součást slovenského příběhu dvacátého století. Nebojovali v něm ale jen Slováci. Ozbrojeného vystoupení proti nacistickému Německu se zúčastnila řada národností a národnostních menšin. Autor: Jakub Vrba Čte: Jiří Rendl Grafika: A2 kulturní čtrnáctideník za využití ilustrace Alexeye Klyuykova Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Vracíme se ke splétání a rozplétání literárních fenoménů! Třetí díl literárního podcastu Pletivo se zaměřil na neutuchající zájem o folklór. Ve studiu s naší redaktorkou Blankou Činátlovou tentokrát byly dvě mladé komparatistky a literární kritičky: Kamila Schewczuková a Tímea Zvoláneková. Řeč byla o nejsoučasnější české, slovenské a polské literatuře, o krojích, nápěvech i krvácejícím Jánošíkovi.

„Místo, kde se potkávají šťastní lidé.“ Tak zní slogan Gozsdu udvaru, vyhlášené zábavní zóny v historické zástavbě Budapešti. Méně šťastní jsou ti, kteří tu dřív bydleli a turismus je vytlačil jinam. Poslechněte si reportáž z budapešťského „party districtu“, jednoho z nejkosmopolitnějších míst Evropy. Autor: Michal Špína Zvuková režie: Jan Klamm Grafika: A2 kulturní čtrnáctideník za využití ilustrace Nikoly Logosové Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Pojďte s námi znovu splétat i rozplétat literární fenomény! Druhý díl literárního podcastu Pletivo se věnuje smutku a truchlení v literatuře. Naše redaktorka Blanka Činátlová si tentokrát do studia pozvala spisovatelku, básnířku a klasickou filoložku Sylvu Fischerovou a překladatele, komparatistu a básníka Josefa Hrdličku. V debatě o jednom fenoménu se odrazila i osobní zkušenost diskutujících s tragickou střelbou, k níž před půl rokem došlo na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde všichni tři působí.

Pojďte s námi splétat i rozplétat literární fenomény! Spouštíme literární podcast Pletivo. Zveme vás k poslechu prvního dílu, ve kterém jsme se zaměřili na tak často skloňovaný žánr AUTOFIKCE. Naše redaktorka Blanka Činátlová si do studia pozvala literární kritiky Jana Koláře a Josefa Šebka, aby fenomén autofikce probrali z různých stran a do hloubky – jak se na Ádvojku sluší.