V dnešním díle se rozpovídáme o fenoménu pohledu ve výtvarném umění, jehož problematika se začala rozebírat v 70. letech 20. století v souvislosti s rozvojem genderu. Upozorňujeme na to, co pojem gaze znamená, kde se vzal a proč je zajímavé si tohoto aspektu v uměleckých dílech všímat.

Tentokrát představíme autorské dvojice ze světa současného výtvarného umění, jejichž tvorbu bychom vám rádi zprostředkovaly a také příblížily, proč je taková tvorba zajímavá a inspirující. Jak partnerství - ať už ho vnímáme v jakýchkoliv rovinách - může ovlivnit nebo nasměrovat kreativní proces výtvarného tvoření?

V nové epizodě se zabýváme tématem “neoficiálního” umění v době normalizace. Pojem šédá zóna vychází ze sociologické terminologie, my se však zaměříme na význam a specifika termínu v oblasti výtvarného umění, a to jak v 70 a 80. letech, tak i v současnosti.

V této epizodě se věnujeme soutěžení ve výtvarném umění, které je v posledních letech velmi diskutovaným tématem nejen u nás, ale i ve světě. Představíme nejvýznamnější světová i tuzemská ocenění, která mohou výtvarní umělci získat, a probereme aktuální kontroverze kolem Ceny Jindřicha Chalupeckého.

V tomto díle povídáme o nejznámějších výstavních institucích, sítích světových galerií a jejich výjimečných sbírkách. Také se zaměříme na “blockbusterové” výstavy a vysvětlujeme, co vše může ovlivnit jejich návštěvnost.

V další epizodě se věnujeme médiu fotografie. Rozebíráme scénu současné, české a výhradně mužské fotografie, její žánry i nejvýznamnější zástupce. Dotkneme se i aktuálních témat a trendů, které tito fotografové zpracovávají a aplikují do své tvorby, a jako vždy vás pozveme na zajímavé výstavní projekty a podělíme se o tipy na četbu a audiovizuální díla.

Zajímá vás, jak se financují kulturní a umělecké projekty? Kde a jakým způsobem shánět peníze na své vysněné výstavy? Co se skrývá za tím, když žádáte o granty, a jak celý proces vlastně funguje? V této epizodě zabrousíme do nepopulární, ale naprosto stěžejní součásti umělecké realizace.

V této epizodě se zabýváme 2. feministickou vlnou, která přišla po druhé světové válce a nejvíce akcelerovala na přelomu 50. a 60. let 20. století. Pro tuto dobu bylo signifikantní sjednocování žen do různých nezávislých skupin, hnutí i organizací. Jak tyto skupiny vznikaly a jak se projevovaly? A které umělkyně můžeme v rámci této vlny označit za stěžejní?

V tomto díle se zaměřujeme na konkrétní a významné hnutí, které od 60. let začalo zásadně ovlivňovat konceptuální umění ve světě i u nás. Představitelé hnutí Fluxus dokázali šokujícími, extravagantními a experimentálními způsoby formovat umělecký vývoj distancující se od klasického pojetí umění. Jaká je historie Fluxu, jeho dědictví a současnost?

Kde leží hranice mezi uměním a designem? A existuje vůbec? V této epizodě se vám pokusíme objasnit komplikovaný, ale fascinující vztah dvou navzájem se inspirujících kreativních disciplín. Když totiž porozumíme základním rozdílům, dokážeme jak umění, tak design lépe vnímat, chápat i se jimi obklopovat.

V tomto díle se zaměřujeme na konkrétní druh výtvarného vyjádření, a tím je téma a pojem site specific instalace. Jedná se o umění vytvořené a působící v konkrétním místě či prostoru, čímž se stává uměleckým dílem nepřenosným. Jak se site specific instalace vyvíjely? Co nám chtějí sdělit? A které konkrétní projekty, autoři a autorky stojí za pozornost?

Protože je aktuálně čas letních prázdnin a dovolených, rozhodly jsme se nahrát trochu odlehčenější epizodu, která však také vypovídá o práci ve světě současného umění. V tomto díle si povídáme o tom, jak a co nás dalo dohromady, jak spolupracujeme, ale i čeho si navzájem na sobě vážíme a ceníme. Dozvíte se také vše o začátcích, fungování, ale i dalším směřování kreativní platformy 3Kurátorky.

V 60. letech 20. století začali umělci využívat nejmocnějšího sdělovacího prostředku své doby - televize. Současně se v umění začalo pracovat s přenosnou kamerou. Tyto dvě důležité technologie zásadním způsobem definovaly koexistenci tradičních a nových médií v umění. O počátcích videoartu ve světě i u nás, ale i o rozdílu mezi videoartem a klasickým filmem si povídáme ve 14. díle.

Současní umělci se už dávno neprezentují pouze skrze tradiční výstavy v galeriích. V globálním měřítku úspěchu je pro ně naprosto klíčová účast na světových veletrzích a přehlídkách umění. V tomto díle diskutuje o nejzásadnějších světových exhibicích, o tom, jakým způsobem se umělci a umělkyně na přehlídky dostávají, jak náročná a spletitá cesta to je a proč je to pro ně tak důležité.

Ve 12. díle si povídáme o vývoji českého ženského sochařství a o komplikované situaci umělkyň v tomto tradičně mužském výtvarném prostředí. Připomínáme ikonická jména tuzemských sochařek, jejichž tvorba i osudy se často staly inspirací současným autorkám. Povídáme si také o spletitosti ženského sochařství u nás i o svých oblíbených sochařských favoritkách.

V tomto díle si povídáme o rozvoji i současné podobě sociálně angažované fotografie, jejímž hlavním motivem jsou vždy lidé a jejich sociální postavení. Sociálně angažovaná fotografie byla původně klíčovým aktérem hospodářské krize 20. a 30. let 20. století v USA a dodnes zůstává důležitým žánrem současného realistického umění.

Nejpřirozenější cestou, jak vnímat umění, jsou samozřejmě návštěvy galerií a jiných institucí. Moderní doba a nové technologie nám však přinášejí spoustu dalších způsobů, jak rozšířit své obzory. V tomto díle si proto povídáme o široké škále možností zprostředkování i popularizace umění. Upozorňujeme na kulturní webové portály, periodika, podcasty, rozhlasové a televizní pořady či profily na sociálních sítích, které stojí za to sledovat.

Tentokrát si povídáme o konkrétní dějinné etapě evropského myšlení i kultury - postmoderně. Pokoušíme se objasnit komplikovanost tohoto pojmu, upozorňujeme na jeho principy a charakteristiky prostřednictvím faktických momentů, konkrétních autorů a autorek, uměleckých děl i architektury. Nemusíte se ale bát příliš únavné teorie - postmoderna je tak komplexní, že se i na hodinové ploše držíme spíše na povrchu a individuálním zájemcům doporučujeme konkrétní tipy, jak se dozvědět víc, pokud vás toto téma zajímá.

Existuje nekonečná škála možností, jak umělecké dílo nainstalovat a umístit do prostoru tak, aby na návštěvníky působilo efektivně. Proč je architektura výstav důležitá a proč právě práce s prostorem hraje v našem kurátorském přístupu tak významnou roli? Jak taková práce vypadá? A které instalace máme nejraději?

V předchozím díle jsme se bavily různých typech galerijních prostorů. Umělecké objekty ale už dávno nenajdeme pouze a výhradně uvnitř kulturních institucí - umění ve veřejném prostoru je specifickým žánrem, který se velmi často stává centrem společenského kritického diskurzu. Dnes proto řešíme jeho vývoj, aspekty a současnou podobu (a problematiku pojmu public art).